O osudu koalice lidovců se Starosty se může rozhodnout už dnes. Širší vedení KDU-ČSL totiž zasedne na svém celostátním výboru, kde se téma v diskuzi určitě otevře. Lidovci sice mlží, jestli kvůli nepříznivým předvolebním průzkumům jen pozvou Starosty na svoje kandidátky. Jejich předseda Pavel Bělobrádek vytrvale tvrdí, že to nepřipadá v úvahu, protože Starostové takové uspořádání odmítají. Ovšem informace z interních jednání mezi oběma stranami naznačují opak.

Celostátní výbor KDU-ČSL zasedne v úterý odpoledne v Praze. Spekuluje se přitom, že by to měl být přímo Bělobrádek, kdo navrhne jako téma do diskuze osud koalice. Na přímou otázku deníku Echo24 na to ale předseda KDU-ČSL odmítl odpovědět. „Drby nekomentuji,“ uvedl.

Jen několik dní předtím však nevyloučil, že by se téma na celostátním výboru mohlo probírat. „Dopředu žádná témata v rámci politické informace nejsou tabu,“ napsal v sms zprávě. O tom, jestli by výbor mohl přijmout usnesení, kterým by koalici vypověděl, ale Bělobrádek odmítl spekulovat.

To, že je ve hře možnost ukončení koalice, potvrdilo pro Echo24 více zdrojů. Jako jeden z nápadů to mělo padnout minulý týden na jednání špiček koalice. „V diskuzi padaly různé varianty, ale nikdo nepřišel s žádným usnesením. My jsme zatím to, co na včerejším setkání zaznívalo, brali jako interní debatu mezi dvěma politickými subjekty,“ řekl pro deník Echo24 první místopředseda strany Vít Rakušan.

„Oficiálně nic takového nepadlo,“ reagovala i místopředsedkyně STAN a poslankyně Věra Kovářová. Současně dodala, že Starostové nechtějí zůstat pouze na kandidátkách KDU-ČSL. „My teď na kandidátky KDU-ČSL nejsme připraveni jít. Určitě o tom budeme s koaličním partnerem mluvit,“ řekla. „Obecně u nás vůle jít na kandidátky prostě není,“ potvrdil i předseda Starostů Petr Gazdík.

Pro koalici hlasovala většina delegátů

Pokud by se KDU-ČSL rozhodla od koalice se Starosty ustoupit, nemusela by kvůli tomu svolávat nový sjezd strany, protože rozhodnout může i vedení strany. Podle stanov výbor totiž „rozhoduje ve všech dalších záležitostech, ve kterých je třeba rozhodnout před nejdříve možným zasedáním celostátní konference“.

Čas couvnout má koalice přibližně ještě měsíc, do poloviny srpna. Strany totiž mohou své oficiální kandidátky měnit nejpozději šedesátý den před volbami, které se letos uskuteční 20. a 21. října.

O tom, že lidovci půjdou do podzimních voleb v koalici se Starosty, rozhodla nejprve celostátní konference KDU-ČSL v Jihlavě v polovině března. V tajném hlasování se pro návrh vyslovilo 39 delegátů a 31 jich bylo proti. Koalici schválili i delegáti na sjezdu strany na konci května. Vyslovilo se pro ni 82 procent z přítomných. Bělobrádek na to konto prohlásil, že tak vysokou podporu pro koalici nečekal.

Současně se však už tehdy ozývaly hlasy, že koalice bude mít kvůli zvýšenému volebnímu prahu pro koalici problém dostat se do sněmovny. Třeba poslanec Ludvík Hovorka ze Zlínského kraje navrhoval, aby místo koalice přijala KDU-ČSL zástupce Starostů na vlastní kandidátky.

Celostátní sněm Starostů schválil návrh spolupráce týden po celostátní lidovecké konferenci. Pro bylo 101 ze 116 hlasujících delegátů, tedy 86 procent. Starostové přitom do konce roku 2016 spolupracovali s TOP 09. „Nesrovnávejme to (koalici) s partnerstvím s TOP 09, tady jsme (s lidovci) dvě rovnoprávné strany,“ komentoval to šéf STAN Petr Gazdík.

Koaliční smlouvu podepsali lidovci se Starosty 12. dubna a od té doby jim většina průzkumů přisuzuje méně než 10 procent hlasů v podzimních volbách do sněmovny. 10 procent je přitom minimum, které musí koalice získat, aby se do Poslanecké sněmovny dostala.