Tag: ekonomika

Články k tagu

Už jen dvě pětiletky

Minulý pátek nás Petr Fiala seznámil se svou vizí pro ČR. Nazývá ji Restart Česka, kýženého stavu bychom mohli dosáhnout za deset let, pokud se staneme křižovatkou Evropy a světa hlavně v následujících oborech: dopravě, energetice, inovacích a kultuře. Těžiště premiérova vystoupení bylo v prvních třech, což je vzhledem k tomu, že vystupoval na konferenci HK ČR, přirozené. Zástupcům firem se muselo dobře poslouchat horování za strategické investice. Už tady konstatujme, že kdyby se Fialovy představy začaly uskutečňovat, ocitáme se i oficiálně v naprostém rozporu s třicet let starým ideálem zřídit volné tržní hospodářství.

Průměrná mzda překročila 43 000 korun. Reálně však klesla

Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Pokuta za předčasné splácení hypoték. „Teď to neřešte, banky mají rekordní zisky“

Jedním z témat debaty v Poslanecké sněmovně se tento týden stal i návrh zákona, který by mimo jiné upravil pravidla k předčasnému splacení hypoték. Banky by tak v případě předčasného splacení hypotéky mohly po klientech vymáhat až dvě procenta z nesplacené jistiny. Tento poplatek by podle propočtů mohl činit v průměru zhruba 60 tisíc korun. Opoziční i koaliční poslanci vyjadřovali svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zákona už v červnu, psali jsme o tom zde, nyní se ale toto téma stalo znovu předmětem debat.

Kdo je „nejnebezpečnější muž v Evropě?“ Americký historik vidí „sebemrzačení“ Německa

Známý britský ekonomický historik John Adam Tooze se zostra pustil do hospodářské politiky německé vlády, která podle ně žije v iluzích, investuje nesmyslným způsobem a provádí katastrofální proamerickou a protičínskou politiku. V rozhovoru pro sobotní deník Handelsblatt označil německého ministra financí Christiana Lindnera (FDP) za „nejnebezpečnějšího muže v Evropě“ a obvinil ho z „absurdních prohlášení“ ohledně dluhové brzdy.

Přestaňme vyrábět zombie, které žerou prachy

Uvázli jsme v pasti „středního příjmu“, průměrně bohatých zemí, jejichž dosavadní ekonomický model se vyčerpal a už další vzestup životní úrovně nemůže přinést. To, co už měsíce vnímáme, ze všech možných stran, jasně pojmenovala a popsala Hospodářská komora pod vedením nového prezidenta Zdeňka Zajíčka. Nejvyšší čas rozjet debatu, co se sebou dělat, a co nejrychleji ji ze slov přetavit do konkrétních činů. Se Zdeňkem Zajíčkem přišli debatovat dva přední čeští ekonomové, kteří reprezentují jiné generace.

Čínský developer na pokraji bankrotu

Jak to dopadá, když stát vyhlásí boj za hospodářský růst a podporu ekonomiky? Vždy špatně. Nejlépe se vždy daří ekonomikám, kterým stát neubližuje svou pomocí. Vidět to je sice na každé ekonomice, která měla tu smůlu, že jí stát začal pomáhat, či spíš „pomáhat“, ale snad nejhezčím, učebnicovým příkladem je Čína. Mnoho desetiletí skvěle nastartovaná čínská ekonomika měla tu smůlu, že – zejména kvůli rostoucí statistické základně – se jí už nedařilo dosahovat tak vysokého růstu HDP, jaký si čínská komunistická strana přála, takže výkladní skříň nevypadala tak skvěle, jak by soudruzi chtěli – a proto začali čínské ekonomice pomáhat.

Čína jako vysoce zadlužená ekonomika. Agentura Fitch zhoršila odhad čínského růstu

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na stupni A+ se stabilním výhledem. Zhoršila však odhad letošního růstu čínské ekonomiky a poukázala na rizika spojená s vysokým vnitřním zadlužením. Fitch nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Číny se letos zvýší o 4,8 procenta, zatímco v červnu letošní růst odhadovala na 5,6 procenta.

Žijeme v převrácené demokracii

Sešli jsme se na konci léta s Václavem Bělohradským, nejznámějším českým filozofem současnosti, abychom prozkoumali, zda jeho záliba nahlížet věci jinak než my pořád existuje a co jeho pohledem můžeme spatřit. Rozhovor se dotýká současné české politiky a jistých forem české cancel culture, tedy kultury rušení; Milana Kundery; toho, co v české politice zbylo z Václava Havla; slučitelnosti demokracie s dnes převládající klimatickou politikou. Ale začít jsme museli u ideje hospodářského růstu, kterou Bělohradský vytrvale podrýval.

Negativní výhled pro českou ekonomiku. Agentura Fitch ho zdůvodnila „šoky“ s daněmi

Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale dál zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní, vyplývá z páteční tiskové zprávy. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, které ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček.

Německo drtí energetická drahota. S ním se propadá i Česko

Německá ekonomika padá a s ní i ta česká. Drtí ji stále vysoké ceny elektřiny – vyšší o 312 % v porovnání s předválečnými léty – a překonaná schémata, v nichž EU uvažuje, i třeba ve vztahu k Indii. Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4. Klíčoví představitelé německých firem a podniků tedy propadají ještě větší skepsi ohledně současného i pro nejbližší měsíce vyhlíženého ekonomického vývoje.

Nová studená frontová linie

Studená válka mezi Západem a sovětským blokem odezněla v 90. letech, netrvalo to ani 20 let a svět se znovu začal viditelně polarizovat, jen je dnes dělicí čára vedená trochu jinak. A my si budeme muset pro několik dalších desetiletí zvyknout na zcela nové geopolitické a z toho plynoucí i jiné ekonomické uspořádání. Probíhající summit států BRICS to ukázal zcela jasně. V čem že bude spočívat to nové ekonomické uspořádání? V tom, že v době studené války na Západě bylo dobře a na Východě bídně.

Přehled změn ve vládním balíčku: nemovitosti, hazard, nikotin a prezidentské renty

Vládní koalice se dohodla na finálních změnách v úsporném balíčku. Ministerstvo financí na svých stránkách zveřejnilo kompletní přehled změn. Ponechá například sto procent výnosů daně z nemovitostí obcím, změny ale přijdou v danění herních automatů, zmírněna pak bude daň za elektronické cigarety a nikotinových sáčky. Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly na tom, že v návrhu nebude zvýšení renty pro prezidenta po skončení jeho funkčního období.

Nová dohoda v koalici: Vláda zachová benefity pro zaměstnance, zvýší daň z lihu

Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace. Po středečním jednání koalice to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně.

Makáme. A chudneme

Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.

Air Bank odpovídá Mastercard: nový způsob placení půjde reklamovat. Pomůže, kde neberou karty

Debata o způsobech placení vyvolává už několik týdnů zájem médií i českého bankovního sektoru. Stížnosti ohledně mizejících terminálů se do jisté míry rozhodla vyřešit Air Bank, která chce letos spustit nový platební systém, který by se alespoň částečně vyhnul jedné z nejčastějších stížností obchodníků – poplatkům karetním společnostem a provozovatelům terminálů.

Putin lobbuje za připojení Íránu k BRICS

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Ebrahím Raísí po telefonu probírali možné připojení Íránu ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, uvedl ve čtvrtek na svém webu Kreml. Státníci se také bavili o kooperaci v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), mezi jejíž členy patří nově i Írán.

Počet bankrotů v EU se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2015, krachuje hlavně gastro a ubytovací služby

Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 procenta a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2015, kam sahají srovnatelné údaje. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat v tiskové zprávě. Mezičtvrtletní nárůst počtu firemních bankrotů zaznamenal již pošesté za sebou. Údaje za Českou republiku jeho podrobnější statistická zpráva nezahrnuje.

Mlékárna Olma z holdingu Agrofert loni zvýšila tržby o pětinu, zisk na 215,8 miliónů

Mlékárna Olma, která patří do skupiny Agrofert, loni zvýšila tržby o pětinu na rekordních 4,418 miliardy korun z 3,669 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk olomoucké mlékárny v roce 2022 vzrostl o čtyři procenta na 215,8 milionu korun, což je také nejvyšší hodnota v historii této akciové společnosti. Vyplývá to z výroční zprávy Olmy.

Čínská ekonomika silně zaostává. Táhne dolů vyhlídky amerických firem i cenu ropy

Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal o tom americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Kvůli problémům Číny a silnějšímu kurzu amerického dolaru dokonce klesají ceny ropy.

Za jediný dolar už Rusové platí 100 rublů. Kreml z propadu kurzu viní centrální banku

Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.

Konec levného cestování letadlem. Aerolinky se chystají trestat cestující ve jménu dekarbonizace

Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.

Na obzoru se vynořuje daň z hub

Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?

Biden nebývale ostře o Číně: „Když mají problémy špatní lidé, dělají špatné věci“

Prezident Spojených států amerických Joe Biden během čtvrteční benefiční akce Demokratické strany prohlásil, že ekonomické potíže, ve kterých se Čína v posledních letech ocitla, představují „časovanou bombu.“ Údaje, na kterých Biden své poznatky o druhé největší ekonomice světa vystavěl, jsou však značně nepřesné. Prezident také uvedl, že vedení Komunistické strany Číny považuje za „špatné chlapíky“.

Super rok pro Penam z holdingu Agrofert. Loni zvýšil čistý zisk o 57 procent

Největší česká pekárenská společnost Penam z holdingu Agrofert loni zvýšila tržby o 1,8 miliardy korun na 6,3 miliardy. To představuje nárůst o 41 procent ve srovnání s rokem 2021. Čistý zisk společnosti vzrostl o 54 milionů korun, tedy o 57 procent na 150 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Vedení firmy ve výroční zprávě hospodářské výsledky nekomentuje. Uvedlo pouze, že se společnost v roce 2022 musela vypořádat s enormním nárůstem cen energií a surovin.

Mráz přichází z Číny

A je to potvrzeno. Druhou největší ekonomiku světa skutečně dusí deflace. Čínští statistici ohlásili, že spotřebitelské ceny v červenci meziročně klesly o 0,3 %. Navíc zlepšení je v nedohlednu. Ceny na začátku výrobního řetězce v Číně totiž klesají už desátý měsíc v řadě. Index cen výrobců (PPI) dosáhl hodnoty minus 4,4 %. Tohle si čínští soudruzi za rámeček nedají. Sázeli totiž na to, že po opuštění 3 roky trvajících koronavirových restrikcí čínská ekonomika dupne na plyn. Jenže to částečně platilo jen v úvodu tohoto roku, a to ještě díky pomoci nízké srovnávací základny

„Prodávající narazili na limit.“ Inflaci zpomalil nízký standard Čechů, neodpustí si jen dovolené

Další pokles inflace v červenci táhly především potraviny a energie, lidé totiž podle analytiků snížili svůj životní standard už natolik, že obchodníci museli ubrat se zdražováním. Jedinou výjimkou zůstávají vysoké sezónní investice do dovolených a kultury, které si Češi podle všeho nechtějí odpustit. Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Zajímavé je, že v meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta.

Čím se budeme živit, až zůstaneme skanzenem Evropy

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se spolu se lídrem Senátu Milošem Vystrčilem nejvíc profilovala na budování vztahů s Tchaj-wanem, se včera těžko smiřovala se zprávou, že největší světový výrobce čipů, tchajwanská firma TSMC, postaví svoji novou evropskou továrnu nikoli u nás, ale těsně za naší hranicí. Ve východoněmeckých Drážďanech. TSMC je ve výrobě čipů, tedy fakticky mozků všech technologií od mobilů a počítačů po auta, světovým hegemonem.