Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.

Pravidelná pomoc, kterou Ukrajině od ruského vpádu v únoru 2022 poskytovaly Spojené státy a Evropská unie, je posledních několik týdnů zablokována v důsledku vnitropolitických sporů. V USA se tamní dolní komora Kongresu nedokáže dohodnout na vyplacení finančního balíčku o hodnotě 60 miliard dolarů, v EU zase maďarský premiér Viktor Orbán brání aktivaci podpory ve výši 50 miliard eur, která podle evropského plánu měla být poskytnuta v průběhu příštích čtyř let.

V Kyjevě v důsledku zastavených finanční toků sílí pocit naléhavosti, protože ruský prezident Vladimir Putin využívá situace, kdy kolísá podpora spojenců Ukrajiny a letošní ukrajinská protiofenziva nedosáhla stanovených cílů. Ukrajinské ministerstvo financí minulý týden uvedlo, že finanční potřeby Ukrajiny na rok 2024 činí 37,3 miliardy dolarů. V roce 2023 obdržela Ukrajina zahraniční pomoc ve výši více než 42 miliard dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko dříve uvedl, že Ukrajina může bez obnovení podpory ze zahraničí pocítit nedostatek financí již v prvních dvou měsících příštího roku.

V této situaci se premiér Šmyhal pokouší svolat mimořádný mezinárodní summit, na kterém chce mezinárodní dárce požádat o urychlené poskytnutí financování. Bez něj bude od ledna 2024 ohrožena makroekonomická stabilita země, varuje Šmyhal v dopise, jehož útržky zveřejnila agentura Bloomberg.

Před možným kritickým nedostatkem financí varovala i ukrajinská ministryně hospodářství Svyrydenková. „Podpora ze strany našich partnerů je extrémně kritická,“ uvedla v rozhovoru pro Financial Times s tím, že zemi dochází peníze na důchody a na platy státních zaměstnanců. Zastavení plateb by se dotklo 500 000 státních zaměstnanců, 1,4 milionu učitelů a 10 milionů důchodců.

Svyrydenková doufá, že pomoc z EU by mohla být schválena v únoru. Ukrajinská vláda se také pokouší zvyšovat příjmy z vlastních zdrojů – mimo jiné zvýšila daň ze zisku bankám na 50 %. Vzhledem k tomu, že rozpočtovou prioritu v současnosti jednoznačně má financování obrany, je však nepravděpodobné, že Ukrajině samotné se podaří ztrátu zahraničních zdrojů zacelit.