Guyana nedá Venezuele ani metr svého území, prohlásil prezident Guyany Irfaan Ali v rozhovoru s americkou stanicí NBC před dnešní schůzkou s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem v karibském státě Svatý Vincenc a Grenadiny. Na tomto setkání Ali nehodlá jednat o změně hranic, ale slibuje si od něj zmírnění napětí ve sporu o region Esequibo, který tvoří asi dvě třetiny území Guyany. Oblast bohatou na ropu a drahé kovy si přes sto let nárokuje Venezuela, jejíž autoritářský prezident v posledních týdnech spor vyhrotil mimo jiné uspořádáním referenda o něm.

„Esequibo patří Guyaně. Nevzdáme se ani metru, ani v myšlenkách, natož fyzicky,“ řekl ve středu Ali stanici NBC. Zopakoval také, že Esequibo patří ke Guyaně od roku 1899, a uvedl, že Maduro se chová „bezohledně“ a nezákonně.

Dnešní schůzku zprostředkoval generální tajemník OSN António Guterres, který na ni vyšle dva zástupce – šéfa svého kabinetu, kterým je Earle Courtenay Rattray, a svého náměstka pro Evropu, Střední Asii a Ameriku Miroslava Jenču. V ostrovním státě Svatý Vincenc a Grenadiny se setkání koná i proto, že jeho premiér Ralph Gonsalves nyní předsedá Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC).

Spor o region Esequibo, v němž nyní žije na 125.000 lidí, výrazně oživila Venezuela před několika lety poté, co se v roce 2015 u pobřeží Guyany, respektive tohoto regionu, našla větší ložiska ropy. Před několika týdny spor vyhrotil Maduro, který o Esequibu uspořádal i referendum. V něm se Venezuelané vyslovili de facto pro přičlenění regionu ke své zemi. Maduro krátce poté navíc oznámil, že jeho vláda začne s vydáváním licencí na těžbu ropy v Esequibu.

Podle některých analytiků se Maduro snaží rozdmýcháním územního sporu získat voliče před prezidentskými volbami, které se mají ve Venezuele konat příští rok. A využil ho i k dalším represím vůči opozici. Minulý týden generální prokuratura obvinila 14 lidí z vlastizrady a zločinného spiknutí kvůli jejich údajným vazbám na americkou společnost ExxonMobil, která těží ropu v Guyaně.

Spor o Esequibo má kořeny v koloniálním období, kdy v oblasti působilo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska k britské kolonii Guyaně, což posléze Venezuela označila za spiknutí, jímž jí bylo „ukradeno“ území. V roce 1962 Venezuela tuto arbitráž zpochybnila v OSN a nyní se také odvolává na takzvanou ženevskou dohodu, kterou podepsala s Británií v roce 1966 pár měsíců před tím, než získala Guyana nezávislost. Caracas tvrdí, že tato dohoda arbitráž z roku 1899 anulovala.

Guyana požaduje, aby spor vyřešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který je soudním orgánem OSN. Venezuelská vláda ale neuznává jurisdikci ICJ pro tento územní spor s Guyanou.