Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.
Poslanci navrhli při středečním druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Loni ve druhém čtení navrhli poslanci přesuny za zhruba 209 miliard korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.
Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.
Poslanci mají dnes příležitost při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s předsedkyní svého klubu Alenou Schillerovou navrhují přidat 400 milionů Národní sportovní agentuře. Předseda klubu SPD Tomio Okamura řekl, že jeho poslanci předložili 35 návrhů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že nebude dnes přednesené pozměňovací návrhy komentovat.
Kandidát na německého kancléře z opoziční CDU Friedrich Merz tento týden na ekonomickém fóru listu Süddeutsche Zeitung v Berlíně jasně prohlásil, že je v zásadě otevřený reformě tzv. dluhové brzdy. Dříve to vždy odmítal. Jeho političtí soupeři mz dosud vládních stran SPD a Zelených vzápětí přispěchali s možnou podporou. Poté, co v minulých dnech padla "semaforová" vláda SPD, Zelených a FDP, se budou počátkem roku konat nové volby a v průzkumech dlouhodobě jasně vede opoziční CDU/CSU.
Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.
Sněmovní hospodářský výbor ve středu doporučil Sněmovně, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Doporučil například přesunout 533 milionů korun uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti a přidat je na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství podpořil přesun 700 milionů korun na vodní hospodářství. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.
Návrh rozpočtu na příští rok nemůžeme podpořit, protože stojí na hliněných nohou. Po jednání rozpočtového výboru to uvedla exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Výbor nicméně schválení rozpočtu podpořil, včetně pozměňovacího návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na přesun 533 milionů korun na platy v justici. Vláda hlasování o rozpočtu považuje za vyjádření důvěry vládě po odchodu Pirátů.
Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun.
Minulý týden řekl šéf opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš agentuře Bloomberg, že by zestátnil společnost ČEZ. Tedy že by mělo dojít k výkupu podílu minoritních akcionářů za použití dividend. Po jeho výroku následoval nejen růst akcií, ale i spekulace o tom, co to celé znamená. Ty ještě více přiživil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který reagoval slovy o tom, že Babiš tak připravil daňové poplatníky o „stovky milionů navíc“. Reagoval i ministr průmyslu Lukáš Vlček (ANO). Ten dokonce uvedl to, že „je otázka, se kterými akcionáři byl Andrej Babiš domluven, aby ten výrok nějakým způsobem někomu pomohl“. Níže přinášíme s Andrejem Babišem krátký rozhovor.
Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Když nemáš pro něco vysvětlení, použij absurdní příměr, proti kterému ani nelze argumentovat. Tak by se dal zjednodušeně popsat způsob, jakým ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval chybějící desítky miliard v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V tomto případě šlo konkrétně o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde je od začátku nejen Národní rozpočtovou radou upozorňováno na zcela nadhodnocený výdaj.
Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu navzdory tomu, že v návrhu podle expertů chybí desítky miliard. V případě nevyjasnění nejasných položek jako jsou výnosy z emisních povolenek či podpora obnovitelných zdrojů by mohl prezident Petr Pavel přistoupit k tomu, že by návrh zákona o rozpočtu vetoval.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně ostře kritizoval návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Podle něj je vláda Petra Fialy (ODS) odtržená od reality a chtěla si původně zvýšit platy více, než kolik celkově měsíčně berou sestřičky, prodavačky nebo třeba hasiči. Babiš navrhuje zmrazení platů politiků a odmítl, že jediným efektem by pak byl ještě prudší nárůst.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok přispěje k udržení sociálního smíru. Ve sněmovně to řekl při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se desítky miliard, které v návrhu podle Národní rozpočtové rady (NRR) z různých důvodů chybí, v celkovém objemu rozpočtu ztratí. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že vláda Petra Fialy (ODS) vláda zradila lidi, Alena Schillerová zase připomněla zkrácení valorizace důchodu.
Podle posledních statistik zveřejněných Eurostatem dosáhl český státní rozpočet v roce 2023 závratného schodku, který překonal i rozpočtové deficity během pandemie koronaviru. Eurostat potvrdil, že vláda hospodařila se schodkem ve výši 346,9 miliardy korun, což je druhý nejvyšší nominální deficit v historii České republiky. Evropské údaje jsou ale dlouhodobě v rozporu s čísly, která předkládá Český statistický úřad (ČSÚ) a jimiž pak argumentuje vláda.
Poslanci budou ve středu řešit první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard a podle Národní rozpočtové rady obsahuje celou řadu problematických oblastí. V prvním čtení budou poslanci schvalovat základní parametry, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.
Návrh státního rozpočtu jde zítra do sněmovny. Opoziční subjekty včetně Pirátů navrhnou, aby ho vláda přepracovala. Reagují tak na kritiku Národní rozpočtové rady, že návrh obsahuje nereálné údaje. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nejde proti návrhu k přepracování odborně nic namítnout. Bude to hořké a potupné, říká. Vládní koalice má i bez Pirátů dostatek hlasů ke schválení.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
V Německu zbývá méně než rok do spolkových voleb, politické strany proto již pracují na přípravě kampaně. Podle magazínu Focus jsou ale strany pod větším tlakem než obvykle, protože kvůli nejisté soudržnosti současné vlády kancléře Olafa Scholze musí pracovat i se scénářem předčasných voleb. Řádné volby do Spolkového sněmu, ze kterých vzejde i nová vláda s kancléřem, se budou konat příští rok 28. září.
Vláda Petra Fiala (ODS) slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.
Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
Pražský hrad se ocitá pod drobnohledem kvůli veřejným zakázkám, které zadal na nákup kávovarů a mobilní elektroniky a jejichž hodnota dosahuje milionových částek. To vše v době, kdy se projednává zvýšení rozpočtu prezidentské kanceláře a zároveň se řeší otázka platů politiků i nové náhrady pro první dámu, což vzbuzuje otázky ohledně efektivity a přiměřenosti veřejných financí. Hrad, respektive Správa Pražského hradu plánuje vynaložit „1,6 milionu korun bez DPH“ na nákup automatických kávovarů
I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.
Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny.
