Další pokles inflace v červenci táhly především potraviny a energie, lidé totiž podle analytiků snížili svůj životní standard už natolik, že obchodníci museli ubrat se zdražováním. Jedinou výjimkou zůstávají vysoké sezónní investice do dovolených a kultury, které si Češi podle všeho nechtějí odpustit. Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Zajímavé je, že v meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta.

„Inflace se v Česku meziročně pomalu uklidňuje. To má jeden hlavní důvod. Většina lidí se uskromnila, naše výdaje jsou menší, než byly, a tím jsme dokázali zkrotit ceny. Reálně tak většina z nás má nižší standard než dříve. To se naplno projevuje v poklesu reálných mezd a stagnaci hospodářství. Nyní nás čeká období mírného ustrnutí na místě, což pro ekonomiku může mít dlouhodobě pozitivní dopad, protože by ji to mohlo očistit. Jen to bude všechny trochu bolet, jelikož jsme si zvykli na dlouhé období růstu,“ komentuje Miroslav Šilhan, ředitel investiční skupiny LOGeco.

„Pro další výhled tuzemské inflace je pak klíčové, že uklidnění pokračuje v ryze poptávkových kategoriích, kam spadají oděvy, obuv či bytové vybavení. Zde již evidentně prodávající narazili na limit ochoty zákazníků připlácet a jsou tlačeni ke zlevňování, které pokračuje již několik měsíců v řadě,“ dodává hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Potraviny se stabilizují

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ) Pavla Šedivá. Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace v prvním prázdninovém měsíci klesla pod devět procent.

Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta - oproti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.

Nájemné bylo meziročně vyšší o 7,6 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina byla dražší o necelou čtvrtinu a teplo a teplá voda téměř o dvě pětiny.

Celkové zdražování ovlivnily ale také potraviny. Třeba ceny vajec se zvýšily zhruba o 28 procent a zeleniny o 29 procent, přičemž brambory byly proti loňskému červenci dražší o tři pětiny.

„V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Zpomalení meziročního růstu cen jde primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflace. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

„Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Na riziko vývoje cen pohonných hmot upozornil i ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích. K tomu se přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu. Kombinace těchto efektů může přidat k meziroční inflaci v srpnu odhadem 0,4 procentního bodu,“ uvedl.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy za měziměsíčním růstem inflace stojí zejména tradiční sezónní zdražování dovolených. „Lidé v Česku na nich z většiny ani letos nešetřili, navzdory největšímu propadu své kupní síly v historii, jenž je postihl loni,“ míní.