Za dva měsíce a čtyři dny začnou volby do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra oznámilo, že k volbám se přihlásilo třicet uskupení, což je sice o deset méně než před pěti lety, ale zase se o polovinu zvýšil počet koalic. Jaký bude mít volební výsledek dopad na českou politickou scénu?

Vždycky je obtížné cokoli vyvozovat z voleb, jichž se účastní od 17 do 27 procent občanů. Kontrastuje to se sněmovními a prezidentskými volbami s více než šedesátiprocentní účastí. V těchto volbách hlasuje ten typ lidí, který bychom mohli popsat jako politické fajnšmekry. Vesměs tvrdá jádra politických stran, hlasující bez ohledu na to, jak silný vliv má tento výsledek voleb bezprostředně na jejich životy.

Vládní STAN jde do voleb sice samostatně, ale s názvem Starostové a osobnosti pro Evropu. Samostatně jdou také Piráti. Volební výsledek proto bude důležitý v tom, kdo bude mít silnější hlas při výběru eurokomisaře. Premiér Petr Fiala nedávno znovu potvrdil, že právo navrhovat člena „evropské vlády“ má koalice Piráti a STAN. První nominují europoslance Marcela Kolaju, druzí neúspěšnou prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou. Volební výsledek může naznačit, kdo bude mít na vládě silnější karty v ruce.

Výsledek hnutí STAN bude taky důležitý v tom, jak ostatní vládní strany zareagují na novou strategii politiků STAN, která by se dala označit slovy „opozice v koalici“. Rakušanovo vedení se už před řadou měsíců rozhodlo odstoupit od způsobu vládní komunikace v podání Petra Fialy. Podstatou Fialovy doktríny bylo, že všechny sporné věci se řeší na vládě a koaličních radách, a teprve až jsou vyjednané, oznámí se veřejnosti. Aférou Dozimetr zčásti zdecimované hnutí STAN hledalo nový způsob, jak zvýraznit svou politickou odlišnost, a proto začalo sporné otázky ventilovat ještě před dojednáním kompromisu.

Jestliže se kampaň Víta Rakušana s názvem Bez cenzury mohla zdát dobrým nápadem, který měl zatím úspěch jen na sociálních sítích, bude zajímavé sledovat jeho pokračovatele, jinak lídry eurokandidátky Danuši Nerudovou a Jana Farského. Ti se rozhodli vsadit na něco, co by šlo s jistou nadsázkou označit jako eurohujerství. I výsledkem STAN naznačí, jak silné jsou v Česku společenské vrstvy, které vyjadřují bezvýhradnou podporu dnešní podobě evropského sjednocování.

Rovněž výsledek jednotlivých stran koalice SPOLU bude důležitý pro jejich další profilaci. Pokud neuspěje TOP 09, pokusí se její expředseda Kalousek ještě jednou zformovat alternativní opozici uvnitř topky. Pokud se to nezdaří, zřejmě založí politickou alternativu. Podobný osud čeká lidovou stranu. Jinak řečeno, všechno pod dva mandáty posílí kritické křídlo, které bude chtít jít ještě razantnější cestou „opozice v koalici“ než STAN.

Na opoziční frontě bude zajímavé jen to, jestli hnutí ANO potvrdí dominanci a zdecimuje uskupení typu SPD nebo koalice Stačilo pod taktovkou komunistické strany. Vlastně nejzajímavější bude, jestli Andrej Babiš je schopen přesvědčit své seniorské voliče, že má smysl hlasovat o rozložení sil ve vzdáleném Evropském parlamentu, který nemá přímý vliv na přerozdělování peněz z českého státního rozpočtu na penzijní a sociální účely.

Takže nakonec nejspíš rozhodne volební účast.