Týden od vyhlášení výsledků voleb je jasné, že letošní volby řádně zametly ve vedení několika parlamentních stran. ‚Končím‘ už zaznělo od pěti předsedů politických stran. V pátek na seznam k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), Petru Machovi (Svobodní), Matěji Stropnickému (Zelení) a Janu Velebovi (SPO) přibyl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek obhájil svou dosavadní pozici lídra strany. Pro jeho znovuzvolení hlasovala výrazná většina lidovců. Bělobrádek to uvedl v pátek večer po stranické celostátní konferenci. Řekl také, že za současného stavu věcí není důvod, proč by lidovci podpořili menšinovou vládu Andreje Babiše. Strana plánuje odejít do opozice.
V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Kdyby KDU-ČSL kandidovala do Sněmovny v koalici se Starosty a nezávislými, jak obě strany původně zvažovaly, získala by tato koalice podle výpočtu ČTK 22 mandátů. Ze spolupráce však sešlo, obě strany kandidovaly samostatně a v součtu tak nyní mají jen 16 mandátů. Dvoučlenná koalice by musela získat alespoň deset procent hlasů. V součtu oba politické subjekty při samostatné kandidatuře získaly 10,98 procenta hlasů.
Současná vládní koalice spěje ke svému konci. Ačkoliv všichni její členové svorně říkají, že toho pro lidi udělali hodně – například zrušili poplatky u lékaře, nebo snížili DPH na knihy, kojeneckou výživu a léky. Občané si spíš budou pamatovat, čím je omezila. Například jim současní zákonodárci zakázali kouřit v hospodách, nakupovat o svátcích a podnikatelům nařídili nakoupit online pokladny.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek stál za pokusem vybudovat třetí sílu české politiky spojením se STAN. V srpnu ale lidovci, znejistělí průzkumy, které této dvoukoalici nedávaly potřebných deset procent.
Ministerstvo vnitra stále váhá, jestli má na 70 pronásledovaným křesťanským uprchlíkům z Číny poskytnout v Česku azyl. U některých z nich prodloužilo lhůtu, během které musí o jejich osudu rozhodnout, na nezákonně dlouhou dobu.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) nevidí důvod pro odvolání šéfa Finanční správy Martina Janečka kvůli zajišťovacím příkazům. K takovému kroku ho ani nevyzvala vláda, uvedl po jednání kabinetu. Vláda dostala pro informaci analýzu MF k využívání zajišťovacích příkazů a ke kontrolám tzv. korunových dluhopisů.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Vláda těsnou většinou schválila koncepci rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce. Resort v ní navrhoval třeba půjčky na bydlení, bezplatné jesle a školky či vyšší mateřskou, rodičovskou, porodné i přídavky na děti. Schválení koncepce oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Všichni se rádi ušklíbáme nad efemérností mediálních skandálů a pseudoskandálů. Hloupostí, které od nás nevyžadují žádné intelektuální úsilí a znalosti k tomu, abychom se snadno a levně rozčílili. Minulý týden ale přinesl hned dva, které, coby výjimky potvrzující pravidlo, ukazují docela důležité věci a mohou mít nezanedbatelné dopady.
Piknikem v centru Prahy v úterý zahájila KDU-ČSL závěrečnou část kampaně pro říjnové volby do Sněmovny. Strana chce voličům nabídnout program slibující prosperitu země, silné osobnosti bez skandálů a také schopnost hledat kompromis. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek při zahájení kampaně nevyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, odmítá ale, aby ve vládě zasedl člověk, který čelí obvinění.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepůjde do případné nové vlády, pokud by Andreje Babiše stíhala policie. Poslanci v příštím týdnu rozhodnou, zda Babiše a Jaroslava Faltýnka vydají policii. K předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, ODS Petru Fialovi a lídrovi hnutí STAN Janu Farskému se tak přidal i šéf lidovců.
Internetové veletoče předsedy KDU-ČSL dokazují dvě věci: část politiků by na sociální sítě měla mít přístup jen pod dohledem pověřené osoby. Ale zároveň i to, že sebevětší ostuda na síti nemá obvykle na reálnou politiku velký vliv.
Startovací byty pro rodiny s dětmi, úprava mateřské a rodičovské nebo dostupnější asistovaná reprodukce. To všechno je součástí koncepce rodinné politiky, kterou dlouhodobě připravuje na svém resortu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Materiál bude v pondělí projednávat vláda a například koaliční lidovci s ním mají dlouhodobý problém.
Lidovci lákají voliče kromě svých tradičních klíčových témat také na výhodnější hypotéky. Jako jediná strana jim za každé vyživované dítě slibuje příspěvek na úhradu části úroků. To je přitom v současné realitní a hypoteční bublině, ve které se Česko nachází, odvážný krok.
Týden po rozpadu volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí schválil celostátní výbor KDU-ČSL samostatné kandidátky strany pro říjnové sněmovní volby. O znovuzvolení usilují všichni současní lidovečtí poslanci, mezi lídry jsou i lidé z komunální politiky. Do voleb půjdou pod heslem Zodpovědně, které vždy doplní další rozšiřující sdělení.
Poté, co lidovci minulý týden definitivně oznámili konec koaliční spolupráce s hnutím STAN, spekuluje se o tom, jak moc je strana jednotná a zda neposílilo radikálnější křídlo Jiřího Čunka. Právě on byl totiž nejhlasitějším odpůrcem koalice, ačkoliv ji z počátku podporoval. Existenci křídla popírá i sám hejtman. Čunek je podle stranických kolegů individualista, ale za Bělobrádkem stojí. Strana podle nich musí spíše bojovat se stereotypy věřících Moraváků z dědiny, kteří politice nerozumí.
Starostové a nezávislí (STAN) odmítli nabídku lidovců, aby o křesla do Poslanecké sněmovny usilovali na jejich kandidátkách. Shodla se na tom většina celostátního výboru hnutí, pouze jeden člen se zdržel. Současně se Starostové podle očekávání rozhodli, že budou v podzimních volbách kandidovat sami. Dále se výbor jednohlasně dohodl na podpoře nezávislého kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše.
Starostové a nezávislí (STAN) se musí rozhodnout, jak se postaví k nabídce lidovců (KDU-ČSL). Ti jim kvůli nepříznivým předvolebním průzkumům navrhli, aby místo volební koalice vstoupili na jejich kandidátky. Mezi zklamanými Starosty převládá názor, že by měli do podzimních parlamentních voleb kandidovat raději sami než „pod“ KDU-ČSL. Tutéž variantu chtějí i regionální strany a hnutí, které STAN podporují. Předseda Petr Gazdík navíc vyloučil, že by Starostové nakonec do voleb nešli vůbec.
Ani o prázdninách čeští politici nepolevují v předvolební kampani na říjnové sněmovní volby. Představitelé hned několika parlamentních stran zavítali do Ostravy na tradiční červencový festival Colours of Ostrava, kde se nechali vyfotit na své sociální sítě, aby tak získali potenciální hlasy. V metropoli Moravskoslezského kraje se ukázali i někteří kandidáti na prezidentský úřad.
Představitelé hnutí Starostové a nezávislí (STAN) jsou zklamáni výzvou KDU-ČSL, aby místo vytvoření volební koalice vstoupili na kandidátky lidovců. Z některých krajů zaznívají hlasy po úplném ukončení spolupráce a samostatné kandidatuře STAN v podzimních sněmovních volbách. Podle lidoveckého předsedy Pavla Bělobrádka jaou podmínky spolupráce stále velkorysé a partnerské.
O osudu koalice lidovců se Starosty se může rozhodnout už dnes. Širší vedení KDU-ČSL totiž zasedne na svém celostátním výboru, kde se téma v diskuzi určitě otevře. Lidovci sice mlží, jestli kvůli nepříznivým předvolebním průzkumům jen pozvou Starosty na svoje kandidátky. Jejich předseda Pavel Bělobrádek vytrvale tvrdí, že to nepřipadá v úvahu, protože Starostové takové uspořádání odmítají.
V případě, že by lidovci vypověděli koalici s hnutím STAN, Starostové by s největší pravděpodobností neměli vůli zůstat na jejich kandidátce. Uvedl to v rozhovoru pro server Echo24 jejich předseda Petr Gazdík. Podle něj má koalice šanci přesáhnout nutných deset procent a dostat se do sněmovny.
Koalice lidovců a STAN přišla s dalším předvolebním videem. Zatímco v květnu na celostátním sjezdu KDU-ČSL představila video předsedů Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) a Petra Gazdíka (STAN) coby malé kluky s vizí, nedávno zveřejnili další klip, v němž na předsedy svých stran navazují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a starosta Kolína Vít Rakušan (STAN).
Průzkumy nepřejí koalici Lidovců a Starostů, podle nichž by nezískala ve volbách deset procent potřebných pro vstup do Sněmovny. Možnost rozpuštění koalice připustil dříve ve vyjádření pro Echo24 senátor Jiří Čunek. Předsedové KDU-ČSL a STAN Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík však váhu průzkumů nepřeceňují.
Lidovci a Starostové mají ještě dost času si rozmyslet, zda do podzimních sněmovních voleb půjdou ve společné koalici. Kandidátky totiž mohou strany měnit ještě šedesátý den před volbami. Už nyní se začínají ozývat hlasy, podle nichž koalice vyžadující pro vstup do sněmovny deset procent nebyl dobrý nápad. Předvolební průzkumy totiž pro koalici zatím nevypadají nejlépe.
Předvolební průzkumy různých výzkumných společností se často velmi liší a u některých hlavně výrazně pokulhává kvalita provedení. Střízlivě je přitom hodnotí i samy politické strany a jejich lídři. Jedná se zřejmě o jednu z mála věcí, na které se shodnou napříč politickým spektrem. Například předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého pasují prakticky do role nového premiéra, odhadům nevěří.
