Peruánské úřady omezí návštěvní hodiny v jedné z nejvyhledávanější památek Jižní Ameriky – v někdejším inckém městě Machu Picchu. Důvodem je zachovat pro další generace tento komplex teras a chrámů co nejméně opotřebený masovými návštěvami turistů, denně ho totiž navštíví v průměru kolem 4000 lidí. Loni jich do této památky UNESCO přišlo v sezoně rekordních 6000 denně, uvedla peruánská tisková agentura Andina.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
O Vánocích roku 1492 najela loď Santa María na mělčinu a musela být opuštěna. Bylo to nepříjemné, protože na zbylé koráby se všichni Španělé nevešli. Kolumbus se tedy dohodl s místním náčelníkem, kasikem (něco jako kmenový kníže) Guacanagarim, že 39 mužů nechá na místě. Zřídili si zde provizorní pevnůstku jménem Navidad, Vánoce. Při svém návratu o rok později už ji zde nenašel; sousední kasik Caonabo totiž Španěly přepadl a vyvraždil. Byla to být první prolitá krev v dlouhé řadě válek.
V Buenos Aires v pátek za mimořádných bezpečnostních opatření začal dvoudenní summit skupiny G20. Vůdci nejsilnějších světových ekonomik budou jednat o obchodu i klimatických změnách. Očekává se ale, že setkání ovlivní nejnovější rusko-ukrajinský konflikt, dopad vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího a také obchodní války. Na odpoledne je v argentinské metropoli svolána demonstrace odpůrců globalizace. Vláda už ve čtvrtek večer nechala uzavřít části Buenos Aires a mimořádná bezpečnostní opatření mají zůstat v platnosti až do neděle.
V karibské oblasti se v minulém roce výrazně zvýšil počet případů pirátství a praktiky pirátů jsou stále brutálnější, informuje server Washington Post. Za zhoršením situace je zřejmě politická a ekonomická krize v regionu. Podle pozorovatelů v oblasti se často pirátství děje s požehnáním a ve spolupráci se zkorumpovanými státními zaměstnanci, zejména ve vodách Venezuely, která se potýká s rozsáhlou politickou a ekonomickou krizí. „Je to kriminální chaos bez zábran všude kolem venezuelského pobřeží,“ řekl pro Washington Post Jeremy McDermott z neziskové organizace Insight Crime, která sleduje vývoj organizovaného zločinu v Latinské Americe a Karibiku.
Nejen místní indiánské obyvatelstvo, ale pravděpodobně i celá psí populace, která obývala Ameriku před příchodem Evropanů, se stala obětí kolonizace. Vyplývá to z výzkumu, při němž mezinárodní tým vědců zkoumal DNA starověkých a moderních amerických psů, informuje list The New York Times. Před tím, než Evropané začali před zhruba pěti sty lety kolonizovat Severní a Jižní Ameriku, zde lidé žili po tisíce let.
Skupina 11 zemí ve čtvrtek podepsala asijsko-pacifickou dohodu o volném obchodu. Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP) vychází z obchodní dohody Transpacifické partnerství (TPP), ke které v roce 2015 dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu. Americký prezident Donald Trump však loni v lednu rozhodl, že Spojené státy z TPP odejdou a zbývající země se domluvily na nové podobě dohody už bez účasti Washingtonu.
Levice několika latinskoamerických zemí si v neděli připomněla 50. výročí násilné smrti Ernesta Che Guevary. Na kontroverzního argentinsko-kubánského revolucionáře vzpomínali představitelé socialistických režimů Bolívie, Kuby, Venezuely a Nicaragui.
Venezuelský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že převezme kompetence venezuelského parlamentu ovládaného opozicí. Verdikt zdůvodnil tím, že zákonodárný sbor už delší dobu neplní různá rozhodnutí tohoto soudu, informovala dnes agentura EFE. Rozhodnutí soudu, který je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi, odsoudil jako převrat šéf Organizace amerických států (OAS).
Peru se v posledních týdnech potýká s nejhorší přírodní pohromou za téměř 20 let. Silné lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy, při nichž od konce ledna zemřelo nejméně 62 lidí a přes sedm desítek dalších bylo zraněno. Dramatické záběry zachycují mladou ženu, která bojuje o život, když se snaží uniknout z bahnitého a zaneseného koryta řeky But.
Nedělní prezidentské volby v Nikaragui vyhrál potřetí za sebou bývalý vůdce marxistických partyzánů Daniel Ortega, získal 72,5 procenta hlasů. Na druhém místě s téměř 15 procenty skončil kandidát Ústavní liberální strany (PLC) Maximino Rodríguez. O výsledcích po sečtení téměř sta procent hlasů informovala zahraniční média. Opoziční koalice Široká fronta za demokracii (FAD) ale oznámila, že výsledky neuznává. Volby označilo za nesvobodné také americké ministerstvo zahraničí.
„Když jsme při 500. výročí Kolumbova příjezdu do Ameriky za přítomnosti nejdůležitějších peruánských politiků vztyčili pomník nejmocnějšímu vládci říše Inků Pachacútecovi, z čistého nebe udeřily tři blesky, nad sochou proletěli tři orli a nad ledovcem Ausangate se objevily tři duhy,“ pábí dvacetiletý průvodce po Cusku Ángel Moriano Escalante, aby demonstroval, jak i andská příroda upřednostňuje staré pořádky před koloniální invazí z Evropy.
Donalda Trumpa u nás nemáme, ale pokusme se tento americký fenomén přiblížit. Představte si Paroubkovu nafoukanost, Babišovu ochotu obvinit kohokoli z čehokoli, Rittigovu procovskou nechutnost, Troškovo přesvědčení o vlastní velikosti, Krausovu aroganci, Okamurův xenofobní primitivismus, vulgární humor Miroslava Sládka.
Henrique Capriles Radonski na úzké školní chodbě těžce postupuje chumlem lidí. Žáky z chudé čtvrti města Guarenas nezajímá, že je to guvernér státu Miranda a poslední opoziční politik, který má v autoritářské Venezuele nějakou významnou funkci. Pro ně je to hlavně ten chlapík, který rozdává lízátka.
Na přechodu z mexické Reynosy do texaského McAllenu si můj pas prohlíží muž se jménem Martínez na uniformě. V minibusu od hranice do centra zní pouze španělština, kterou na mě automaticky spustí i žena u přepážky v autopůjčovně. V místním rychlém občerstvení po celou hodinu, co sedím s hamburgrem nad Wi-Fi připojením, nezaslechnu angličtinu.
V USA stále vylepšují ochranu své jižní hranici před nezákonnými přistěhovalci z Latinské Ameriky, byť zájem Hispánců o migraci na sever v posledním desetiletí výrazně poklesl. Přesto ve Státech nyní žije přes 11 milionů nelegálů, jejichž osud bude jedním z nejdůležitějších témat příštích prezidentských voleb.
Nepolevující násilí a nulové vyhlídky do budoucna jsou hlavními důvody exodu ze Střední Ameriky, popisuje Adriana Beltránová z Washingtonského úřadu pro záležitosti Latinské Ameriky v rozhovoru pro Týdeník ECHO.
