Lidovci a Starostové mají ještě dost času si rozmyslet, zda do podzimních sněmovních voleb půjdou ve společné koalici. Kandidátky totiž mohou strany měnit ještě šedesátý den před volbami. Už nyní se začínají ozývat hlasy, podle nichž koalice vyžadující pro vstup do sněmovny deset procent nebyl dobrý nápad. Předvolební průzkumy totiž pro koalici zatím nevypadají nejlépe.

„Já si myslím, že se musí lidovci pokusit přesvědčit voliče ani ne tak reklamou jak prosazováním zajímavého programu. Pokud by se jevilo, že ta čísla budou malá i nadále a že se nepovedlo voliče přesvědčit, pak jsem přesvědčen, že by lidovci měli jít samostatně,“ uvedl pro server Echo24 senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Čunek přitom patřil k zastáncům koalice. Dokonce sám sebe označil za „jediného podporovatele dvojkoalice ve Zlínském kraji“, který se jinak proti spolupráci vymezoval. Nyní ale jasně říká, že nemá cenu na ní za každou cenu trvat. „Myslím, že tady na hrdinství není místo. Hrdinství se má prokazovat jiným způsobem a to v normálním životě a ne tady ve volbách,“ dodal.

Není přitom jediný, kdo zastává tento názor. „Průzkumy ukazují, že jsme měli jít do modelu kandidátky KDU s podporou STAN. Zbytečně jsme si to ztížili,“ řekl Právu lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. A stejně se pro Právo vyjádřil i senátor za STAN Michael Canov, který dokonce hovořil o hazardu. „Teď vidíme jeden průzkum za druhým, ve kterém to dopadá špatně, a tak se nemůžeme tvářit, že neexistují,“ řekl Canov.

Riskující lidovci?

Koalice totiž nevychází z průzkumů nejlépe. Ve středu zveřejněný průzkum Median, který probíhal na vzorku 1005 lidí, jim přisoudil jen devět procent. To by jim ale na vstup do sněmovny nestačilo. Pokud jdou totiž dvě strany v koalici, potřebují získat deset procent. Jiná situace je, když jde strana do voleb s podporou jiného hnutí či strany. Té poté stačí získat standardních pět procent. A právě k tomu někteří poslanci vyzývají.

„Ať jsou Starostové na naší kandidátce. Ty kandidátky mohou vypadat vlastně stejně, jenom ať to je na kandidátce KDU-ČSL,“ uvedl Čunek, podle kterého Lidovci riskují mnohem více než Starostové. „Viděl jsem nějaké vyjádření kolegy Gazdíka (předseda STAN Petr Gazdík – pozn. red.), kde říkal, že voliči ocení jejich odvahu. Podle mě Starostové neriskují vůbec nic, oni odvahu nepotřebují, protože evidentně by se tam sami nedostali. Odvaha je na straně lidovců, proto mají lidovci v tuto chvíli daleko větší odpovědnost,“ dodal.

Přistoupit k takovému kroku by přitom strany ještě mohly. Volební zákon jim umožňuje měnit kandidátní listiny do 60 dnů před volbami. Ty budou 20. a 21. října. Pokud by tedy lidovci chtěli raději přistoupit k méně riskantní variantě a jí do voleb pouze se Starosty na kandidátce, mají čas přibližně do 20. srpna.

Šéfové obou stran takový scénář ale odmítají. „Omlouvám se, ale to je nesmysl,“ uvedl pro server Echo24 předseda Starostů Petr Gazdík. Průzkumy podle svých slov bere s rezervou. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka přichází kritika opakovaně od stejných lidí. „To jsou pořád ti samí,“ řekl s tím, že zůstává pořád klidný.

Jak se opakovaně ukazuje, ani sami politici příliš nevěří předvolebním průzkumům. Právě Bělobrádek to ilustruje volebními modely ze září 2013, kdy například CVVM přisoudilo KDU-ČSL 4,5 procenta. Strana ale tehdy ve volbách dosáhla na 6,78 procenta hlasů.