„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.
Vláda Petra Fialy zatím proti vysokým cenám energií ve větší míře nezasahuje. Oproti tomu se chystá mimořádná valorizce důchodů a v rámci návrhu je také valorizace některých sociálních dávek. Zvyšování sociální dávek ale bude znamenat proinflační zásah, který přispěje ještě k dalšímu růstu cen. Vzhledem k vysoké inflaci také není vyloučeno, že by k další mimořádné valorizaci důchodů mohlo dojít ke konci letoška.
Lídři zemí EU se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po druhém dni summitu to uvedla předsedkyně EK komise Ursula von der Leyenová. Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů summit neschválil, komise však do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy též usilovaly.
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Opoziční Andrej Babiš a Tomio Okamura vydrželi hru na soudržnost české společnosti a otevřenosti vůči uprchlíkům z Putinem napadené Ukrajiny necelý měsíc. Včera, přesně měsíc od začátku ruské invaze, už si nemohli pomoci s tím, že s vládou drží stejnou linii, a rozjeli se. Nedovolí si přímo kritizovat, jak je kabinet otevřený Ukrajincům (přesněji řečeno Ukrajinkám s dětmi). Oba pánové jsou experty na průzkumy, takže dobře vědí, že společnost drtivou většinou otevřenost vůči Ukrajincům podporuje.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala státní televize, to dnes uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy.
Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu. Podle Síkely je v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nutné efektivně využívat každý energetický zdroj, který by mohl snížit závislost Česka i Evropy na Rusku.
Stejně jako zemní plyn, je i ropa pro Rusko hlavním zdrojem exportního příjmu. Západní sankce směřované na vývoz těchto ruských surovin by Kreml těžce ochromily, státy EU jsou však na nich silně závislé a proto se zdráhají embargo uvalit. Už nyní se navíc objevují varování před ropnými šoky, pokud by na trh přestaly velké objemy ruských dodávek proudit.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na rusko-ukrajinský konflikt představila návrhy na snížení spotřeby ropy. Desetibodový plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel.
Německo má první úspěch ve snaze nahrazovat dodávky ruského plynu. Katar souhlasil s dlouhodobým energetickým partnerstvím s Německem, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) po víkendovém jednání v katarské metropoli Dauhá. Cílem je zbavit Německo závislosti na plynu z Ruska. Namísto plynovody tak bude v budoucnu do Německa mířit zkapalněný zemní plyn (LNG) na palubě tankerů. „I když letos ještě můžeme ruský plyn potřebovat, v budoucnu už to tak nebude.
Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.
Těžba uhlí se měla stát v Česku již brzy minulostí. Platilo to hlavně o černém uhlí z Karvinska, kde má společnost OKD maximálně do příštího roku zavřít poslední funkční důl. Vzhledem k ukrajinské válce a ještě prohloubenější energetické krizi je ale téměř jisté, že bude vše jinak. Zásadní přehodnocení by mohlo padnout také v těžbě pro českou energetiku významnějšího uhlí hnědého. Jedná se pouze o politické a ekonomické rozhodnutí, mnoho dolů na Mostecku může běžet ještě desítky let, upozorňují analytici.
Rusko si pro rozpoutání války na Ukrajině vybralo dobu, kdy byl Západ a hlavně Evropa nejzranitelnější za dlouhé roky. Politicky i ekonomicky. V časech, kdy ve Washingtonu seděl Donald Trump a v Berlíně Angela Merkelová, by si Vladimir Putin nejspíš takový atak nedovolil. Teď vsadil na to, že na Západě vládne slabá garnitura. Že v Londýně vládne oslabený Boris Johnson, na něhož doléhají následky odstřihávání Británie z jednotného trhu Evropské unie, symbolizované dlouhými frontami kamionů na hranicích.
Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.
Ocitli jsme se ve spirále zdražování, jakou Česká republika ve své historii zažila jen párkrát. Byli jsme v ní předtím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Byli jsme v té chvíli jedni z nejzranitelnějších v Evropě. Měli jsme už v únoru před invazí jednu z nejvyšších inflací. Zároveň patříme k pětici zemí Evropské unie, kde účty za bydlení včetně všech energií s ním související spolknou největší část rozpočtu. Současná energetická krize nás proto ohrožuje víc než ostatní.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Lídři členských zemí EU se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“. Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu.
Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.
Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl navrhované evropské embargo na dovoz ruské ropy. Tvrdí, že se Německo raději zaměří na „udržitelný“ tlak na Moskvu, který by Němce příliš nezatížil, uvádí server Financial Times. Britský premiér Boris Johnson zatím slíbil Ukrajině další finanční podporu, kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil další protiruské sankce. „Všechny naše kroky jsou navrženy tak, aby Rusko tvrdě zasáhly a byly dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Scholz v pondělním prohlášení.
Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska.
Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.
Pokud do Česka přestane proudit ruský plyn, dodávky této suroviny nebudou ohroženy. V rozhovoru pro deník Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připustil ale, že by plyn mohl ještě výrazněji zdražit. Nejvíce mezi státy EU by nedostatek ruského plynu pocítily Maďarsko a Bulharsko. Bartuška považuje ruského vůdce Vladimira Putina za lháře. Závazek dodávat dál plyn do Evropy mu nevěří.
Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.
Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.
Souhlasíme se zmrazením ceny elektřiny, na druhé straně na nás neuvalíte novou daň. Takový obchod si vyjednala společnost Slovenské elekrárne (SE) se slovenskou vládou, která se s největším výrobce elektrické energie dohodla na cenách pod tržní hodnotou.
Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.
Šokové zdražení se netýká jen plynu a elektřiny. Od začátku roku na některé domácnosti doléhají často o více než sto procent vyšší platby za dodávky tepla. Účet za celý rok se pak může vyšplhat na mnoho desítek tisíc korun. Zvýšení měsíčních záloh se však v různých koutech Česka liší. Tam, kde se teplo vyrábí z plynu, se ceny zvedaly nejvýrazněji. Ceny zemního plynu totiž drasticky vzrostly a výrobci tepla, kteří si dodávky nezajistili za výhodnější ceny, museli pak své drahé nákupy přenést na zákazníky.
