Vláda Petra Fiala (ODS) slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.

Zásadní problém spočívá mimo jiné v tom, že obce potřebují peníze pro školy na nepedagogické pracovníky, se kterými dosud RUD nepočítá. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o víkendu v České televizi uvedl, že vláda má změnu RUD jako prioritu, ale pokud by se z jakéhokoliv důvodu nepodařilo novelu protlačit, peníze pro školy se najdou. „Pro města a obce by ten systém výpočtu mohl být posunut o rok. My ale každopádně nové RUD prosadíme,“ uvedl Rakušan. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že změna by měla být hotová před začátkem prosince.

Novela zákona o RUD je podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka krok správným směrem. „Já ho jednoznačně podporuji. Středočeský kraj byl dosud v ne úplně spravedlivé pozici. Dosavadní RUD nezohledňovalo to, že náš kraj má jednu z nejhustších sítí silnic druhé a třetí třídy, o které se musí starat. Příjem nebyl v souladu s tím, jaký nárůst obyvatel jsme ve středních Čechách v posledních letech zaznamenali, což má vliv i na počet středoškoláků ve školách, které kraj zřizuje. Celá řada lidí, kteří si ponechali trvalé bydliště v Praze, žije ve Středočeském kraji a využívá jeho infrastrukturu. V tomto ohledu tedy nebylo dosavadní rozdělování spravedlivě nastaveno,“ řekl pro Echo24 Skopeček, který vedl koalici Spolu jako lídr v krajských volbách ve Středočeském kraji.ění ta samotná metodika, která zohlední právě ty zmíněné aspekty, počet silnic, studentů a tak dále. A hlavně se ty parametry budou v budoucnu aktualizovat podle toho, kolik například kilometrů silnic přibude. Středočeský kraj bude v budoucnu potřebovat daleko více investic do dopravní infrastruktury, škol, zdravotnictví a tato změna tomu pomůže,“ dodal Skopeček.

Naopak proti bude hnutí ANO. Zákon, který je nyní ve sněmovně, navyšuje rozpočtové určení daní krajů, ale bere údajně peníze městům a obcím. "Navýší to peníze Praze a Brnu a 5800 obcím se vezmou tři a půl miliardy, gratuluji. To opravdu nikdy nemůžeme podpořit,“ uvedla senátorka a pravděpodobná hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová v OVM s tím, že obce a města budou mít často existenční problém.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že změna financování krajů je pro kraj zásadní. „Věřím, že vláda splní svůj slib a opravdu do konce roku to schválí, protože rozdíly mezi kraji jsou značné a je to vidět třeba na infrastruktuře. Myslím, že poslední dva tři roky se nám jako krajům hospodařilo relativně dobře, protože byly vyšší výnosy z daní, takže jsme mohli investovat do silnic, oprav a tak dále. My jsme drželi to, že když jsme měli nějaké peníze navíc, tak jsme je opravdu dávali do silnic, do budov, do dotačních titulů a tak dále. Myslím si, že to tak máme dělat,“ sdělil Grolich.

Hlavním poraženým Moravskoslezský kraj

Příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 miliard a jejich výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy nebyla zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje RUD. Informace vychází z nové studie think-tanku IDEA (CERGE-EI) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.

Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.

V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro
takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský.

Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 korun na obyvatele).