Tag: Norsko

Články k tagu

Norský státní fond mění strategii, chce omezit závislost na ropě. Z fondu se zaplatí důchody

Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.

Zdechovský: Ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. Kauzu Michalákové má za otevřenou

Polsko udělilo azyl Norce, které Barnevernet odebral dítě. Další takové případy mohou následovat, protože i v dalších zemích EU leží podobné žádosti o ochranu. Rozhodnutí Polska je první takový signál, že ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. V rozhovoru pro Echo24 to říká europoslanec a člen výbor pro občanské svobody Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten sleduje i případ odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.

Norka prchající před Barnevernetem získala v Polsku azyl

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

Norsko žádá odvolat polského konzula, který je kritický vůči Barnevernetu

Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.

Krutost nejen vrahů. Stoupenci islamistů posílají rodinám turistek záběry a fotky podřezaných dívek

Nejenže se musejí vypořádat se smrtí svých dcer, nyní jsou rodiny Marene Uelandové a Louisy Vesterager Jespersenové nuceny čelit krutým vzkazům, které jim na sociálních sítích nechávají podporovatelé islamistů, již mladé turistky patrně zavraždili. Na účty rodičů 24leté Dánky a 28leté Norky dorážejí snímky přímo z incidentu i záběry, jejichž pravost ve čtvrtek potvrdily dánské zpravodajské služby, informoval britský Daily Mail. Těla mladých žen byla nalezena v pondělí deset kilometrů od obce Imlíl v Maroku jižně od Marakeše.

Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku

Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.

Je správné být quislingem?

Před třemi roky měla premiéru první sezona norského seriálu Okupace (Okkupert), dílo přitáhlo mezinárodní pozornost především svou v tehdy aktuální politické situaci explozivní zápletkou. Byla to spekulativní fikce, zachycovala dění v Norsku potom, co část země je okupována ruskou armádou. Moskva se tehdy proti seriálu diplomaticky ohradila, možná trochu zbytečně. Po odvysílání druhé řady, již během podzimu uvedla ČT, už žádné diplomatické protesty nezazněly, nebyl k tomu totiž nejmenší důvod, skoro naopak – ze zmateného děje seriálu vycházejí Rusové skoro nejlíp. Nevím, jestli to byl autorský záměr, ten seriál od začátku a v druhé sérii zvlášť působí dojmem, že jeho autoři žádný jasnější záměr ani neměli, prostě se těch osm dílů snažili nějak, jakkoli, dotlačit k finále.

Letadlová loď USA přetnula polární kruh. Manévry nedaleko ruských hranic

Poprvé po třiceti letech přetnula polární kruh americká jaderná letadlová loď a zamířila do Arktidy. Informuje o tom dnes ruský tisk, který přítomnost západních vojenských plavidel v polárních oblastech poblíž Ruska pečlivě zaznamenává. Letadlová loď Harry Truman se má u norských břehů účastnit manévrů Trident Juncture 2018, největších v regionu od konce studené války. Vojenského cvičení za účasti 40.000 vojáků, které začne příští týden, se účastní třicítka zemí. Českou armádu zastoupí především 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic, který bude v příštím roce členem uskupení Síly rychlé reakce NATO.

Ruská hrozba. Britové plánují vyslat 800 vojáků do Norska, vybudují základnu

Británie chce v rámci nové "arktické obranné strategie" příští rok vyslat 800 vojáků do Norska a na severu vybudovat základnu. O plánu informoval nedělník The Sunday Telegraph. Britský ministr obrany Gavin Williamson jej zdůvodnil zvýšenou aktivitou ruských ponorek v oblasti a znovuotevíráním základen z časů Sovětského svazu. The Sunday Telegraph označil záměr britské vlády za "varovný výstřel" směrem k Rusku a částečně za reakci na obavu, že Moskva se za ústupu ledů kolem severního pólu pokusí posílit svou přítomnost.

Nevyřízený účet s Norskem

Je asi málo čtenářů, k nimž by alespoň v hrubých obrysech nedolehl smutný případ Evy Michalákové a jejích v Norsku odebraných synů. David a Denis jí byli odebráni v květnu 2011, a když se o tři roky později věc dostala na veřejnost, byly základní reakce na české scéně dvě:

Norská cesta do Islámského státu

Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.

Migrační krize na severu. Norům vadí švédští sobi

Vztahy mezi Norskem a Švédskem jsou většinou příkladem dobrého soužití. Obě země spolu naposledy válčily v roce 1814, a jejich současné vztahy jsou prakticky bezkonfliktní. Dokud do nich nevstoupí sobi. Pro obyvatele Střední Evropy neobvyklý spor ve kterém se míchá rozdílný přístup ke zvířatům, tradice a obživa místních Sámů, se přesunul mezi diplomaty a zatím nedospěl k přijatelnému řešení. O sobí roztržce informoval zpravodajský server Quartz.

Česko získá z norských fondů dalších pět miliard korun

Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do EU a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a uskutečnilo za to více než 1000 projektů. Novinářům to ve čtvrtek řekli na tiskové konferenci uskutečněné v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

Kellnerova PPF koupila aktiva Telenoru ve čtyřech zemích za 71 miliard korun

Investiční skupina PPF se dohodla s norskou společností Telenor na koupi jejích telekomunikačních aktiv ve střední a východní Evropě. Za mobilní operátory v Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a Srbsku zaplatí 2,8 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 71 miliard korun. Dokončení transakce podléhá schválení příslušnými regulatorními orgány a odhaduje se na červen 2018. PPF to ve středu oznámila v tiskové zprávě.

Stíhačky F-52 jsou na cestě, hlásil Norům Trump. Ty existují jen v počítačové hře

Americký prezident Donald Trump během setkání s norskou premiérkou Ernou Solbergovou ohlásil, že dodávky letounů F-35 a F-52 pro severské království jdou podle plánu. Toto prohlášení vyvolalo v médiích údiv, neboť USA žádné letouny F-52 nevyrábí, ty existují jen v počítačové hře Call of Duty, poznamenal portál The Verge. Bílý dům se podle BBC k záležitosti nijak nevyjádřil.

ČR získá z norských fondů do roku 2021 zhruba pět miliard Kč

Česká republika získá z takzvaných norských fondů v sedmiletém období končícím v roce 2021 celkem 184,5 milionu eur (zhruba pět miliard Kč). Memorandum o porozumění pro finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska pro období 2014 až 2021 v pondělí podepsala ředitelka kanceláře ministra financí Milena Hrdinková a zástupci Norska a Lichtenštejnska.

Česko si stěžuje v Norsku kvůli občanství syna Evy Michalákové

Ministerstvo zahraničí podalo Norsku další nótu kvůli případu bratrů Michalákových. Česká diplomacie v ní norskou stranu upozorňuje na to, že i po udělení norského občanství zůstává starší chlapec dál také českým občanem. Ministerstvo o tom informovalo na svém Twitteru. Hoch má nyní dvě občanství, platí pro něj tedy i mezinárodní a česká pravidla, a to třeba o konzulární ochraně.