„Když jsme při 500. výročí Kolumbova příjezdu do Ameriky za přítomnosti nejdůležitějších peruánských politiků vztyčili pomník nejmocnějšímu vládci říše Inků Pachacútecovi, z čistého nebe udeřily tři blesky, nad sochou proletěli tři orli a nad ledovcem Ausangate se objevily tři duhy,“ pábí dvacetiletý průvodce po Cusku Ángel Moriano Escalante, aby demonstroval, jak i andská příroda upřednostňuje staré pořádky před koloniální invazí z Evropy.
Donalda Trumpa u nás nemáme, ale pokusme se tento americký fenomén přiblížit. Představte si Paroubkovu nafoukanost, Babišovu ochotu obvinit kohokoli z čehokoli, Rittigovu procovskou nechutnost, Troškovo přesvědčení o vlastní velikosti, Krausovu aroganci, Okamurův xenofobní primitivismus, vulgární humor Miroslava Sládka.
Henrique Capriles Radonski na úzké školní chodbě těžce postupuje chumlem lidí. Žáky z chudé čtvrti města Guarenas nezajímá, že je to guvernér státu Miranda a poslední opoziční politik, který má v autoritářské Venezuele nějakou významnou funkci. Pro ně je to hlavně ten chlapík, který rozdává lízátka.
Na přechodu z mexické Reynosy do texaského McAllenu si můj pas prohlíží muž se jménem Martínez na uniformě. V minibusu od hranice do centra zní pouze španělština, kterou na mě automaticky spustí i žena u přepážky v autopůjčovně. V místním rychlém občerstvení po celou hodinu, co sedím s hamburgrem nad Wi-Fi připojením, nezaslechnu angličtinu.
V USA stále vylepšují ochranu své jižní hranici před nezákonnými přistěhovalci z Latinské Ameriky, byť zájem Hispánců o migraci na sever v posledním desetiletí výrazně poklesl. Přesto ve Státech nyní žije přes 11 milionů nelegálů, jejichž osud bude jedním z nejdůležitějších témat příštích prezidentských voleb.
Nepolevující násilí a nulové vyhlídky do budoucna jsou hlavními důvody exodu ze Střední Ameriky, popisuje Adriana Beltránová z Washingtonského úřadu pro záležitosti Latinské Ameriky v rozhovoru pro Týdeník ECHO.
