Každým „povolebním“ dnem přibývají rezignace lídrů stran, nebo alespoň spekulace o nich. V pondělí oznámilo konec celé vedení Strany svobodných občanů v čele s jejich šéfem Petrem Machem. V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

“Zásadním důvodem, proč nebudu na listopadovém sněmu kandidovat na žádnou funkci, je moje přesvědčení, že by mělo dojít ke spolupráci všech demokratických subjektů od středu doprava. Všech, které jsou dohody schopné,” řekl novinářům Kalousek.

TOP 09 se ve volbách jen velmi těsně dostala do sněmovny s výsledkem 5,31 procenta. Před čtyřmi lety získala topka ještě spolu se Starosty 11,99 procent a 26 mandátů, letos dosáhla jen na 7 křesel. Kalousek krátce po volbách řekl, že není třeba teatrálně rezignovat a že v úterý oznámí, jestli bude na listopadovém sněmu strany znovu kandidovat. 

Ze strany se přitom ozývaly hlasy, podle nichž by Kalousek znovu kandidovat neměl. Řekl to například první místopředseda strany Marek Ženíšek. On sám své místo ve vedení strany obhajovat nebude. O změně hovořil i šéf jihomoravské organizace TOP 09 Jan Vitula, který již o víkendu uvedl, že by si v čele strany uměl představit europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila, který nově do strany vstoupil. Členové užšího vedení ale konkrétní jména říct nechtěli. „Zatím to nechci komentovat,“ napsala v pondělí večer v sms pro server Echo24 místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Změny můžou nastat u lidovců i ČSSD

Vv pondělí také zaznělo, že svoji funkci nabídne k dispozici předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Novinářům to řekl poslanec Jiří Mihola. Udělat by to podle něj měl na celostátní konferenci, kterou má KDU-ČSL naplánovanou na pátek. Neznamená to ale nutně, že Bělobrádek odstoupí. Dá se ale očekávat, že si vyslechne kritiku od členů strany.

Lidovci totiž ve volbách získali jen 5,8 procenta hlasů. Před čtyřmi lety měli podporu 6,88 procenta. A Bělobrádek před volbami řekl, že v případě horšího výsledku zváží rezignaci. Sám Bělobrádek to po večerním jednání s hnutím ANO potvrdil. Že to ale sdělil novinářům jeho stranický kolega, se mu nelíbilo. „Pan Mihola není můj mluvčí. Počkám si na jednání. Na vzkazy přes média nereflektuji,“ napsal ČTK během pondělního zasedání vlády.

A změny by mohly nastat i u občanských demokratů, kteří ve volbách skončili s 11,32 procenta hlasů na druhém místě za hnutím ANO. ODS se ukázala být nejúspěšnější stranou z těch tradičních demokratických a její šéf Petr Fiala považuje volby za úspěch. Nahoru však svými hlasy voliči vynesli Václava Klause mladšího, který kandidoval za stranu v Praze. Ten nyní zvažuje, zda by chtěl jít do vedení strany. „Vyjádřím se k tomu za týden,“ řekl.

O změnách ve vedení musí nutně uvažovat po volebním výsledku i sociální demokraté. ČSSD totiž získala jen něco málo přes sedm procent hlasů a stala se poraženým voleb. Sociální demokraté jsou si vědomi toho, že se jim v těchto volbách hodně nedařilo. Nikdo z vedení strany ale zatím rezignaci neohlásil. Předseda Milan Chovanec řekl, že o případných změnách se rozhodne na mimořádném sněmu strany, který ale proběhne až na jaře příštího roku. Že by mohla přijít rezignace, ale nevyloučil.

Na své pozice v úterý rezignovalo celé vedení Strany svobodných občanů. Odstupuje tedy i dlouholetý předseda strany Svobodných Petr Mach. Svobodní se totiž nedostali do Poslanecké sněmovny a skončili s něco málo přes 1,5 procenta daleko za hranicí pro vstup. První obětí těchto voleb byl Matěj Stropnický, předseda Strany Zelených. Ta totiž nezískala ani 1,5 procenta a Stropnický tak rezignoval okamžitě po vyhlášení výsledků.