Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Změnit se má i systém zaručených mezd. Místo osmi jejich druhů podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou by měl ve středu projednávat kabinet. Ministerstvo financí má výhrady, navrhuje zaručenou mzdu úplně zrušit.

Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Do pěti let by se měl poměr dostat na 45 procent.

Ministerstvo práce odhadlo, že při zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě o jeden procentní bod by letos zaměstnavatelé vydali na výdělky o 2,6 miliardy korun víc a stát o 95 milionů víc. Rozpočet by na sociálních a zdravotních odvodech získal asi 0,9 miliardy navíc.

Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři. Nejnižší ve výši minimální mzdy by měli lidé se základním vzděláním, 1,2násobek nejnižšího výdělku vyučení, 1,4násobek lidé s maturitou a vyšším odborným vzděláním a 1,6násobek vysokoškoláci.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že jasný valorizační vzorec pro minimální mzdu, pokud bude formulován rozumným způsobem, je určitě správná cesta. „Výši minimální mzdy bych odvíjel spíš od aktuálně skutečně pozorované průměrné mzdy. Výhodou by bylo, že zaměstnavatelé by průběžně mohli upravovat své očekávání ohledně nastavení minimální mzdy v dalším období, aniž by museli čekat na ministerskou prognózu,“ uvedl Skořepa.

Minimální mzda dává podle něj mzdové hladině užitečnou základnu, což platí zejména v případě českého, dlouhodobě nezdravě napjatého trhu práce. „Naproti tomu ale celý systém zaručených mezd je bez ohledu na jejich počet už zbytečně detailním, mikromanažerským diktátem ze strany legislativy a státu,“ míní Skořepa.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je jakékoli zvýšení předvídatelnosti a současně i zjednodušení vítané. „Minimální mzda se často vyhlašovala ke konci roku a do poslední chvíle nebylo jasné, jak postihne dotčené zaměstnavatele. Takže pokud bude alespoň trochu předvídatelná a současně oznámena včas, tak je to krok správným směrem,“ řekl pro Echo24 Dufek.

„Není to sice automat, protože je zde stále možnost zásahu vlády, ale je to aspoň nějaký posun. Hlavní slabinou je samozřejmě opírání se o prognózu průměrné mzdy. Některé firmy mohou hranici 45 % považovat za vysokou, odbory za nízkou, takže to chápu jako kompromis,“ poukázal Dufek.

Ekonom podle svých slov rozhodně nechce minimální mzdu přeceňovat. „Vzhledem k tomu, u kterých profesí či oborů (HORECA, tedy hotely, restaurace a kavárny) se v ČR využívá. Beru ji alespoň jako nutnou laťku, pod kterou nelze jít,“ dodal Dufek s tím, že v případě zaručených mezd je dobře, že se sníží počet z osmi na čtyři, které mohou časem zcela zaniknout.

Ministerstvo financí a Svaz průmyslu a dopravy prosazují zrušení zaručených mezd. Českomoravská konfederace odborových svazů žádá, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrného výdělku. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů by se mělo počítat se známou průměrnou mzdou, ne s předpovídanou. Novela upravuje i pravidla kolektivního vyjednávání. Přidává také dovolenou pracovníkům probační a mediační služby a zdravotníkům, kteří pracují s vězni.