Poslanci budou ve středu řešit první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard a podle Národní rozpočtové rady obsahuje celou řadu problematických oblastí. V prvním čtení budou poslanci schvalovat základní parametry, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté už je měnit nemůžou. Rozpočet není možné zamítnout, opozice včetně Pirátů ho však chce vrátit vládě k přepracování. Vládní koalice má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů pro to, aby rozpočet prosadila.

Plánovaný schodek má proti letošnímu navýšenému schodku klesnout o 41 miliardy na 241 miliard korun. Plánované příjmy na příští rok proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Vláda počítá i s 30 miliardami korun z prodeje emisních povolenek, což je ale meziroční pokles o 10,7 miliardy korun. Nad tím se ale pozastavila Národní rozpočtová rada. Podle ní je očekávaný příjem z povolenek nadhodnocený zhruba o deset miliard korun. Jako problematický vnímá rada také očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši osm miliard korun. Není podle ní pravděpodobné, že státem vlastněné podniky vykážou tak vysoký zisk, aby odvedly tolik peněz.

Ministerstvo financí však argumentuje tím, že u příjmů a výdajů rozpočtu jsou nejistoty vždy a že rozpočet má mechanismy jako rozpočtovou rezervu nebo přesuny mezi kapitolami, kterými může na naplnění rizik reagovat. Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že se domnívá, že v průběhu druhého čtení rozpočtu bude předloženo několik pozměňovacích návrhů, a to z důvodu zdůraznění priorit vládních poslanců. „Samozřejmě nelze vyloučit ani pozměňovací návrhy reagující na podněty Národní rozpočtové rady,“ uvedl Kohajda.

„Na straně výdajů NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu ministerstva průmyslu a obchodu na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 mld. Kč si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvedl začátkem října tým vedený Mojmírem Hamplem. Právě tuto legislativní změnu nese na vládu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Předsedkyně poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že hnutí bude požadovat přepracování rozpočtu, právě na základě doporučení NRR. „Jako politici můžeme vést diskuzi o parametrech rozpočtu, ale nemůžeme ji vést v podmínkách, kdy zákon nepracuje s realistickými čísly a kdy je plný cinknutých čísel a nesrovnalostí,” uvedla Schillerová.

„Vyzývám proto poslance vládní koalice, aby uložili vládě dát rozpočet do souladu s připomínkami NRR, respektive s reálnými rozpočtovými potřebami a s platnou legislativou,” dodala. Podobně hovoří také představitelé hnutí SPD.

Bývalý ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že má k rozpočtu několik zásadních výhrad. „Za Piráty neobsahuje priority, které by odrážely potřeby lidí v této zemi. NRR upozornila, že v něm nejsou zahrnuty správně výdaje na důchody. Významně tam chybí prostředky na investice do bydlení či rozvoje předškolní péče, ale třeba i na plné financování nových dětských skupin, které ministr práce a sociálních věcí proti slibu krátí – to jsou oblasti, které mají přímý dopad na kvalitu života lidí a které se státu vrátí. Přesto právě na ně peníze v rozpočtu chybí,“ uvedl Bartoš.

Významně jsou podle něj podfinancovány národní programy pro rozvoj infrastruktury ve městech a obcích, ze kterých se opravují a modernizují školy, kulturní a společenská centra či místní komunikace a veřejné služby. „Předpokládali jsme, že ono krácení dotací, bude namířeno do privátního sektoru, kterému se často pouze vylepšují zisky, ale zásahy jsou spíše směrem k obcím, které nemohou ze svých rozpočtů potřeby lidí a kvalitu života řešit. Získat by se přitom daly – stačilo by zdanit tiché víno, přestat dotovat oligarchy, přistoupit k racionální regulaci konopí, což lidovci urputně blokují, i když by to do rozpočtu přineslo miliardy,“ řekl šéf „lepší opozice“, jak se Piráti označují, který ještě jako ministr rozpočet nepodpořil. Piráti budou požadovat, aby vláda, návrh přepracovala a zohlednila tam výše zmíněné priority.

Ostře se na adresu rozpočtu vyjádřil bývalý ministr financí Kalousek. „Přepracovat rozpočet podle připomínek NRR je jediný možný návrh, proti kterému nelze odborně nic namítnout. Bude hořké a potupné, pokud zazní od opozice. Měl by zaznít z lavic vládních poslanců, když už to neudělala vláda sama. Ještě horší bude, pokud budou vládní poslanci NRR a jejího předsedu Mojmírem Hampla ignorovat a odsouhlasí nepravdivá hausnumera. Proč ji potom zákonem zřizovali a proč ji platíme?” ptal se Kalousek na síti X.