Sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to ve středu doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince.

Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) řekl, že nová vláda má mít možnost sestavit rozpočet "na zelené louce". Předseda ODS a nový premiér Petr Fiala uvedl již v říjnu, že vznikající koaliční vláda chce sestavit rozpočet se schodkem do 300 miliard korun, návrh odcházející vlády počítá se schodkem 377 miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu označila před novináři rozhodnutí výboru za špatný krok. Znamená to podle ní, že nastane rozpočtové provizorium a nebude možné například čerpat peníze z covidových programů.

Ministerstvo financí ve středu zveřejní údaje o vývoji státního rozpočtu ke konci listopadu. Ke konci října schodek státního rozpočtu stoupl na 335 miliard korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Šlo o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci listopadu byl schodek 341,5 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 24,6 miliardy na 1,2 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,4 miliardy na 1,05 bilionu korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 13,7 miliardy na 563,6 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 85,6 miliardy na 1,54 bilionu korun.

Ošetřovné, kompenzace a bonusy

Sněmovna projedná odpoledne také návrhy na obnovení krizového ošetřovného, bonusu pro lidi v karanténě a kompenzací pro živnostníky. Předlohy podal dosluhující kabinet ANO a ČSSD v souvislosti s epidemií koronaviru. Nově jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS) už avizoval, že je poslanci pětikoalice upraví. Své požadavky budou moci uplatnit při dopoledním jednání sněmovních výborů.

Ošetřovné má podle vládního návrhu opět činit 80 procent základu výdělku místo běžných 60 procent a stát je má vyplácet po celou dobu uzavření škol či tříd. Lidé v karanténě by měli dostávat k náhradě mzdy či platu příspěvek až 370 korun denně, aby se pracovníci karanténě nevyhýbali kvůli ztrátě výdělku. Obě podpory by se měly podle předloh vyplácet zpětně od listopadu.

Takzvaný kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a společníky společností s ručením omezeným má činit až 1000 korun denně. V případě lidí, kteří pracují na dohody, to má být 500 korun denně. Podpora míří na firmy a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby nejméně o 30 procent. Pokud bude předloha schválena, finanční správa bude bonus vyplácet zpětně od 22. listopadu.

Kvůli trojici předloh vyhlásila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) stav legislativní nouze, který umožňuje zrychlené schvalování zákonů. Musí jej ale potvrdit sněmovní plénum.