Z nápadu zavést měsíční náhrady pro manželku nebo partnera prezidenta se v době hlubokého rozpočtového deficitu stává poměrně nešťastný symbol. Návrh konkrétně počítá s tím, že tato náhrada by činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá samotná hlava státu, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. To ale vzbudilo vlnu nesouhlasu, zejména vzhledem k současnému stavu veřejných financí a dřívějšímu navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře. Sám Petr Pavel pak po několika dnech, kdy se kauza řeší, vydal prohlášení, v němž zdůrazňuje, že nežádal o nové peníze pro svou ženu, ale o přerozdělení těch pro hlavu státu. To ale v návrhu takto napsáno není.

Návrh formálně předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Proč a čí to byl nápad, říci šéf resortu Marian Jurečka i jeho zaměstnanci odmítají. Legislativa byla navíc v připomínkovém řízení jen asi týden.

„Manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky náleží víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho povinností a veřejnou činností ve výši 30 % zvláštní víceúčelové paušální náhrady výdajů prezidenta republiky,“ stojí v navrhované úpravě.

V souvislosti s debatou o náhradách pro první dámu cítím potřebu se k této věci vyjádřit. pic.twitter.com/izIh7vq82r

— Petr Pavel (@prezidentpavel) October 8, 2024

Už teď bohatší rozpočet

Kancelář prezidenta republiky (KPR) přitom už dostala příslib desítek milionů navíc. Podle návrhu na příští rok má kancelář dostat 487 milionů korun, což je o 62 milionů korun více než v předchozím roce. Nárůst byl zdůvodňován především potřebou zabezpečení areálu Pražského hradu, a to investicí 60 milionů korun do systému ochrany, tzv. Velkého perimetru. Zároveň však došlo ke zvýšení nákladů na odvody pojistného z platu prezidenta a rent bývalých prezidentů, které zahrnuje i nově zavedené odvody z platů prezidenta Petra Pavla a rent Václava Klause a Miloše Zemana.

V této souvislosti se objevují názory, že navrhovaná náhrada pro manželku prezidenta je nadbytečná a nesmyslná. V době, kdy vláda zavádí úsporná opatření a dochází ke škrtům v jiných oblastech veřejných financí, působí návrh podle některých jako nepatřičný krok. Z právního hlediska je také otázkou, zda je nutné takovou pozici vůbec financovat z veřejných prostředků. Kancelář prezidenta už totiž rozpočtem disponuje a bývalé první dámy dříve náhrady nepotřebovaly.

V rámci připomínkového řízení na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada (NRR). „Národní rozpočtová rada upozorňuje, že návrh zákona znamená faktické navýšení platů dotčených představitelů,“ píše. Například u soudců by to znamenalo celkem o 813 milionů korun ročně navíc.

„U představitelů státní moci činí dodatečné náklady pro rok 2025 oproti roku 2024 celkem 31 milionů Kč (jde o meziroční navýšení o 13,7 procenta). Jedná se tak o nezanedbatelný dopad do veřejného rozpočtu. Z předložených materiálů však nevyplývá, z jakých prostředků budou tyto výdaje kryty, či zda jsou obsaženy v návrhu státního rozpočtu na rok 2025. NRR požaduje doplnit zdroj financování této úpravy,“ upozorňuje rada.

Další aktéři jsou zdrženlivější. Mluvčí ministerstva financí Petr Habáň se k návrhu vyjádřil stručně: „Ministerstvo financí se standardně drží zásady, že nekomentuje materiály jiných resortů, které dosud nebyly vládou projednány.“

První dáma v právním vzduchoprázdnu

Kancelář prezidenta republiky naopak obhajuje navrhované změny jako nezbytné. Vedoucí kanceláře Milan Vašina návrh podporuje a tvrdí, že se jedná o komplexní řešení, které má za cíl usnadnit fungování první dámy Evy Pavlové, včetně zajištění důchodového a zdravotního pojištění za roky strávené plněním této role. „Role manželky či manžela prezidenta republiky nebyla doposud v právním řádu České republiky nijak ukotvena, což v jedenadvacátém století vnímáme jako situaci, kterou je třeba napravit,“ uvedl Vašina.

Následně se k věci vyjádřil i sám prezident Pavel. „První dáma, stejně jako prezident, slouží této zemi. Společně pracují na konkrétních tématech, reprezentují, cestují,“ uvedl ve videu.

„Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na moji manželku tak, aby mohla plnohodnotně vykonávat svoji práci a nebyla závislá na manželovi,“ pokračoval Pavel s tím, že primárně chce, aby se doba výkonu jejích povinností započítávala do důchodu a bylo jí hrazeno zdravotní a sociální pojištění.

Eva Pavlová a její stávající tým

Eva Pavlová, současná manželka prezidenta Petra Pavla, už nyní disponuje vlastním týmem a kanceláří. K dispozici má jedno tabulkové místo na pozici tajemnice a využívá podpory zaměstnanců prezidentské kanceláře. Navíc Pavlová aktivně provozuje charitativní a neziskové aktivity, včetně provozu vlastního fondu, který se věnuje různým formám pomoci občanům. Fond funguje od loňského roku a Pavlová se opírá o tým složený z několika odborníků.

V této souvislosti se objevuje otázka, zda je nutné zajišťovat další finanční prostředky na činnost, která je již z velké části kryta. Z vyjádření mluvčího prezidenta Vojtěcha Šeligy přitom vyplývá, že prezidentská kancelář vlastně už nyní zajišťuje koordinaci většiny aktivit první dámy v rámci jejího kabinetu i mimo něj. „Vzájemnou koordinaci agendy první dámy a prezidenta republiky mají na starost zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky. Jedná se například o koordinaci účasti na společných akcí, udělení záštit, podporu neziskových projektů, zpracování podkladů pro dotazy novinářů nebo vyřizování došlé korespondence,“ vyjmenoval Šeliga.

Historický kontext

Manželky předchozích prezidentů zakládaly také nadace. V roce 2014 tak učinila Ivana Zemanová, podle webu je ale nadace v likvidaci. Livia Klausová je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Livie a Václava Klausových, který se zaměřuje především na podporu vzdělávání. Dagmar Havlová založila Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, která má široký okruh zájmů, zabývá se mimo jiné prevencí rakoviny. První manželka prezidenta Václava Havla Olga založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, jehož cílem je pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti.

Manželky Havla a Klause měly i svoji kancelář. Kancelář zdědila po svých předchůdkyních také Ivana Zemanová, nikdy ji však nevyužívala a tak nechala před třemi lety obě tabulková místa pro nepotřebnost úplně zrušit.

Kancelář první dámy byla výdobytkem první manželky Václava Havla Olgy Havlové. Později, za Dagmar Havlové, v ní byla zaměstnána jedna tajemnice sekretariátu a dvě referentky. Oddělení po ní převzala i Livia Klausová a v době jejího odchodu z Hradu předávala Zemanové oddělení o dvou zaměstnankyních.

Ty se staraly například o vyřizování korespondence s veřejností, vyřizování žádostí o záštitu nad různými benefičními akcemi, zařizovaly program první dámy nebo organizaci zahraničních návštěv a podobně. Po příchodu Miloše Zemana se ale prostory náležící první dámě vyprázdnily. Zeman sice nedlouho po nástupu do úřadu v roce 2013 oznámil, že se bude jeho manželka své úloze věnovat naplno, tato dvě místa ale nikdy oficiálně neobsadila a tak kanceláře zůstaly prázdné.