Pokud do Česka přestane proudit ruský plyn, dodávky této suroviny nebudou ohroženy. V rozhovoru pro deník Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připustil ale, že by plyn mohl ještě výrazněji zdražit. Nejvíce mezi státy EU by nedostatek ruského plynu pocítily Maďarsko a Bulharsko. Bartuška považuje ruského vůdce Vladimira Putina za lháře. Závazek dodávat dál plyn do Evropy mu nevěří.

Můžete popsat, jak ve čtvrtek probíhala v Česku jednání ohledně energetické bezpečnosti a zda v tuto chvíli je nějak ohrožena energetická bezpečnost Česka?

Žádné okamžité ohrožení nemáme, ale samozřejmě se zásadně mění celková bezpečnostní situace v Evropě. Začala válka, která v Evropě nebyla od roku 1945, a staly se věci, které mnozí z nás ještě včera považovali za nemožné, takže při vší úctě, před námi teď stojí mnohem větší výzvy a problémy, než je energetika.

Proč ceny evropského plynu vystřelily v den invaze nahoru a zdražily zhruba o třetinu?

Události čtvrteční noci se minimálně nějakou dobu projeví na cenách zemního plynu a ropy, to je vcelku logické. Ten trh nemůže nereagovat.

O kolik cena plynu může v nejbližší době ještě vzrůst?

To vám nikdo neřekne, protože to nikdo nedokáže říct. Primárně záleží na tom, jaká bude spotřeba plynu v Evropě. Máme totiž nezvykle teplý únor, máte venku kolem deseti stupňů Celsia, to nebývá. Pokud bude chladný březen nebo duben, může být všechno jinak.

Putin oznámil, že tok ruského plynu do Evropy nezastaví. Dá se mu věřit?

Putin řekl v posledních týdnech mnoho věcí, které se ukázaly být naprosto lživé. Nevidím důvod mu věřit jakoukoliv jeho větu.

Jak by vypadalo evropské zajištění plynu v případě, že by dodávky z Východu byly omezeny?

Je tam trojí přístup. Za prvé, část by byla v podobě úspor, že bychom přestali vytápět třeba obchodní centra nebo školy, čili můžete část spotřeby ušetřit tím, že prostě zavřete výroby a některé provozovny. Druhá možnost je nahradit zemní plyn, alespoň dočasně, jinými palivy. Ta jsou ne vždy úplně ekologická. Základními náhražkami by byly mazut a uhlí, což samozřejmě některé nepotěší, ale jsem přesvědčen, že pro všechny vlády v Evropě je teplo pro lidi na prvním místě. Třetí možností náhrady, alespoň části výpadku, je LNG (zkapalněný zemní plyn) z celého světa.

Došlo by znovu k výraznému zdražení, pokud by plyn z východu chyběl?

Nevím, jestli výraznému zdražení, upřímně řečeno jsme ale svědky tak zásadní změny základní bezpečnosti celé Evropě, že dohlédnout, jaké budou ceny zemního plynu v řádu měsíců, nedokáže nikdo.

Pokud se podíváme na evropské státy na východ od nás, bylo by dost plynu i pro ně?

Všichni by plyn měli. My jsme prováděli test v celé Evropské unii v roce 2014 po okupaci Krymu a ty testy prokázaly, že i při delším výpadku ruského plynu na šest měsíců ve všech přepravních kanálech bychom to měli zvládnout. Ze členů EU by největší problémy měly Maďarsko a Bulharsko, z nečlenů Moldavsko a Srbsko. Bylo by to nákladné, složité, nepochybně krizový scénář, ale jsme schopni to zvládnout.

Objevují se informace, že terminály na zkapalněný zemní plyn nemají dostatečnou kapacitu. Jaký je zde tedy potenciál pro zásobování tímto palivem?

To se strašně moc odráží od reálné spotřeby v konkrétních měsících. Z těch třech způsobů, jakými lze případný výpadek nahradit, tak úspory a náhradní paliva by podle mě tvořila větší část řešení než LNG. Důležité pro zklidnění evropského trhu budou dodávky LNG z Kataru, Austrálie a USA. Velmi zklidnily situaci na evropském trhu.

Kolik Česko v současnosti spotřebovává plynu z Ruska?

100 procent plynu, který se v České republice spotřebovává, je soustředěn na burze v Rotterdamu a přes 99 procent přitéká z Německa, národnost plynu ale nezkoumáme. Myslím, že to není důležité. Klíčové je, že jsme napojeni na trh severozápadní Evropy a že jsme schopni v případě výpadku ruský plyn nahradit jinými dodávkami. To je rozhodující.

Německo má málo naplněné zásobníky plynu. Co tato situace může znamenat pro Evropu?

Tam šlo o to, co začala Evropská komise vyšetřovat už v říjnu loňského roku na popud členských států. Já jsem k tomu psal něco loni 4. října, protože už bylo evidentní, že Gazprom spotřebovává zásobníky v Německu, Holandsku, Rakousku, na Slovensku, které potom z velké části nenaplňuje. Předpokládám, že to šetření dojde k nějakému závěru, i když to potom asi bude méně překvapivé než by to bylo před několika týdny.

Každopádně z hlediska psychologie trhu, když nenaplníte zásobníky v Německu, což je největší evropský trh, a v Holandsku, kde sídlí ta burza v Rotterdamu, tak tím samozřejmě výrazně ovlivňujete psychiku hráčů na trhu. To je právě ta manipulace s plynem, kterou v tuto chvíli zkoumá Evropská komise.

Co pro Evropu znamená stopnutí plynovodu Nord Stream 2?

Myslím si, že v zásadě nic.