Čína pokračuje ve snahách o vybudování průplavu přes thajskou část pevninské šíje Kra. Projekt by zkrátil čínským tankerům a jiným lodím cestu do a z Indického oceánu o asi 1100 kilometrů. Politické špičky Thajska se za projekt v současnosti přimlouvají, například pro Indii by však jeho realizace měla nedozírné ekonomické a vojenské dopady.
Americký časopis Foreign Policy vybral za „dokument týdne“ dopis starosty Řeporyjí Pavla Novotného adresovaný Pekingu poté, co čínský ministr zahraničí vyhrožoval předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, že zaplatí vysokou cenu za cestu na Tchaj-wan.
Ale k čemu nám to bude, tedy kromě dobrého pocitu? Přiznám se, že k tomu všemu mám trochu skeptický postoj. Celá věc je do značné míry ztracená.
Slovy „jsem Tchajwanec“, kterými předseda Senátu Miloš Vystrčil zakončil svůj projev v tchajwanském parlamentu, probudil svého vnitřního Johna F. Kennedyho. Byla by to vlastně případná tečka za českým tchajwanským dobrodružstvím, které od začátku bylo více o symbolech než o nějakých reálných výsledcích.
Čínský tlak na Českou republiku se stupňuje. Hned několik výhrůžek ze strany této asijské mocnosti přišlo poté, co český předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel na návštěvu Tchaj-wanu.
Návštěva předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu představuje překročení červené čáry.
Komentář čínského ministra zahraničí, že předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zaplatí vysokou cenu za svou oficiální cestu na Tchaj-wan, byl nemístný a nepatřičný. Novinářům to po své dnešní účasti na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Záležitost se bude řešit po služební lince, odkázal na dnešní předvolání čínského velvyslance Čang Ťien-mina na ministerstvo zahraničí.
Předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila mrzí prohlášení čínského ministra zahraničí, zasahuje podle něj do vnitřních záležitostí České republiky.
Čína se rozhodla regulovat vývoz technologií do zámoří, nová omezení dopadla na drony, lasery i 3D tiskárny.
Návštěva Tchaj-wanu českou delegací ublíží čínsko-českým vztahům i zájmům České republiky jako takové, cituje v sobotu čínský web Global Times výzkumníka Lü Cchun-čchenga z pekingského Institutu tchajwanských studií Čínské akademie sociálních věd (CASS).
Protože hysterie kolem aplikace TikTok pokračuje, stojí za to podívat se na úspěch tohoto invazivního druhu mezi mobilními aplikacemi ještě z jiných stránek, než jak to před týdnem udělal Marian Kechlibar (viz Týdeník Echo č. 34/2020 – pozn. red.). Pozdvižení nezpůsobila jen pohrůžka prezidenta Trumpa. Ta byla neortodoxní zejména v tom, že Trump přišel s tím, že by kupec měl zaplatit americkému ministerstvu financí, jak se říká v byznysu, „finder's fee“, tedy poplatek za to, že dal prodávajícího a kupujícího dohromady.
V zástupu aplikací, které si uživatelé chytrých telefonů mohou nainstalovat do svých přístrojů, až donedávna TikTok nijak nevyčníval. Aplikace, která umožňuje nahrávat kratičká videa a sdílet je se světem, působila jako běžná hračka pro děti a adolescenty. Nyní se ovšem o její budoucnost bojuje na nejvyšší úrovni. Americký prezident Donald Trump chce její užívání v USA zakázat zákonem. Podobný zákaz hrozí další čínské aplikaci, komunikačnímu nástroji WeChat. Z pohledu Američanů jde ovšem o aplikace nejen komunikační, ale i komunistické.
V loňském roce zavedla Čína do služby svůj druhý velký ledoborec a staví třetí. Lodě s rudou vlajkou míří k oběma pólům, čínští vědci provádějí průzkumy, čínské korporace se podílejí na těžbě a rybolovu a investují do arktické infrastruktury. U dalších velmocí však vznikají obavy. Jaké má vůbec Peking u pólů cíle a ambice? Bude zodpovědně spolupracujícím aktérem, nebo lze od něho očekávat asertivní až agresivní postupy?
Babiš zvlášť pod bruselským tlakem mohl být k Pompeovi u Huaweie výrazně vstřícnější. Ale nebyl.
I přes úsměvy a uvolněnou atmosféru přijel americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tvrdou rétorikou a politickou linií. Po jednáních dokola opakoval, jaké hrozby plynou ze strany Číny a Ruska či zmiňoval bezpečnostní pravidla při zavádění sítě 5G, čímž narážel na čínskou technologickou firmu Huawei. Zmínil i nebezpečí plynoucí z případné dostavby Dukovan Číňany. Řeč přišla i na bezpečnostní situaci v Evropě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že odmítá jakékoliv zapojení amerických vojáků v ČR, kteří se z Německa s největší pravděpodobností přesunou mj. do Polska. Exministr zahraničí a obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) to považuje za projev slabošství.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo neopodstatněně útočí na Čínu a očerňuje ji a podněcuje neshody mezi jinými zeměmi a Čínou. Čínské velvyslanectví v ČR tak reagovalo na Pompeovy výroky při návštěvě České republiky v prohlášení svého mluvčího. Podle ambasády jsou slova šéfa americké diplomacie plná ideologických předsudků a myšlenek studené války, které jdou proti trendu dnešní doby.
V Hongkongu byl na základě nového bezpečnostního zákona zatčen mediální magnát Jimmy Lai. Jedenasedmdesátiletý prodemokratický kritik Pekingu je podezřelý ze spolupráce s cizími silami.
Zábavné tanečky, či krátká vtipná videa. Aplikace TikTok na první pohled působí jako nevinná zábava pro děti či dospívající. Stále častěji se však po celém světě objevují varovné hlasy, které upozorňují, že čínská vláda může díky aplikaci získávat od uživatelů údaje. Různé státy již o omezení aplikace uvažují, patří mezi ně například USA, vyšetřována je také Evropskou unií. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa vyzývá lidi, aby si problematickou aplikaci raději smazali.
Hovoří-li se poslední dobou o decouplingu čili odpoutávání západních států od Číny, vesměs se tím myslí ekonomické vazby.
Předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou Reinhard Bütikofer, osočil automobilku Volkswagen z toho, že nekonfrontovala Čínu kvůli jejímu zacházení s ujgurskou menšinou v oblasti, kde má německá automobilka továrnu.
Čína nařídila uzavřít konzulát Spojených států ve městě Čcheng-tu. Reagovala tak na obdobný krok USA, které tento týden rozhodly o uzavření čínského konzulátu v Houstonu,
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se domnívá, že se na čínském konzulátu v San Francisku ukrývá čínská vědkyně, jež byla u kalifornského federálního soudu obviněna ze zatajení svého spojení s čínskou armádou. Jde o další případ střetu amerických úřadů s čínskými zastupitelstvími v USA. Ve středu administrativa nařídila uzavřít čínský konzulát v Houstonu, který se podle ní podílel na vykrádání duševního vlastnictví.
Čínská firma Huawei, kterou Američané považují za bezpečností riziko kvůli zneužívání informací v jejich sítích, je jednou z hlavních linií střetu mezi Washingtonem a Pekingem. A Donald Trump se velmi intenzivně snaží, aby se Evropa v tomto střetu postavila na jeho stranu a stejně jako Spojené státy americké se od Huawei co nejvíc odstřihla. Přinejmenším aby společnost nepustila do budování 5G sítí, na které se zrovna teď řada evropských zemí včetně Česka chystá vypsat výběrové řízení. Pro politiky to není jednoduché rozhodování. Huawei je totiž firma schopná nabízet zařízení do svých sítí až o několik desítek procent levněji než její západní konkurenti.
USA se rozhodly uzavřít čínský konzulát v texaském Houstonu, aby „ochránily americké duševní vlastnictví a americké důvěrné informace“. Oznámila to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová a později potvrdil ministr zahraničí Mike Pompeo. Čína americký krok označila za provokaci a porušení mezinárodního práva.
Čínský ministr zahraničí Wang I se během pátečního telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem nezvykle ostře opřel do mezinárodní politiky „Trumpových“ Spojených států, zatímco s Lavrovem diskutoval o spolupráci Moskvy a Pekingu při řešení globálních problémů.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje zákaz vstupu do Spojených států členům Komunistické strany Číny a jejich rodinám.
O to víc je třeba udělat si rozvahu toho, za co nám vlastně Čína stojí. Čínská relace prezidenta Zemana je bezvýznamná. Nemá váhu ekonomickou, jak po letech nesplněných slibů ohledně čínských investic musí být jasné už každému. Nemá váhu politickou, jak ukazují průzkumy. K čemu Čínu tolik potřebujeme?
Investigátoři čínského vlivu v Česku by měli zbystřit pozornost. Tohle je na rozdíl od jiných exemplářů jeho skutečný příběh.
Amerika zvažuje zákaz čínského viru. Ne, není řeč o covidu, který se stále vesele šíří světem a v USA znovu nabral na síle. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že americká vláda zkoumá možnost zákazu aplikace a sociální sítě TikTok. Ta umožňuje uživatelům nahrávat krátká videa a následně je sdílet se světem. Je to také momentálně nejoblíbenější sociální síť mezi mladými.
Čína o covidu-19 věděla mnohem dříve, než přiznává, a snažila se šíření nákazy dlouho držet pod pokličkou. Kdo chtěl o nákaze nahlas mluvit, hrozilo mu, že „zmizí“. Tvrdí to hongkongská viroložka a imunoložka Li-Meng Jen, která se rozhodla utéct do Spojených států a skrýt se tam. V rozhovoru pro Fox News uvedla, že patřila k prvním vědcům, kteří zkoumali nový koronavirus. S tvrzením, že Čína tajila epidemii, přišlo i americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) a další zdroje.
