Startovací byty pro rodiny s dětmi, úprava mateřské a rodičovské nebo dostupnější asistovaná reprodukce. To všechno je součástí koncepce rodinné politiky, kterou dlouhodobě připravuje na svém resortu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Materiál bude v pondělí projednávat vláda a například koaliční lidovci s ním mají dlouhodobý problém. Nelíbí se jim například to, že by nově mohly ženy podstoupit umělé oplodnění bez souhlasu partnera.

„Koncepce byla dlouhodobě připravována v Odborné komise pro rodinnou politiku, která sdružovala experty na danou oblast, akademiky, ale i zástupce státní správy a opozičních stran. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo ke Koncepci dva kulaté stoly. Následně byla v prosinci 2016 rozeslána do připomínkového řízení, aby se k ní mohl vyjádřit široký okruh partnerů. V rámci tohoto procesu byl materiál upravován tak, aby byla nalezena maximální shoda,“ uvedl pro server Echo24 Jiří Vaněk z resortu.

Koncepce by měla řešit dlouhodobé problémy, jako je pokles porodnosti, stárnutí populace, změna struktury rodin, ale také například situace žen, které dnes dosahují mnohem vyššího vzdělání než dříve a rodičovství jim často brání v profesním růstu. „Po ukončení rodičovské dovolené začínají ženy často v budování kariéry znovu od úplného začátku, a navíc i potom čelí pokračujícím obtížím se slaďováním rodinného a pracovního života a především diskriminaci spojené s očekáváním jejich společenské role primárního rodiče,“ stojí například v materiálu, který má server Echo24 k dispozici.

Bělobrádek: Koncepce je pro nás nepřijatelná

Materiál nyní míří na vládu, už teď je ale jisté, že s ním Marksová nepochodí u koaličních lidovců. Už přibližně před rokem se kvůli koncepci strhla vlna kritiky a to především ze strany KDU-ČSL. Vládním lidovcům se totiž koncepce ani trochu nelíbí a už tenkrát jejich předseda Pavel Bělobrádek vyzýval premiéra Bohuslava Sobotku, aby její přípravu okamžitě zastavil. Názor na materiál lidovci nezměnili ani po roce. „Koncepce je pro nás nepřijatelná,“ uvedl nyní pro server Echo24 předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Lidovci tenkrát kritizovali zvláště opatření, které má zajistit, aby se rodilo více dětí. Podle něj by ženy mohly podstoupit umělé oplodnění i bez souhlasu muže, který je v současnosti nutný. Dosud na umělé oplodnění měly nárok pouze zadané ženy. Takzvané singlovky tak touhu po dítěti často řešily svépomocí či tím, že šly za lékařem s mužem, který vztah s nimi jen předstíral. Návrh představuje řešení také pro lesby.

Materiál přitom upozorňuje právě na to, že současný systém nutí ženy obcházet pravidla. „Dochází tak k situacím, kdy sdělení muže o partnerství k budoucí matce je pouze účelové, například pokud je souhlas požadován od partnera, jenž fakticky nemusí být jejím manželem, i když tato žena může být současně vdaná. Některé ženy, které partnera nemají, rovněž volí nedůstojnou a rizikovou cestu k otěhotnění,“ píše se dál v materiálu.

Tato myšlenka přitom není v Česku zcela nová. Podobný plán už před lety prosazoval někdejší ministr zdravotnictví Topolánkovy vlády Tomáš Julínek (ODS). U lidovců, kteří byli tenkrát stejně jako dnes v koaliční vládě, ale narazil. Scénář by se tentokrát mohl opakovat.

Pokud návrh z dílny Marksové projde, Česko se zařadí vedle několika málo evropských zemí, které umělé oplodnění ženám bez partnera již dříve povolily. Jde o Belgii, Velkou Británii, Dánsko, Finsko, Nizozemí nebo Španělsko. Změnu zákona, kterou aktuálně resort připravuje, by ministryně chtěla protlačit do konce volebního období. Opatření by se mohlo týkat podle Marksové ročně několika tisíc žen z Česka.

S poptávkou roste i množství klinik, které se na asistovanou reprodukci specializují. Před 15 lety jich bylo 26, v roce 2013 už 41. Silné postavení na tomto „trhu“ má pak zdravotnický holding Hartenberg, který vlastní vicepremiér Andrej Babiš (ANO), nyní zaparkovaný ve svěřeneckém fondu.