Turecko v úterý uvedlo, že dvě lodě na vyhledávání a ničení min, které Británie před časem poskytla Ukrajině, nepustí přes Bospor a Dardanely do Černého moře. Zdůvodnilo to tím, že by porušilo mezinárodní pakt ohledně plavby přes tyto úžiny v době války, píše agentura Reuters.
V ukrajinském hlavním městě byly dnes ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Agentura AFP píše o nejméně deseti silných explozích. Starosta města Vitalij Kličko na sociální síti informoval o deseti zraněných. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím střel Kinžal odpálených z 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony.
Ruský prezident Vladimir Putin označil sobotní ukrajinské ostřelování města Belgorodu za „teroristický čin“, který podle něj nezůstane nepotrestán. Navzdory mnoha svědectvím o opaku také prohlásil, že Rusko neútočí na civilní obyvatele, ale pouze na vojenské cíle, napsala dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Přiznejme si na přelomu roků, že s vánočními a novoročními přáními zacházíme poněkud svévolně, dokonce bych řekl bezmyšlenkovitě. Tak třeba já jsem si k letošnímu ježíšku přál po podzimních měsících bez oddechu zpomalit, švagrová si přála strávit víc času s rodinou a přes různé aplikace mi přišlo hodně vzkazů s vinšem pevného zdraví. Výsledek se dostavil vzápětí: na Boží hod jsem sjel ze schodů a zpřelámal si záda, takže jsme celá rodina zrušili tradiční každoroční pojíždění po široké rodině a zůstali celý týden na návštěvě u mého bratra a jeho ženy. Plyne z toho všeho myslím zřejmý závěr: že máme svá přání volit uvážlivě,
Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.
Páteční ruské vzdušné útoky na Ukrajinu, označené za největší od začátku války, pokračují. Úřady oznámily dalších šest raněných z města Smila v Čerkaské oblasti, které zřejmě zasáhly střely odpálené z ruských bombardérů. Počet obětí dnešních náletů stoupá také s odkrýváním ruin a vyprošťováním mrtvých těl z trosek po celé zemi. Útoky si vyžádaly nejméně 26 zabitých a více než 120 raněných, upřesnil odpoledne Oleksij Kuleba z prezidentské kanceláře na sociální síti Telegram po útoku na Smilu.
Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl v pátek náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. O situaci jednalo vedení státu, ozbrojených sil i bezpečnostní složky. Podle prvotních informací se pátrání po objektu odehrávalo kolem města Hrubieszów u hranic s Ukrajinou.
Počet obětí dnešního rozsáhlého ruského vzdušného útoku na Ukrajinu vzrostl na dvě desítky, přes 130 dalších civilistů utrpělo zranění. S odvoláním na ukrajinské úřady to napsal server Ukrajinska Pravda. Šest zabitých hlásí Dnipro, čtyři Záporoží, po třech obětech Kyjev, Charkov a Oděsa, o jedné oběti informují úřady ve Lvově. Ukrajinské úřady a média označují dnešní útok za největší ruský vzdušný úder od začátku ruské invaze.
Rusko dnes ráno podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Úřady informují o několika mrtvých a řadě zraněných v různých městech. Exploze se ozývaly z Kyjeva, Charkova, Dnipra, Lvova i z Oděské oblasti. Na mnoha místech pracovala protivzdušná obrana. Rusko dnes na Ukrajinu zaútočilo všemi prostředky: drony, střelami balistickými, s plochou drahou letu i hypersonickými, řekl podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.
Na Ukrajině se již mohou nacházet stíhací letouny F-16 dodané Západem. Naznačuje to řada úspěšných zásahů proti ruským vojenským prostředkům jak ve vzduchu, tak i na moři. Západní spojenci Kyjevu slíbili stíhačky F-16 americké výroby již před několika měsíci, ale zůstávalo otázkou, kdy přesně se letouny na ukrajinské nebe vznesou. Ve středu napsal americký magazín Newsweek, že podle jeho zdroje je pravděpodobné, že stíhačky už jsou na Ukrajině.
Rusko v noci na pondělí vyslalo na Ukrajinu 31 dronů a dvě rakety, oznámila ukrajinská armáda. Uvedla, že obě rakety spolu s 28 drony zničila ukrajinská protivzdušná obrana. Většina z útoků se soustředila na jih země. Na Ukrajině se letos poprvé slaví Vánoce již 25. prosince. Symbolicky se tím odklání od ruské pravoslavné tradice slavit 7. ledna, se kterou byla doposud Ukrajina v souladu. O přesunu vánočních svátků se rozhodlo v červenci, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jež změnu stanovuje.
Ruské síly získaly plnou kontrolu nad městem Marjinka na východě Ukrajiny. Tvrdí to ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jehož cituje ruská agentura RIA Novosti. Šojgu zdůraznil, že ovládnutí města umožní účinněji chránit před palbou ukrajinských ozbrojených sil regionální metropoli Doněck. Tvrzení jednotlivých stran válečného konfliktu zpravidla nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajina se k Šojguovu prohlášení zatím nevyjádřila. Ruský prezident Vladimir Putin už dal pokyn k vyznamenání ruských okupačních vojáků.
Jak se Ukrajina připravuje na rozsáhlou mobilizaci, vláda v Kyjevě také diskutuje, jak dostat do armády Ukrajince, kteří odešli do ciziny. Zatím co Německo už oznámilo, že tyto snahy podporovat nebude, Estonsko vyhlásilo, že je připraveno a ochotno uprchlíky vydat, pokud o to Ukrajina projeví zájem. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov mezitím prohlásil, že Ukrajinci žijící v zahraničí budou dostávát výzvy k mobilizaci prostřednictvím emailů. Kyjev chce nyní mobilizovat půl milionů lidí.
Ukrajina získala na summitu Evropské unie příslib, že s ní budou zahájeny přístupové rozhovory. Proběhlo to tak, že maďarský premiér Viktor Orbán, který předtím trval na tom, že Ukrajina k přístupovým rozhovorům není zralá, opustil jednací sál a šel „na kafe“. K zahájení rozhovorů je potřeba jednomyslné hlasování a Orbán neměl sílu nebo odvahu překážet ostatním. Poprask nastal později, když použil veta při schvalování dalšího balíčku, vzhledem k jeho objemu spíš balíku (50 miliard eur, z toho ovšem 33 miliard půjčka).
Ukrajina evidentně potřebuje významné doplnění armádních stavů k tomu, aby byla schopná se účinně bránit již téměř dvouleté ruské agresi. Ukázala to nedávná slova prezidenta Zelenského, podle něhož vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 Ukrajinců, a nasvědčují tomu i slova ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. V rozhovoru pro deník Bild uvedl, že všichni ukrajinští muži žijící v cizině ve věku mezi 25 a 60 lety by měli dostat pozvání k dostavení se do náborových středisek ukrajinských ozbrojených sil.
Během druhé světové války se Spojeným státům přezdívalo „arzenál demokracie“. Americké továrny zásobovaly vším potřebným své spojence včetně Británie, Číny a Sovětského svazu. Sovětští představitelé po válce uznávali, že bez americké pomoci by vítězství na východě bylo mnohem složitější, pokud vůbec možné. Nešlo jen o materiální pomoc.
Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 Ukrajinců, řekl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Redakce Echo24 o tom na základě informací ukrajinských médií psala již v pondělí. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce Ukrajiny a poukázal mimo jiné na to, že země během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.
Ukrajinský parlament, Nejvyšší rada připravuje nový návrh zákona, podle kterého se nová mobilizace v zemi dotkne téměř všech občanů. Návrh zákona předpokládá, že mobilizace se bude týkat i učitelů a studentů a příslušníků nearmádních bezpečnostních složek, kteří zatím všeobecně do armády nemuseli. Odvody se také bude týkat žen, ty mohou být nasazeny v týlu nebo do výroby, hlavně ve zbrojním průmyslu. Návrh rovněž zavádí povinný tříměsíční vojenský výcvik se zbraní pro všechny občany ve věku 18-25 let.
Nezvyklý zásah německého kancléře Olafa Scholze na summitu Evropské unie vejde do historie jako „ukázka německého vůdcovství“. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na situaci, kdy právě po Scholzově intervenci odešel před hlasováním o přístupových rozhovorech s Ukrajinou ze sálu maďarský premiér Viktor Orbán. Prezidenti a premiéři států EU ve čtvrtek navzdory negativnímu postoji Maďarska schválili zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem,
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by byl pro zrušení principu jednomyslnosti při rozhodování o zahraničněpolitickém směřování Evropské unie. Uvedl to v rozhovoru pro portál iRozhlas.cz, ve kterém rovněž okomentoval oficiální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a zablokování další finanční pomoci napadané zemi ze strany Maďarska. Zvláště maďarský postoj vůči ruské agresi zavdává podle Dvořáka podnět k otevření debaty o funkčnosti veta v unijních rozhodovacích procesech.
S Ukrajinou se začne vyjednávat o vstupu do Evropské unie. To je hlavní závěr unijního summitu, důležitější než to, že Viktor Orbán zablokoval jednu z plateb na pomoc této zemi, dohodnutou už loni. Orbán, který je nejen proti podpoře režimu Volodymyra Zelenského, ale i proti členství Ukrajiny v EU, během summitu na chvíli opustil jednání tak, aby otevření rozhovorů s Kyjevem mohlo být jednohlasně přijato. Během jednání budou mít Maďarsko i další skeptické země – především Rakousko, zřejmě i Nizozemsko, možná se objeví další – ještě řadu příležitostí, jak přibližování Ukrajiny blokovat.
Ruský prezident Vladimir Putin se mýlí, když si myslí, že podpora Ukrajině slábne. Řekl to v pátek na závěr dvoudenního summitu Evropské unie německý kancléř Olaf Scholz. Na tiskové konferenci po skončení jednání také vyjádřil přesvědčení, že formální dohody o pomoci Ukrajině, na summitu v Bruselu zatím zablokované, bude dosaženo v lednu. Informovala o tom agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil, že rozšíření EU o Ukrajinu je ještě daleko.
Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl v pátek podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Evropská unie ve čtvrtek na summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, proti čemuž se Orbánova národněkonzervativní vláda dlouhodobě staví. Orbán při rozhodování svých kolegů z dalších evropských zemí odešel ze sálu a umožnil tak summitu věc schválit.
Šéfům států a vlád zemí EU se dnes v noci nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Viktor Orbán.
Summit Evropské unie dnes dosáhl potřebné jednomyslné shody na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Zároveň ale maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že je to rozhodnutí špatné a že se na něm Budapešť nepodílela. Orbán totiž v době rozhodování opustil jednací místnost. Jednomyslnost tak nastala, což – jak vysvětlil dobře informovaný nejmenovaný unijní zdroj – není s ničím v rozporu, i když novináři z toho byli zmatení. „Právní základ je ten, že došlo v této záležitosti k rozhodnutí Evropské rady, které nebylo blokováno žádným z členů Evropské rady,“ vysvětlil tento unijní činitel.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán.
Evropskou unii čeká klíčový summit tohoto roku. V čtvrtek a v pátek je na programu poslední letošní setkání evropských lídrů v rámci Evropské rady. Na něm by stěžejními body měly být přístupové rozhovory, úprava unijního rozpočtu a finanční pomoc Ukrajině, a to jak pomoc ekonomická, tak vojenská. V obou záležitostech hrozí maďarský premiér Orbán vetem. Jak se však ve výsledku zachová, a co bude případně požadovat za své ústupky, není jasné.
Americké tajné služby odhadují, že počet zabitých a zraněných Rusů od začátku ruské agrese vůči Ukrajině dosáhl 315 000, uvádí agentura Reuters s odvoláním na osobu obeznámenou s čerstvě odtajněným hodnocením rozvědek. Podle tohoto nejmenovaného zdroje odpovídají ruské ztráty skoro 90 procentům jednotek, které Moskva měla před loňskou invazí. Ruská armáda podle západních či ukrajinských pozorovatelů od počátku války útočí způsobem, který jí přináší obrovské ztráty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že maďarský premiér Viktor Orbán nemá žádný důvod blokovat členství Ukrajiny v Evropské unii. Zelenskyj se tak podle agentury Reuters vyjádřil v norské metropoli Oslu, kam přicestoval na veřejně neohlášenou návštěvu. Orbán dnes zopakoval, že je proti přístupovým rozhovorům s Kyjevem. Zelenskyj uvedl, že o záležitosti s Orbánem mluvil v neděli v Buenos Aires, kam oba politici přicestovali na inauguraci argentinského prezidenta Javiera Mileie.
Počet cizinců legálně pobývajících v Česku tvoří desetinu populace, dosud nejvíc. Jejich počet ke konci loňského roku stoupl meziročně o 455.305 na 1,12 milionu lidí. Přibyli především uprchlíci z válkou zmítané Ukrajiny. Ukrajinci tvoří většinu z celkového počtu cizinců v ČR, ke konci roku 2022 jich bylo přes 630.000. Následují občané Slovenska a Vietnamu. Vyplývá to z publikace, kterou ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
