Česká měna je aktuálně nejsilnější k euru téměř za 15 let a k dolaru za více než rok. Vůči euru dnes zpevnila oproti předchozímu závěru o 15 haléřů na 23,34 Kč/EUR, což je nejnižší kurz od konce července roku 2008. K dolaru si koruna polepšila o 27 haléřů na 21,26 Kč/USD. Silnější byla k měně USA naposledy loni v únoru.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes i na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Česká měna dnes poprvé od července 2008 posílila pod 23,50 Kč/EUR. Odpoledne se krátce dostala až na 23,47 Kč/EUR. Krátce před koncem obchodování sice vůči jednotné evropské měně mírně oslabila, ale i tak je její závěrečný kurz nejpevnější za posledních více než 14 a půl roku.
Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.
Lidé vykoupili speciální tisícikorunu vydanou k 30. výročí rozdělení československé měny. Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek krátce po 16:15 oznámila, že vydaných 200.000 kusů bankovek se vyprodalo. Před pobočkami ČNB i ve čtvrtek čekaly ve frontách stovky lidí. Fronta stála mimo jiné v Praze, Ostravě, Ústí nad Labem nebo v Brně. Už při středečním zahájení prodej provázel velký zájem lidí a většina poboček během dne z kapacitních důvodů uzavřela fronty.
Britského prince Harryho údajně unesl „kult psychoterapie“ a jeho americká manželka Meghan, tvrdí zdroj blízký královské rodině. Usmíření mezi korunou a vévodou a vévodkyní ze Sussexu je prakticky nemožné a situace se v nejbližších dnech nezmění. „Král, Camilla a William k Harryho tvrzení mlčí, jelikož cokoliv by řekli, tak Harry s Meghan zveřejní skrze média za účelem vlastního komerčního zisku. Harryho unesla Meghan a kult psychoterapie,“ cituje královský zdroj britský deník Independent.
Poté, co česká koruna k euru nakrátko zavítala pod psychologicky významnou hladinu 24 korun za euro, následně trochu ustoupila a mírně oslabila opět nad ni. Nicméně když se na ni podíváme z většího nadhledu, je zřejmé, že trend koruny prozatím zůstává stále posilující.
Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.
Česko patří spolu s Rumunskem a Maďarskem mezi tři země Evropské unie nejvíc ohrožené měnovou krizí. Ta neznamená nic jiného než prudký pád měny a další zdražování. Když před pár dny přes agenturu Bloomberg vypálila do veřejného prostoru japonská banka Nomura, většina domácích ekonomů se proti ní začala ohrazovat. Tak špatně na tom prý nejsme, protože stále patříme mezi země s na evropské poměry nízkým státní dluhem a velkými devizovými rezervami.
Česká ekonomika je v současnosti sice v nerovnováze, měnová krize ale zemi v této chvíli nehrozí. Shodují se na tom čeští analytici. Japonská finanční skupina Nomura Holdings v pondělí označila Česko spolu s Maďarskem a Rumunskem za země ohrožené měnovou krizí, opírala se přitom o poměr devizových rezerv k dovozu, o výši krátkodobých úrokových sazeb a o stav rozpočtových a obchodních ukazatelů jednotlivých zemí.
Česká měna se dnes dostala k euru na nejsilnější úroveň od únorového začátku války na Ukrajině. K dnešním 17:00 posílila vůči euru proti předchozímu závěru o šest haléřů na 24,32 Kč/EUR. K dolaru se dostala na stejný kurz, když zpevnila o 32 haléřů na 24,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
V USA je nejvyšší inflace od roku 1981. To znamená, že až donedávna platilo, že pořádnou inflaci už řada lidí vůbec nepamatuje. Inflace zřejmě patří k těm jevům, které sice známe teoreticky, ale člověk si ji musí pořádně „osahat“, aby ji pochopil. Když není, podmíněné reflexy s ní spojené časem zaniknou (něco podobného prý platí i pro kolektivní paměť na finančních trzích, když dlouho nezažily pořádný krach).
Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.
České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.
Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Čím dál víc se do vedení centrálních bank dostávali nikoliv nejlepší ekonomové z nejlepší, ale prostě jen ekonomové. A pak se mezi ekonomy začali dostávat slabší ekonomové, kteří nebyli tak dobří, aby si vydělali majlant v privátním sektoru, a tak potřebovali nějakou trafiku.
Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra České národní banky Aleše Michla prudce ztratila. K euru překonala úroveň 25,23 korun za euro, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také na páru s americkým dolarem, řekl analytik XTB Jiří Tyleček. O něco nižší ztráty pak zaznamenala koruna podle něj k dalším středoevropským měnám.
V pátek šestého května ráno se česká koruna obchodovala v kurzu 24,58 za euro. Po celý den byl kurz bez větších výkyvů. Nic nenaznačovalo, že by to měl být den s nějakými velkými změnami. Zlom přichází po třinácté hodině. Koruna začíná prudce oslabovat a večer se obchodování zavírá s kurzem 25,04 za euro. Je to jeden z nejrychlejších zvratů kurzu vůbec. Přichází poté, co Seznam Zprávy přinášejí ve 13.01 od „zdrojů z okolí prezidenta“ zprávu, že se Miloš Zeman rozhodl jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.
Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.
Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.
Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.
Tak silné posilování koruny k euru i dolaru překvapilo i ministerstvo financí. K současnému stavu velmi přispěla Česká národní banka, která v druhé polovině minulého roku začala navyšovat základní úrokové sazby. Sama centrální banka počítala s tím, že se koruna může dostat k hranici 24 korun za euro. Koruna zřejmě bude ještě více posilovat z důvodu dalších zásahů České národní banky, která chce i letos základní úrokové sazby zvedat.
Česká koruna se v současné době vyplácí lidem nakupujícím v zahraničí a na druhé straně škodí investorům. Zároveň však nabízí českým spotřebitelům, jak obejít vysokou inflaci. Koruna totiž trhá svá desetiletá maxima vůči euru a posiluje i proti dolaru. Důvodem jsou opakované zásahy České národní banky, která zvyšovala základní úrokové sazby. Centrální banka navíc plánuje další zvyšování sazeb, lze tedy očekávat, že koruna k oběma měnám ještě více zpevní. To může nahrát i zájemcům o letní dovolené, kteří si tak už nyní mohou směnit v lepším kurzu peníze.
Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky ČNB a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika ECB. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny.
Česká koruna se v pátek nakrátko dostala poměrově k euru pod hranici 25 korun, kde byl kurz naposledy vloni v únoru před začátkem epidemie nemoci covid-19 v Česku, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Kurz následně opět vystoupal nad 25 korun. I tak se ale koruna stala rekordmanem, roční úročení české měny vzrostlo nejvíce na světě. Navíc letos posílila vůči euru jako jediná z měn Visegrádské skupiny.
Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.
Polský zlotý se v posledních dnech propadá na nejnižší hodnoty vůči koruně v novodobé historii. Kurs se pohybuje okolo 5,5 koruny za jeden zlotý. Oslabení polské měny tak hojně využívají Češi k nákupům v příhraniční. Koruna je vůči zlotému nejsilnější od 90. let. Dosud nejslabší kurs vůči koruně měl vykazoval zlotý v září 2011, bylo to 5,49 korun za jeden zlotý. Ve středu 22. září 2021 klesla hodnota zlotého až ke kursu 5,48 korun za jeden zlotý. Naopak nejsilnější byl zlotý v dubnu 2015, kdy se prodával za téměř 7 korun.
