Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepůjde do případné nové vlády, pokud by Andreje Babiše stíhala policie. Poslanci v příštím týdnu rozhodnou, zda Babiše a Jaroslava Faltýnka vydají policii. K předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, ODS Petru Fialovi a lídrovi hnutí STAN Janu Farskému se tak přidal i šéf lidovců.

„Já můžu za sebe vyloučit, že bych byl ochoten a prosazoval to, abychom šli do koalice, kde bude jeden z těch členů vlády mít problémy s orgány činnými v trestním řízení,“ uvedl Bělobrádek během živého vysílání KDU-ČSL. Babiše tak přímo nejmenoval ale je zřejmé, že tím na předsedu hnutí ANO narážel. Včera totiž mandátový a imunitní výbor doporučil zbavit imunity jak bývalého ministra financí Andreje Babiše, tak i šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka.

Možnost jít do vlády s Babišem již dříve vyloučili šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, ODS Petr Fiala a lídr hnutí STAN Jan Farský. Babišovi se tak v případě úspěchu ve volbách komplikuje prostor pro vytvoření vlády, pokud ho poslanci policii vydají.

Bělobrádek ale možnou koalici s ANO nevyloučil. „Nechceme jít s žádnou extrémistickou radikální stranou do koalice, rozhodně nechceme být v koalici, ve které nebudeme hrát důstojnou roli a nebudeme moci prosazovat svůj program,“ řekl Bělobrádek.

Obviněný Babiš ve vládě

Už dříve se předseda ODS Petr Fiala vyjádřil, že s Babišem nehodlá spolupracovat v případné budoucí vládě. „S hnutím ANO je to vlastně jednoduché, hnutí ANO je Andrej Babiš, žádná jiná úvaha nemá smysl. Andrej Babiš je z hlediska účasti ve vládě nepřijatelný a to platí i pro hnutí ANO,“ řekl Fiala v polovině června.

Hnutí ANO je vedle komunistů jedním ze subjektů, se kterým nechce jít opoziční TOP 09 do případné koalice. Obě strany podle Miroslava Kalouska mají chtějí změnit systém liberální demokracie. „Na systém s mnohem autokratičtějšími a oligarchičtějšími prvky. A žádná demokratická strana by na tom neměla spolupracovat. To je náš postoj, jsme jediní, kteří to říkáme zcela jednoznačně,“ řekl předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podobně se vyjádřil i lídr hnutí STAN Jan Farský. Ten v rozhovoru pro Echo24 vysvětloval své důvody nespolupráce s ANO. „Protože zatím se hnutí ANO prezentuje tak, že chce všechno zcentralizovat, zrušit obecní zastupitelstva a dát moc rozhodovat a řídit tento stát v podstatě do jedněch rukou. A to není možné, protože i když o sobě někdo může mít dojem, že je tím nejlepším, nejchytřejším a spasitelem pro všechny, tak nikdo takový není,“ řekl pro Echo24 Jan Farský.

Naopak volební lídr strany ČSSD Lubomír Zaorálek možnou spolupráci nevyloučil. „Třeba. Ano. Pokud na to bude mít hnutí ANO výsledky, tak by mělo reagovat na situaci, pokud se takto vyvine,“ řekl Zaorálek pro Týden.

Shodně se Zaorálkem souhlasí i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Pokud Andrej Babiš nevysvětlí věrohodně otázku nahrávek s panem Přibilem, nevysvětlí otázku svých dluhopisů a nevysvětlí i kauzu s Čapím hnízdem, tak v ten okamžik pro mě osobně je nepřijatelné v té vládě s Andrejem Babišem sedět. Ale jsem připraven se u toho stolu případně bavit s ostatními kolegy z hnutí ANO o jejich programových prioritách,“ řekl o možné povolební spolupráci s hnutím ANO ve vysílání ČRo Marian Jurečka.

Vydání poslanců

Mandátový a imunitní výbor doporučil ve středu Poslanecké sněmovně vydat poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka policii k trestnímu stíhání. S policejní žádostí o vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo kvůli podezření ze zneužití 50milionové dotace se oba poslanci před jednáním seznámili.

„Je to kauza o budoucnosti této země, abych byl znevěrohodněn, aby naše hnutí ztratilo ve volbách a aby příští vláda byla bez Babiše. Jsem přesvědčen o tom, že je to účelové stíhání,“ zopakoval Babiš novinářům hned na úvod své tiskové konference po jednání na výboru. Je to podle něj snaha ovlivnit volby, snížit volební preference hnutí ANO a snaha tradičních politických stran o to sestavit vládu bez nich.

Rozhodnutí výboru Andreje Babiše podle jeho slov nepřekvapilo. „Já jsem s tím počítal,“ řekl krátce po závěrech výboru Babiš novinářům. Sněmovna by o vydání poslanců měla hlasovat 6. září.