KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Osa Berlín–Moskva–Peking

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Osa Berlín–Moskva–Peking

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Německá kancléřka Angela Merkelová přivezla na summit do Bruselu společný německo-francouzský návrh na uspořádání summitu Evropské unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přestože šlo o společný dokument, od začátku bylo jasné, kdo má na pozvednutí úrovně vztahů s Ruskem zájem. Mluvila německá kancléřka, francouzský prezident mlčel. V tomto případě dělá Paříž Berlínu jen sparingpartnera.

Přestože Emmanuel Macron už dříve ve velkém stylu uspořádal ruskému prezidentovi entrée ve Versailles, Francie na vztazích s Moskvou žádný výrazný zájem nemá. Je to sice velký trh, kam se dá sem tam něco francouzské prodat. Jako když se před deseti lety rozhodla, že Rusům přímo na míru postaví vojenské vyloďovací systémy Mistral. Když ale přišly v roce 2014 po Krymu sankce Evropské unie vůči Moskvě, mistraly nakonec putovaly místo Ruska do Egypta.

Žádné jiné speciální zájmy Paříž v Rusku nemá. Francouze Rusové v dobrém ani ve zlém moc nezajímají. Maximálně tak v roli bohatých turistů a rezidentů, kteří přijedou utrácet do Paříže a na Riviéru.

Nic z toho neplatí pro Německo. To pojí k Rusku obchodní i sentimentální vztah. Němci jsou ti, které Rusové respektují nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Dá se to opakovaně vyčíst ze všemožných průzkumů, jak se občané jednotlivých zemí navzájem vnímají. Kromě toho mají s Ruskem strategické obchodní vztahy. Ten hlavní se jmenuje plynovod Nord Stream 2. Společný rusko-německý projekt Berlín tlačí dopředu navzdory odporu řady členských zemí EU v čele s Polskem i Baltskými státy.

Samotným objemem obchodu není Moskva pro Němce zásadní. Je to až patnáctý nejdůležitější trh pro německé exportéry, kam míří jen 1,9 procenta celkového vývozu. Před Ruskem jsme i my, Maďaři, Rakušané, Švýcaři, Poláci, Belgičané.

Ani v dovozu není pozice Ruska v německém obchodě nijak silná. Na žebříčku největších dovozců do Německa je až čtrnácté. Opět za námi, Rakušany, Belgičany, Švýcary.

Jenže Německo je a bude na Rusku čím dál víc závislé energeticky. Po vypnutí svých jaderných a uhelných elektráren bude plně odkázané na plyn. Podíl obnovitelných zdrojů je přes obrovské odhodlání Němců stále malý. Větrníky a soláry průmyslové Německo neutáhnou. Elektřina pro spotřebitele už je dnes v Německu jedna z nejdražších v Evropě. Exkluzivní kontrakt s Moskvou na plyn je pro Berlín klíčový.

Macron Merkelovou jen přikryl, protože ho to nic nestojí. Berlín zas pomůže, až bude na oplátku potřeba hájit francouzský zájem. Jako když se třeba loni v létě prosadil společný evropský dluhopis, o němž Emmanuel Macron všude řečnil od svého zvolení.

Stejně Francouzi pomohli Berlínu i koncem loňského roku, když se Angela Merkelová snažila rychle za každou cenu uzavřít investiční dohodu Evropská unie – Čína. V obchodě žádné jiné země nehraje Čína tak důležitou roli jako v tom německém. Je to druhý největší trh pro německé zboží. A vůbec největší dovozce do Německa. Celkově s velkým náskokem největší obchodní partner.

Německo je dnes zvláštní kombinací silně zeleně ideologické země a tvrdého obchodního pragmatismu.

Tentokrát v Bruselu se summitem s Putinem Merkelová narazila. Především pobaltské země a Polsko to tvrdě zablokovaly. „Dnes jsme se nedokázali shodnout, že se ihned sejdeme na nejvyšší úrovni, ale pro mě je důležité, že formát dialogu zůstává a že na něm pracujeme,“ řekla po jednání Merkelová, která litovala, že summit neučinil „odvážnější krok“.

Místo německo-francouzského nápadu na summit se nakonec prosadilo usnesení summitu, kde se hovoří i o možnosti ekonomických sankcí. Vztahy EU a Ruska jsou podle unijních představitelů i v souvislosti s nepřátelskými akcemi na území některých členských zemí bloku včetně Česka na nejhorší úrovni za dlouhá léta. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky proto vyzvali Evropskou komisi, aby připravila „možnosti pro nová restriktivní opatření včetně ekonomických sankcí“.

Tentokrát Němci narazili. Ale ze slov Merkelové je jasné, že to při první příležitosti zkusí znovu.

U nás se ve veřejné debatě často vytváří dělicí linie, kdo je prozápadní a kdo je proruský. Aktuální pokusy o schůzku s Putinem ukazují, že je to výrazně složitější. Hlavním ruským advokátem v Evropské unii je její nejsilnější člen a bohužel náš největší partner.

Kdo se chce odstřihávat od ruského vlivu, nemůže nepřemýšlet, jak se odstřihnout od závislosti na Německu.

 

26. června 2021