Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Klaus: Rozpočet je špatný. Podle Zemana je to ekonomický zločin. „Váhání prezidenta byla mediální hra“

Jako "ekonomický zločin" a "opravdu špatný" označili Fialovou vládou a parlamentem schválený a prezidentem Petrem Pavlem podepsaný rozpočet na rok 2025 bývalí čeští prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. Oba přitom naráželi i na to, že současný prezident nemá žádné ekonomické vzdělání a rozpočtové politice tak nerozumí. Exprezidenti to uvedli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„Prezident Pavel promarnil možnost ukázat, že lhát se nemá.“ Exministři financí cupují rozpočet

Prezident Petr Pavel prováhal podpisem státního rozpočtu na příští rok příležitost ukázat vládě Petra Fialy (ODS), že lhát se nemá a že nebude tolerovat rozpočty s objektivně nepravdivými údaji. Shodli se na tom exministři financí Miroslav Kalousek a Ivan Pilný. Podle Pilného vystavil Pavel bianco šek na to, že si vláda může v příštím roce upravovat rozpočet, jak bude chtít.

EU chce dávat stovky miliard eur na svou obranu. „Lepší, než na zelené šílenství“

Evropská unie chce v tomto období výrazně posílit svou obranyschopnost. I proto přichází s ambicí investovat v následujících letech do obranného průmyslu zhruba 500 miliard eur. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by tuto částku mohl stát pouze společný evropský protivzdušný štít a je možné, že budou potřeba i další výdaje, například na vojenskou mobilitu, která je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pro ČR klíčová.

„Všichni víme, že to jsou nepravdivé údaje.“ Ekonom Marek, či exministr Kalousek kritizují podpis rozpočtu

Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.

Česko možná nesplní závazek. NATO mu nemusí uznat výdaje na obranu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila už podruhé zákonem daný minimální rozpočet na obranu ve výši 2 procent HDP. Ani to ale nakonec nemusí ke splnění samotného aliančního závazku stačit. Do peněz na obranu pro příští rok totiž vláda započítala i výdaje dalších ministerstev a stejně jako u letošního rozpočtu doteď není jasné, zda je NATO nakonec uzná.

Obce mají na účtech stovky miliard. Sáhnout na ně ale nejde. Musela by se měnit Ústava

Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.

Fiala věří, že přesvědčil prezidenta, aby rozpočet podepsal. Ten zatím mlčí

Premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s prezidentem prohlásil, že věří, že se mu podařilo Petra Pavla přesvědčit, aby podepsal zákon o státním rozpočtu na příští rok. Hlava státu své rozhodnutí zatím ale neoznámila, chce to udělat sama. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám.

Už žádné rozpočtové triky, volají ekonomové po změně pravidel. Opozice je kupodivu proti

Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.

Prezident chce od Stanjury odpovědi k rozpočtu. Rozhodnutí nepadne hned, míní poradce

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) půjde v pondělí na Pražský hrad s cílem získat pod rozpočet na příští rok podpis prezidenta Petra Pavla. Řekl to ve čtvrtek novinářům ve Sněmovně. Pavel má výhrady k části výdajů, ale také třeba příjmů z emisních povolenek, podobně jako jeho ekonomický poradce David Marek či Národní rozpočtová rada.

„To, co děláte s penězi lidí, jsou jen švindly a manipulace.“ Stanjura se ale svým rozpočtem chlubí

V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.

Koalice protlačila státní rozpočet se schodkem 241 miliard přes parlament. Teď je na tahu prezident

Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.

„Šaškárny v krabici od hranolek.“ Už předehra boje o rozpočet je pěkně ostrá

Rozpočtové diskuze se vyostřily, když došlo k přímé slovní přestřelce mezi současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO). Zatímco Schillerová těsně před závěrečným sněmovním jednáním o státním rozpočtu pro příští rok kritizovala vládu za neschopnost efektivního výběru daní a špatné hospodaření, Stanjura kontroval zmínkou o jejím videu v kostýmu hranolek na TikToku.

Francouzský premiér chce prosadit rozpočet na sílu, hrozí mu vyslovení nedůvěry a pád vlády

Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.

Co Fiala nezmínil. Problematický rozpočet, vláda také zvýšila daně

Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.

Nač takový schodek v době klidu? Prezident NKÚ tepe vládu za díru v rozpočtu

Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.

Itálii ochromila stávka proti rozpočtovým škrtům, demonstrovaly statisíce lidí

Itálii dnes ochromila stávka, kterou vyhlásily odbory na protest proti rozpočtovým škrtům na příští rok. Vláda se snížením daňových úlev a omezením výdajů pro řadu ministerstev i veřejné služby snaží snížit deficit rozpočtu, aby splnila pravidla EU. Ve více než čtyřiceti italských městech, včetně Říma, Milána, Neapole, Bologni či Palerma se dnes konaly též demonstrace, jichž se podle největšího odborového svazu CGIL účastnilo půl milionů lidí.

Slíbili škrty, ale naplánovali stovky nových míst na úřadech. Koalice a opozice v ostré hádce

Debata o počtu státních zaměstnanců opět rozděluje koalici a opozici. Zatímco vláda zdůrazňuje, že počty úředníků hrazených ze státního rozpočtu klesají, opozice kritizuje vládní neschopnost dostát předvolebním slibům o razantním snižování státní správy. Nově schválená takzvaná systemizace služebních a pracovních míst pro rok 2025 totiž odhaluje meziroční nárůst o 313 míst, což některé popudilo. Karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se do vlády ostře opřela na sociálních sítích.

ANO jen straší, kudy chodí, odvrací Stanjura kritiku rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako celá vláda Petra Fialy (oba ODS) pod tlakem kvůli návrhu rozpočtu na příští rok, který podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) obsahuje celou řadu „rozpočtových triků“. Stanjura se nyní proti kritice na svou adresu ohradil s tím, že hnutí ANO je postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů. Šéfka poslanců hnutí ANO, ale také někteří ekonomové (včetně Národní rozpočtové rady) opakovaně upozorňují na to, že návrh rozpočtu na příští rok není zdaleka v pořádku.

Americký dluh poprvé překročil 36 bilionů dolarů. Rekordní tempo růstu pokračuje

Spojené státy dosáhly historického milníku - dluh poprvé přesáhl 36 bilionů dolarů. Jen za poslední rok přibyly biliony dolarů nového zadlužení, zatímco federální rozpočtové deficity rostou a úroky z dluhu překonávají většinu ostatních výdajů státního rozpočtu. Informoval o tom server Fox Bussines. Nová data ministerstva financí ukazují, že dluh Spojených států dosáhl částky 36,034 bilionu dolarů, což je další rekord ve stále se zrychlujícím zadlužování.

Vláda bagatelizuje výhrady k rozpočtu. Fiala se Stanjurou půjdou na kobereček

Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.

Poslanci se zakousli do rozpočtu. Navrhují přesun 224 miliard

Poslanci navrhli při středečním druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Loni ve druhém čtení navrhli poslanci přesuny za zhruba 209 miliard korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Vetovat, či podepsat? Pavel si kvůli rozpočtu pozve Fialu se Stanjurou

Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.

Babiš chce přidat 400 milionů na sport, Stanjura by nesahal do rozpočtové rezervy

Poslanci mají dnes příležitost při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s předsedkyní svého klubu Alenou Schillerovou navrhují přidat 400 milionů Národní sportovní agentuře. Předseda klubu SPD Tomio Okamura řekl, že jeho poslanci předložili 35 návrhů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že nebude dnes přednesené pozměňovací návrhy komentovat.

Konec dluhové brzdy v Německu. „Budoucí“ kancléř Merz je pro její reformu. Zelení a SPD přizvukují

Kandidát na německého kancléře z opoziční CDU Friedrich Merz tento týden na ekonomickém fóru listu Süddeutsche Zeitung v Berlíně jasně prohlásil, že je v zásadě otevřený reformě tzv. dluhové brzdy. Dříve to vždy odmítal. Jeho političtí soupeři  mz dosud vládních stran SPD a Zelených vzápětí přispěchali s možnou podporou. Poté, co v minulých dnech padla "semaforová" vláda SPD, Zelených a FDP, se budou počátkem roku konat nové volby a v průzkumech dlouhodobě jasně vede opoziční CDU/CSU.

Německá opozice mluví o reformě dluhové brzdy. Kvůli tomu se nedávno rozpadla vládní koalice

Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.