Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Prorůstový rozpočet? Čtvrtina investic má jít na armádu, kritizuje Schillerová vládní návrh

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, o němž vláda tvrdí, že je rekordně prorůstový. Schillerová argumentuje tím, že čtvrtina výdajů na investice jde na obranu, což nepřináší nic k růstu HDP. Podle současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS) jde však z její strany o „vrchol pokrytectví“, investice do obrany podle něj ekonomiku podporují.

Stamiliardové zadlužování státu nemusí skončit ani za rok. „To není dobrá vizitka pro nikoho“

Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard. Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard.

Vláda nešetří

Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.

Inkluze ve školách za desítky miliard. A kde je ta kvalita?

Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.

Nečekaný problém. Stanjurovi v rozpočtu chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů

V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.

Sedm miliard navíc? Aby se mohlo stavět, musí fungovat stavební řízení, vzkázal Stanjura Pirátům

Aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení. K požadavku předsedy Pirátů Ivana Bartoše na sedm miliard navíc na dostupné bydlení to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O rozpočtu chce s Piráty dále jednat, nicméně dodal, že „chybějící“ peníze nejsou národní zdroje, ale stát by si je musel půjčit. Bartoš avizoval, že v této podobě pro něj není rozpočet na příští rok přijatelný, už se ozvaly i hlasy, že tedy mají Piráti vládu opustit.

„Pokud některá strana koalice nepodpoří rozpočet, koalice skončí,“ myslí si Skopeček

Pokud by některá strana nepodpořila návrh rozpočtu, tak by musela vzniknout vláda na jiném půdorysu, uvedl to ekonomický expert ODS Jan Skopeček v pořadu CNN Prima News. Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun minulý týden. Už tento týden zaznělo od Pirátské strany, že ministerstvo pro místní rozvoj by mělo získat o 7 miliard korun více. Ve čtvrtek také o 2 miliardy navíc požádala Národní sportovní agentura.

Rozpočet hospodářskému růstu nepomůže, vláda neškrtá úřednická místa, říká NRR

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 230 miliard korun odpovídá upravenému výdajovému rámci, který byl odvozen na maximálním možném strukturálním deficitu ve výši 2,25 % HDP. Bude mít zhruba neutrální dopady na dynamiku hospodářského růstu a k většímu snižování deficitu by byla potřeba hledat opatření na příjmové i výdajové straně. Ve svém stanovisku to konstatuje Národní rozpočtová rada (NRR). Vyjádřila se také k pokračování tzv. windfall tax a vyzvala k pokračování konsolidace.

„Soukromý sektor jen zírá.“ Stanjura přislíbil růst platů státních zaměstnanců o osm procent

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru by se od 1. ledna 2025 mohl zvýšit o osm procent. Odborům to přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání předsednictva tripartity. V absolutních částkách by podle něj mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun, avšak očištěných o 30 procent, které se podle něho státu navrátí v příjmech. Růst by tak mohl být vyšší než v soukromém sektoru, což Stanjura avizoval, že nechce. Počet státních zaměstnanců navíc příští rok poroste.

ODS slibovala, že najde sto miliard, aniž by každý měsíc vzala lidem z výplaty víc. Co se stalo?

Ministerstvo financí svůj návrh státního rozpočtu na příští rok obhajuje tím, že „pokračuje v konsolidaci a rekordně investuje“. Investiční výdaje jsou sice vysoké, ale říkat o nich, že jsou rekordní, je dost přehnané. Slova o konsolidaci se schodkem v nekrizové době 230 miliard, jsou také docela odvážná. V nominálním vyjádření, po započtení inflace je schodek skoro o třetinu nižší, čímž teď vláda s oblibou argumentuje. Makroekonomové jí však tento argument většinově hází na hlavu

„Zadlužování ekonomice nepomůže.“ Co přináší rozpočet? Třeba růst počtu státních zaměstnanců

Návrh státního rozpočtu pomáhá utvořit si lepší představu o směřování státu v dalším roce. V roce 2025 se tak dá například očekávat navzdory vládním slibům růst počtu státních zaměstnanců, porostou ale také třeba daně či výdaje na školství. Vláda argumentuje tím, že rozpočet je extrémně prorůstový, nicméně řada investic k českému HDP nic nepřidává.

Děs a hrůza z Babiše jako vládní motor

Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.

Vláda obhajuje další krizový rozpočet rekordními investicemi. A co slíbená konsolidace?

Vláda Petra Fialy (ODS) opět navrhuje rozpočet se schodkem ve výši podobné, jako kdyby pokračovala některá z krizových situací z posledních let. Celá řada expertů a vládních poslanců se však shoduje, že zdaleka nejde o ekonomicky maximum možného. Vláda argumentuje tím, že bude rekordně investovat a že politicky je to naopak nejvíc, čeho šlo dosáhnout. Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard a příjmy 2086,1 miliard.

Schillerová na Stanjuru: „Přiznejte, že se nechcete vzdát mimořádného příjmu. ODS rezignovala na své záměry“

ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy. Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard.

Kalousek k rozpočtu: Zoufalství a čistá zlodějina, zase nemluvili pravdu

Vláda zveřejnila dosud utajovaný návrh rozpočtu na příští rok o půlnoci. Plánuje schodek 230 miliard korun, jen o 22 miliard nižší než letos, a to v době, kdy není žádná krize a vláda nemusí mít mimořádné vysoké výdaje. Čísla výdajů i příjmů rozpočtu ihned okomentoval dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který hovoří o „účetním zoufalství“ a „čisté zlodějině“.

Bartoš se ozval: Pro Piráty je Stanjurův návrh rozpočtu nepřijatelný, chceme dalších sedm miliard

Pro Piráty není návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný, konsolidace se nesmí dít za cenu rezignace na program výstavby bydlení, uvedl předseda strany a vicepremiér Ivan Bartoš. Požaduje přidání sedmi miliard korun na zmíněný program, jinak nelze počítat s podporou Pirátů. Bartoš chce také iniciovat další jednání.

Vláda navrhuje rozpočet se schodkem 230 miliard. Oznámila to o půlnoci

Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na rok 2025 rozpočet se schodkem 230 miliard. Oproti letošku se tak jedná o úsporu ve výši 22 miliard. Ministerstvo financí návrh zveřejnilo nezvykle o půlnoci ze soboty na neděli, tedy v naprosto nejzazším možném termínu. Zveřejnění předcházelo bezprecedentní utajení, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval snahou nedělat okolo rozpočtu PR divadlo. Tomu odpovídá i způsob zveřejní v noci ze soboty na neděli.

Stát hospodaří v minusu. Krajům a obcím bobtnají peníze, na účtech měly 418 miliard

V České republice už nějakou dobu panuje paradoxní situace, která staví do ostrého kontrastu hospodaření na různých úrovních státu. Zatímco jeho rozpočet se potýká s hlubokými deficity, kraje, města a obce dosahují rekordních přebytků, které ale často zůstávají nevyužité na bankovních účtech. Finanční rezervy ležící ladem by tak podle mnohých ekonomů mohly snadno najít uplatnění jinde a vyhnuly by se i ničení inflací.

Střet s odbory, divadlo z jiné doby

Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.

Máme se ještě divit?

Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.

Na krizi nejsme připraveni, říká Kalousek. Vláda se chystá odhalit rozpočet na příští rok

Ministerstvo financí se chystá v pátek, nejpozději v sobotu, předložit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulý týden uvedl, že strop deficitu je z pohledu zákona 231 miliard. Pravděpodobný vysoký schodek má celou řadu kritiků, podle bývalého ministr financí Miroslava Kalouska například není takový rozpočet normální.

Stát má k dispozici desítky tisíc nepotřebných nemovitostí. Část dává zadarmo, část prodá

Stát od letošního roku disponuje desítkami tisíc nepotřebných nemovitostí, které získal buď po „nedostatečně identifikovaných vlastnících“ nebo je samotné státní instituce označily za nepotřebné. V drtivé většině se jedná o pozemky, nicméně součástí jsou také stovky staveb. Nyní se stát snaží tyto nemovitosti rozdat například obcím a krajům. Ty, o které nikdo neprojeví zájem, pak půjdou do prodeje.

Za co stát utratil peníze z windfall tax? Desítky miliard šly na energetické kompenzace

Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.

Zadlužování státu nás stojí další peníze. 100 miliard půjde příští rok jen na obsluhu dluhu

Tím, jak se v posledních letech nedaří stlačit schodkové hospodaření státu, narůstá logicky i státní dluh a s ním také výdaje na jeho obsluhu. Ty v příštím roce přesáhnou magickou hranici 100 miliard, což činí více než dvě pětiny plánovaného schodku rozpočtu, který má mít podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) strop 231 miliard.

Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly

Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.

Vláda zvyšuje státní dluh vyváděním přes fondy. Kontroloři kritizují rozpočtový trik

Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.

NKÚ kritizuje vládu: varuje před růstem výdajů a radí systémové reformy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Velké jednání o platech: Na verdikt čekají statisíce zaměstnanců nebo policisté. Hrozí demonstrace

Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.

„Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

Příští deficit rozpočtu má strop 231 miliard, oznámil Stanjura. „Ohledně školství se rozšířila lež“

Strop na deficit státního rozpočtu na příští rok je 231 miliard. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na základě nové makroekonomické predikce MF. Definitivní návrh zveřejní vláda do konce srpna. Podle Stanjury je informace o tom, že se plánuje snížení rozpočtu školství, lživá. Každá rozpočtová kapitola nicméně podle něj dostane méně, než by chtěla. Vláda zveřejní návrh rozpočtu do 31. srpna, což je jiná praxe než v minulých letech.