První vlna deportací 31 migrantů z Británie do Rwandy v úterý 14. června se může uskutečnit podle plánu. Rozhodl tak v pátek londýnský vrchní soud, který nevyhověl žádosti skupiny čtyř migrantů a několika charitativních a odborových organizací. Ty jej žádaly, aby britské vládě zabránil deportace provést, jelikož pro běžence podle nich představují nebezpečí. Agentura Reuters uvádí, že charitativní organizace se proti rozhodnutí mohou odvolat.

„Je ve veřejném zájmu, aby ministerstvo vnitra mohlo realizovat svou imigrační politiku,“ řekl soudce Jonathan Swift.

V Británii začal v dubnu platit zákon, který umožňuje vládě posílat některé utečence nelegálně vstupující na její území do třetích zemí. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů přicházejících do Británie bez patřičných povolení.

Rozhodnutí soudu uvítal premiér Boris Johnson, který v pátek večer na svém twitterovém účtu napsal, že Británie „nemůže dovolit pašerákům lidí, aby vystavovali jejich životy riziku“. „Naše světové partnerství pomůže narušit obchodní modely těchto bezcitných kriminálníků,“ napsal premiér.

Welcome news from the High Court today.

We cannot allow people traffickers to put lives at risk and our world leading partnership will help break the business model of these ruthless criminals. https://t.co/Xus4ADmNIP

— Boris Johnson (@BorisJohnson) June 10, 2022

Ministryně vnitra Priti Patelová řekla stanici BBC, že rozhodnutí také vítá a že „vláda se nenechá zastrašit“ dalšími soudními překážkami. „Rwanda je bezpečná země, která již dříve prokázala, že je bezpečným útočištěm pro uprchlíky,“ uvedla ministryně.

„Prohlášení ministerstva vnitra, že Rwanda poskytuje bezpečný azyl, je iracionální,“ uvedl ještě předtím, než soud vyřkl rozhodnutí, jeden z právníků zastupujících charitativní organizace. Člen jedné z nich, James Wilson, řekl AP, že britská vláda „zavírá oči před mnoha nebezpečími a porušeními lidských práv, které její politika představuje pro lidi žádající azyl“.

Rozhodnutí vlády kritizuje i následník britského trůnu princ Charles, uvedla to některá britská média. Charles si podle The Times dělá obavy, že kontroverzní azylová politika zastíní summit Společenství (Commonwealthu) ve Rwandě, kde má koncem měsíce reprezentovat svou matku, královnu Alžbětu II. „Uvedl, že ho tato politika nesmírně zklamala a že celý přístup vlády k této problematice považuje za otřesný,“ dodal list The Times.

Charlesův mluvčí nepopřel, že se Charles k otázce deportací soukromě vyjadřoval. „Údajné soukromé konverzace s princem nebudeme komentovat, pouze zopakujeme, že princ zůstává politicky neutrální. O politických záležitostech rozhoduje vláda,“ dodal.

Advokáti zastupující vládu se ve své argumentaci odvolávali na veřejný zájem, kterým je „odradit migranty od nastupování nebezpečné cesty (přes Lamanšský průliv) i odradit pašeráky od jejich kriminální činnosti“. Deportační let by proto podle nich měl odstartovat podle plánu. Vrchní soud s nimi v pátek souhlasil.

Podle zakladatelky uprchlické charitativní organizace Care4Calais Clare Moseleyové plánuje vláda deportovat celkem 130 migrantů, z nichž většina pochází ze Súdánu, Sýrie, Iráku a Íránu.

Program britské vlády kritizovala i OSN, podle níž jde o porušení Úmluvy o uprchlících z roku 1951. Lidskoprávní organizace britský plán označily za „nefunkční“ a „nelidský“; navíc podle nich plýtvá penězi britských daňových poplatníků, píše AP.

Kontroverzním zákonem kabinet premiéra Johnsona reagoval na narůstající počty migrantů, kteří do Británie putují nelegálně nebezpečnou cestou přes Lamanšský průliv. Za loňský rok takto přicestovalo asi 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

Británie bude podle současného plánu platit utečencům cestovní výlohy do Rwandy, která má od Británie v první fázi dostat 120 milionů liber (3,5 miliardy korun) na rozvoj ekonomiky.