Nikdy není nadbytečné doporučovat čtenářům britský seriál The Thick of It. Je to dílo, jež zachytilo soudobý způsob nejen britského vládnutí způsobem vpravdě přízračným. Již jsme, tuším, upozornili, že jedna z politik kabinetu Borise Johnsona na pozvednutí periferních oblastí, rozmisťování šachových stolků v parcích, zazněla do slova a do písmene v tomto seriálu s patnáctiletým předstihem (ovšem jen proto, aby byla odmítnuta jako naprosto pitomá).
Bývalý britský premiér Boris Johnson porušil protokol a zvyklosti, když se ve svých memoárech rozepsal o zdravotním stavu královny Alžběty II.. Uvedl to v úterý server stanice CNN. Podle Johnsona královna před smrtí trpěla rakovinou kostí. Buckinghamský palác informaci nekomentoval. "Věděl jsem zhruba rok či o něco déle, že měla nějakou formu rakovinu kostí, a její doktoři se obávali, že by se kdykoliv její stav mohl prudce zhoršit," uvedl Johnson ve své memoárové knize.
Britští politici dnes uzavírají kampaň před čtvrtečními parlamentními volbami, které podle průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy, kteří naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.
Noční můra britských konzervativců se jmenuje Kanada 1993. V tom roce jejich sesterská strana za Atlantikem, Progresivně konzervativní strana Kanady, utrpěla nejhorší porážku v dějinách. Z vládní strany s 156 poslanci se stala irelevantní partají s dvěma zástupci v parlamentu. O poslanecký mandát přišla i premiérka a lídryně strany Kim Campbellová. Britské pravičáky musí znepokojovat řada paralel. Kanadští konzervativci tou dobou byli u kormidla už dlouho, vládli devět let. To britští jsou u moci déle: čtrnáct let.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se ostře pustil do moderátora Tuckera Carlsona a ruského diktátora Vladimira Putina a nebral si servítky. Expremiér jejich rozhovor popsal jako ukázku z příručky nacistického diktátora Adolfa Hitlera a řekl, že doufá, že občané USA prohlédnou tuto "bezbožnou šarádu." Carlsona popsal jako "tyranova poskoka, diktátorův diktafon a zrádce žurnalistiky." Johnson pro britský deník Daily Mail uvedl, že novinář zradil diváky po celém světě,
Do ulic Londýna vyšly tisíce lidí, aby protestovaly proti antisemitismu. Ministři i metropolitní policie zdůraznili, že je třeba, aby se britská židovská komunita cítila v ulicích bezpečně, a to v souvislosti s rostoucím napětím vyvolaném konfliktem v Gaze. Pochodu se zúčastnilo kolem 40 000 až 50 000 lidí, informoval server The Independent. V jeho průběhu byl zatčen aktivista a bývalý vůdce pravicového uskupení Tommy Robinson, který dlouhodobě patří k odpůrcům islámu v Británii.
Bývalý britský premiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson uvedl, že tato poznámka zazněla poté, co Putina během „velmi dlouhého“ hovoru loni v únoru varoval, že válka bude „naprostou katastrofou“. Informovala o tom BBC s odkazem na svůj dokument, ve kterém zkoumá kontakty šéfa Kremlu s ostatními světovými lídry.
Den, kdy bývalý britský premiér Boris Johnson oficiálně potvrdil to, co beztak všichni dávno tak nějak věděli – že německá vláda si po ruské invazi na Ukrajinu přála, aby se Ukrajina co nejrychleji složila –, poskytuje příležitost, jak se k tomu postavit.
Bývalý britský premiér Boris Johnson poprvé popsal situaci mezi evropskými státníky těsně před počátkem invaze Ruska na Ukrajinu letos v únoru. Německo chtělo, aby válka rychle skončila především z ekonomických důvodů. Podobný postoj podle Johnsona měla i Itálie. Dranghi uváděl, že Itálie byla „masivně“ závislá na ruských fosilních palivech. Emmanuel Macron prý invazi naprosto neočekával a snažil se do poslední chvíle jednat. Podle Johnsona živil deziluzi.
Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat na lídra Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson v tiskovém prohlášení podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Jediným uchazečem, který má veřejnou podporu 100 poslanců, která je nezbytná, je bývalý ministr financí Rishi Sunak. Novým šéfem strany by se tak mohl stát už v pondělí.
Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to v sobotu uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se vrací z dovolené zpátky do Británie, aby se pokusil získat podporu pro svou opětovnou kandidaturu do čela Konzervativní strany. Johnson přitom z funkce šéfa strany a premiéra odstoupil teprve před několika týdny a mnozí jeho kolegové varují, že Johnsonův návrat by mohl vyvolat ještě větší politický chaos, uvedla agentura Reuters.
Britský premiér Boris Johnson se už potřetí od počátku války na Ukrajině objevil v Kyjevě. Při té příležitosti mimo jiné prohlásil, že případná mírová jednáními Ukrajiny s ruskou stranou by byla „katastrofou pro celý svět“ a že s nimi nemá Kyjev souhlasit. Na návštěvě ukrajinské metropole Johnson také slíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).
V Británii padl Boris Johnson a pro řadu lidí široko daleko, kteří komentují politiku, a to i v Evropě, to byla jediná událost na světě. Jeho pád byl nevyhnutelný kvůli souběhu dvou věcí – že spoustu kolegů různě naštval a podrazil a že strana klesá v průzkumech. Ale opravdu to pobouření, radost a zadostiučinění v jednom, jež tvořilo mainstreamovou reakci, bylo úměrné realitě? Když si dohledáte Johnsonovy poslední kauzy, zjistíte, že to byly trapné, občas lechtivé pitomosti, jakými se britský parlamentarismus vzrušuje už dvě stě let, akorát že ti lidé dřív bývali zajímavější.
Že politická kariéra britského premiéra Borise Johnsona je na kapačkách, bylo jasné minimálně od pondělí 6. června, kdy s odřenýma ušima přežil hlasování o důvěře v lídra Konzervativní strany. Nyní tedy konzervativci budou vybírat nového předsedu. Hotovo chtějí mít do září, aby nový lídr mohl představit svou vizi na stranické konferenci v říjnu. Nejdřív z kandidátů vybírají poslanci. Zatím veřejně ohlásilo svoji kandidaturu jedenáct konzervativců a o několika dalších se spekuluje. Ať vyhraje kdokoli, má před sebou těžký úkol.
O úřad britského premiéra se chce ucházet i ministryně zahraničí Liz Trussová či náměstkyně ministryně obchodu a exministryně obrany Penny Mordauntová. Informovala o tom místní média. Pozdě večer oznámil na twitteru kandidaturu na lídra britské Konzervativní strany i poslanec Rehman Chishti. Celkem tak zatím vyjádřilo záměr nahradit Borise Johnsona ve vedení strany jedenáct politiků, už dříve to udělali mimo jiné exministři Sajid Javid a Jeremy Hunt.
„Všechny politické životy, pokud nejsou přerušeny ve šťastném okamžiku uprostřed proudu, končí neúspěchem, protože taková je povaha politiky a lidských záležitostí,“ napsal britský konzervativec Enoch Powell. Tento citát se tradičně v Británii připomíná, když uprostřed politické krize skončí další nadějná kariéra. Je dobře možné, že se tato slova honí hlavou i Borisi Johnsonovi, který po dvou dnech neuvěřitelného politického dramatu, kdy ho k rezignaci vyzvala půlka kabinetu a přes 50 ministrů (v Británii se tak označují i náměstci a ředitelé na ministerstvech), podal demisi.
Britský premiér Boris Johnson oznámil rezignaci na post šéfa Konzervativní strany. S přípravou volby nového předsedy chce začít příští týden. Na pozici ministerského předsedy zůstane do podzimu. Ohlásil to na čtvrtečním tiskovém brífinku.
Vláda britského premiéra Borise Johnsona čelí dalším rezignacím, po dvou úterních přišly ve středu hned dvě další. demisi Rezignoval totiž ministerský náměstek pro rodinu Will Quince, státní tajemník pro školství Robin Walker a konzervativní poslankyně a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová. Nový šéf financí Nadhim Zahawi, který ve středu představil své priority v úřadu, vyzval k jednotě Konzervativní strany a na dotaz o možných předčasných voleb řekl, že to je na premiérovi.
Před pár dny, na začátku summitu NATO v Madridu, britský premiér Boris Johnson prohlásil, že válka na Ukrajině by nezačala, pokud by Vladimir Putin byl žena. Samotná invaze je prý „šílená, macho“ a „ukázka toxické maskulinity“. Je zajímavé, že konzervativní politik v podstatě opakuje feministickou propagandu. S tvrzením, že svět by byl nějak lepší, mírumilovnější a spokojenější, kdyby ve vrcholných funkcích byly ženy, se lze setkat relativně často.
Kdyby byl ruský prezident Vladimir Putin ženou, nerozpoutal by konflikt na Ukrajině. Přinejmenším ne tak šíleně násilný, myslí si britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF. Podle premiéra Spojeného království je invaze na Ukrajině perfektním příkladem toxické maskulinity. „Pokud by byl Putin ženou, což zcela evidentně není, opravdu nemyslím, že by způsobil tuhle bláznivou, machistickou válku plnou násilí,“ vysvětloval Johnson německému reportérovi.
Britský premiér Boris Johnson se během své páteční překvapivé návštěvy Kyjeva vyjádřil také k situaci na bojišti, kde Ukrajinci už čtvrtý měsíc čelí vpádu ruské armády. Z Ukrajiny nepřišel už několik týdnů tak nadějný pohled na vývoj na frontě, jaký poskytl Johnson. Zmínil vysoké ztráty ukrajinských sil, ale zároveň uvedl, že chápe proč ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskj odmítá vyjednávat a uzavřít s Moskou kompromis. Ruská armáda podle něj sama sebe dostala pod kolosální tlak a má těžké ztráty.
Britský premiér Boris Johnson přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle informací agentury Reuters šéf britské vlády nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program pro nové i stávající příslušníky ozbrojených sil s potenciálem vycvičit každých 120 dní až 10.000 vojáků. Zelenskyj a Johnson také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi.
První vlna deportací 31 migrantů z Británie do Rwandy v úterý 14. června se může uskutečnit podle plánu. Rozhodl tak v pátek londýnský vrchní soud, který nevyhověl žádosti skupiny čtyř migrantů a několika charitativních a odborových organizací. Ty jej žádaly, aby britské vládě zabránil deportace provést, jelikož pro běžence podle nich představují nebezpečí. Agentura Reuters uvádí, že charitativní organizace se proti rozhodnutí mohou odvolat.
Boris Johnson utrpěl Pyrrhovo vítězství. Političtí komentátoři ho už v podstatě odepsali. Připomínají, že i když Johnsona podpořilo 211 konzervativních poslanců z 359, jedná se poměrně o menší vítězství, než které vybojovala v roce 1990 Margaret Thatcherová, v roce 1995 John Major a v prosinci 2018 Theresa Mayová. Ve všech případech se jednalo v podstatě o konec jejich premiérství.
Premiér Boris Johnson včera večer přežil hlasování o nedůvěře mezi poslanci vlastní strany. Přesto výsledek tajného hlasování (proti premiérovi se z 359 konzervativních poslanců vyslovilo 148) nemůže označit za vítězství. Už během dne opustili jeho kabinet dva juniorní ministři, což bývá neklamným znamením toho, že zboží je poškozené.
Nechte Rusko být, nebo vás napíchneme na vidle, hrozí britskému premiérovi Borisi Johnsonovi ruské seniorky na videu, které na Twitteru s vlastním překladem sdílel Andrej Poleščuk. Obviňují britského premiéra z rozpoutání války a požadují likvidaci velvyslanectví. Poleščuk je původem z Běloruska, studuje práva na Univerzitě Palackého a od prvních dnů války na Ukrajině přináší na sociálních sítích zpravodajství o konfliktu. Na videu se postupně vystřídá pět žen. Třetí mluvčí zmiňuje Johnsonovu návštěvu v Kyjevě.
Britský premiér Boris Johnson v pátek v rozhovoru s novináři prozradil, že na polském území jsou britskými instruktory cvičeni ukrajinští vojáci. To značně rozzlobilo bývalého velitele polských pozemních sil, generála Waldemara Skrzypczaka, protože Johnson tak vyzrazuje vojenská tajemství a zavdává tak k možné katastrofě. Podle generála má Johnson napříště používat hlavu dřív, než něco bude povídat.
Zdálo se, že válka na Ukrajině zachrání kariéru britského premiéra Borise Johnsona. Ten na přelomu roku čelil obřímu skandálu ohledně porušování pandemických pravidel. Téměř neminul den, aby nevyplynul na povrch nějaký nový příklad večírku, party nebo oslavy, jichž se přední politici Konzervativní strany účastnili v době, kdy byla Británie v tom nejtvrdším lockdownu. Na několika byl přítomen i Johnson. Nespokojenost s vládou rostla a otevřeně se spekulovalo o vnitrostranickém puči. Pak ale krize pominula.
Minulý týden se opět ocitl na scéně nezvedený syn amerického prezidenta Hunter Biden. Deník New York Times přinesl zpravodajství shrnující postup probíhajícího federálního vyšetřování mladého Bidena pro možné daňové úniky, podvody a neregistrovaný lobbing. Ale tím, co zaujalo mediální scénu nejvíc, nebyl sám Hunter, ale pár slov ve zprávě: to, že využívala e-mailů, „jež New York Times získaly z cache laptopu, který Biden nechal v opravně ve státě Delaware“. Autenticitu e-mailů „dosvědčili lidé se znalostí vyšetřování a oněch e-mailů“.
