Inflace klesá, ceny zemědělců i výrobců klesají, potraviny ale oproti očekáváním nezlevňují. Situaci ještě více zkomplikuje plán energetického regulátora zdražit od příštího roku velkým odběratelům velmi citelně elektřinu, který nahrává potravinářům, aby drželi vysoké ceny. Čísla statistiků ukazují, že ceny zemědělců se meziročně snížily o 9,7 procenta a klesají již šestý měsíc za sebou.
Když se věci bortí, je to většinou v sériích. Vláda Petra Fialy teď má tu sérii hodně dlouhou. Každá další zpráva z ekonomiky je v zásadě špatná. Propad životní úrovně trvá už tři roky. Klesla víc než o třetinu. Obrat zatím není na dohled. Ekonomika se stále propadá a jako jediná z celé Evropské unie se ještě nedokázala vrátit na úroveň roku 2019. Jsme chudší než před třemi lety. Konsolidační balíček, který stojí především na zvyšování všech přímých daní, sice brzdí růst státních dluhů, jenže to rozhodně není balíček pro ozdravení ekonomiky.
V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.
Ústavní soud 10. ledna veřejně projedná návrh 71 poslanců ANO na zrušení vládní novely, která zkrátila červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), vyžádal si také stanoviska expertů. Termín jednání soud oznámil na webu.
Počet osob zaměstnaných ve státních úřadech se sníží nejvíce od roku 2015. Vyplývá to ze systemizace, kterou ve středu projednala a schválila vláda Petra Fialy (ODS). Poprvé se systemizace schvalovala právě před osmi lety. Podle neoficiálních informací by mělo ubýt celkem přes 2600 míst a mělo by se skutečně i vyhazovat, nikoliv jen škrtat neobsazená místa.
Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.
Polské parlamentní volby byly označovány oběma znepřátelenými tábory za nejdůležitější volby v novodobé historii. Stejně jako každé volby, dalo by se říci. Historicky nejvyšší volební účast, dosahující téměř 75 % voličů, ale stěžejní význam říjnových voleb na současné směřování Polska v mnoha hlediscích potvrzuje. Z jedné perspektivy se však jednalo o volby nejméně důležité – byl to poslední přímý souboj jedné generace, která dvě dekády formovala polskou politickou scénu.
Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.
Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Požaduje kvůli tomu odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu svého požadavku se rozhodl držet hladovku. Médiím to sdělil spolek Šalamoun. Jurečka už dřív novinářům řekl, že jeho ministerstvo řešení problému nízkých disidentských penzí chystá.
Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. Politici, kteří se po revoluci dostali k moci a dnes opět vládnou, to podle něj nezvládli. Babiš to řekl novinářům poté, co u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku. Na rozdíl od předchozích let při tom Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil projevům nesouhlasu.
Dnes slavíme svobodu a demokracii, kterých se nám zázračně dostalo před 34 lety. Předáci pětikoalice se zcela upřímně považují za kustody listopadu ’89 a jeho hodnot – a je paradox, že ty hodnoty trpí nejvíc za vlády pětikoalice. Nahnutě to vypadalo, už když šel do politiky Andrej Babiš. Jeho necitlivost vůči svobodě projevu se projevila nákupem soukromých novin a soukromého rádia. Novum pětikoaliční vlády, úpadek od Babiše k Fialovi, je v tom, že teprve dnes svobodu projevu a atmosféru svobodomyslnosti okusuje stát. Babiš by to možná dělal taky.
Vláda by podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka (ANO) měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček to ve čtvrtek řekl v proslovu k programu mimořádné schůze, kterou si vyžádalo ANO k cenám energií v roce 2024. Současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) mu ale v kriticky laděném projevu vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, a z tohoto zaostávání obvinil právě svého předchůdce Havlíčka.
Česká stranická politika zažila poměrně intenzivní týden. Na jedné straně šéf Pirátů Ivan Bartoš ohlásil, že strana půjde do příštích sněmovních voleb sama, tedy i mimo koalici s hnutím STAN. Na druhé straně proběhl sněm TOP 09, kde byla evidentní snaha stranických špiček naopak dále posouvat trojkoalici Spolu. Víkendové dění tak vyvolává dohady o budoucnosti a soudržnosti celé vládní pětikoalice.
Politická zombie chodí po Londýně! David Cameron je zpět! Bývalý britský premiér a strůjce brexitového referenda se vrací do frontové politiky. Nynější předseda vlády Rishi Sunak Camerona jmenoval ministrem zahraničí. Zalepil tím tak díru ve vládě, která vznikla vyhazovem ministryně vnitra Suelly Bravermanové a přesunem dosavadního šéfa diplomacie Jamese Cleverlyho na její místo. Vykopání politické mrtvoly Sunakem se mezi britskými komentátory nesetkalo s přílišným nadšením. Je to vnímáno jako důkaz, že Konzervativní strana dospěla do terminální fáze své choroby.
Předseda vlády Petr Fiala si vyrazil na nákupy do Spolkové republiky Německo. Což o to, to dělá v okolí hranice kdekdo (a my Severomoraváci zas jezdíme do Polska). Novým prvkem bylo, že se u toho nechal natáčet a že si stěžoval na příliš drahou nutellu. Pomiňme nyní skutečnost, že nutella obsahuje více než polovinu cukru a v zemi, kde se mimo Prahu a Brno chronicky nedostává zubařů, by s ní prozíravý politik možná neměl šermovat před kamerou. Z Fialovy sklenice nutelly se stal vizuální vjem, který bude zpětně definovat celou jeho éru.
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.
Expremiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho dnes v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten usedne do křesla v čele resortu vnitra, z něhož Sunak v pondělí odvolal Suellu Bravermanovou. Cameron na premiérskou funkci rezignoval poté, co v referendu o vystoupení Británie z Evropské unie zvítězili stoupenci brexitu.
Britský premiér Rishi Sunak dnes odvolal ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, uvádí zpravodajská stanice BBC. Podle deníku The Sun ji v čele resortu nahradí současný šéf diplomacie James Cleverly. Bravermanová byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Jako o možném novém ministrovi zahraničí britská média spekulují o ministerském předsedovi z let 2010 až 2016 Davidu Cameronovi, který dnes přišel do Sunakova sídla v Downing Street.
Letos na podzim má vláda Petra Fialy (ODS) kromě třeba schvalování konsolidačního balíčku či rozpočtu na příští rok ještě jiný zásadní problém. Tím je protest mladých lékařů a lékařských odborů nejen proti přesčasům, ale především za celkové zlepšení podmínek včetně finančního ohodnocení zdravotníků. V prosinci hrozí v souvislosti s protestem omezení plánované péče. Další jednání s představiteli vlády proběhne 13. listopadu.
Ministři vlády Petra Fialy jsou aktuálně v ostrém střetu v otázce, jak využijeme stovky miliard korun, které v příštích letech vybereme z emisních povolenek, jež zdražují energie, průmysl a postupně se budou rozšiřovat i na stavebnictví a bydlení. Jsou to přirážky, které platíme a fakticky je inkasuje stát. Povolenka je zelená daň. Aktuálně navíc velmi vysoká. Povolenka se aktuálně obchoduje za 81,60 eura. Ještě před dvěma lety stála čtyřikrát méně. Cena prudce stoupá, protože Evropská unie stahuje jejich počet a zároveň rozšiřuje okruh těch, kdo si je musejí kupovat.
Další politická debata ohledně sporu s Lichtenštejnskem nyní zřejmě nepřichází v úvahu. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS), která je v této věci kompetentním orgánem, totiž nemají zájem prolamovat Benešovy dekrety, čemuž by mimosoudním vyrovnáním došlo. Na dotaz deníku Echo24 to řeklo hned několik členů vlády. Návrh vláda nejspíš neprojedná, dokud neskončí probíhající soud.
Nejbohatší africký stát v tomto týdnu na poslední chvíli zrušil návštěvu českého premiéra Petra Fialy (ODS). Značně nestandardní krok, ale také diplomatické fiasko a v daných poměrech mimořádně silné gesto, kterého si všimla i média v zahraničí. Proč se Nigérie nakonec rozhodla plánovanou oficiální návštěvu zrušit?
Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.
Video předsedy vlády Petra Fialy (ODS) o srovnání nákupu potravin v Německu a v Česku vyvolává podle prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové dojem, že premiér chce, aby Češi jezdili častěji nakupovat do zahraničí, a zvyšovali tak tržby tamním obchodům. Hledat konstruktivní řešení, jak zlevnit potraviny v Česku, je o poznání těžší, napsala v úterý na síti X. Poukázala také na nižší DPH na potraviny v Německu. Jako nepovedené vidí Fialovo video i politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.
Na korespondenční volbu v zahraničí vládní strany nerezignovaly, předloží ji zkraje příštího roku. Deníku Echo24 to potvrdili představitelé vládní koalice. Naopak opozice je ostře proti. Hnutí ANO navrhuje zlepšit dostupnost voleb v zahraničí například rozšířením konzulárního zastoupení, volbu dopisem považuje za nebezpečnou. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde korespondenční volba není možná.
Premiér Petr Fiala (ODS) těsně před svou cestou do Afriky vyrazil na nákup za německé hranice. Nakoupil tam základní potraviny, ale také třeba Nutellu a následně provedl srovnání s českými potravinami. Zjistil, že potraviny v Česku jsou dražší, což okomentoval s tím, že je sice dobře, že vláda nemá na starosti cenotvorbu, ale že bude jednat o cenách s výrobci. Podobně srovnával kvalitu potravin v Německu i expremiér Andrej Babiš (ANO). Podle šéfa SOCR Tomáše Prouzy otevírá Fiala důležité téma teritoriálních omezení dovozu.
Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.
Současná vláda hodlá dostát závazku, že v průběhu svého mandátu otevře 200 kilometrů nových dálnic. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten se dohodl se svým předchůdcem a místopředsedou hnutí ANO Karlem Havlíčkem, že zástupci vlády a opozice se sejdou ve druhé polovině listopadu ve Sněmovně, aby se dohodli na budoucí podobě financování dopravní infrastruktury. Podle nich je třeba najít shodu na dalších finančních nástrojích
