„Kdo je schopen znásilnit, je schopen také bojovat za svou vlast. Netvrdím, že nutně jenom v zákopech – mohou dělat ve zbrojních továrnách, odklízet trosky, pomáhat ve zdravotnictví. Nic z toho se neděje,“ prohlásil prezident Miloš Zeman v rozhovoru na CNN Prima News k případu znásilnění v Plzni a Ukrajinců v Česku. Mluvil také o nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce nebo o plánu napsat knihu.
Italský ministr obrany Guido Crosetto lituje rozhodnutí své země připojit se k čínskému projektu ekonomické diplomacie označovanému jako nová Hedvábná stezka. Italskému exportu podle něj moc nepomohl a prospěl jen Pekingu. Ministr to podle serveru BBC řekl italskému deníku Corriere della Sera. Bývalý prezident Miloš Zeman říkával, že by se Česká republika mohla stát evropským centrem této novodobé Hedvábné stezky, což byla středověká obchodní trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.
Je-li v poslední době okolo někoho z českých politiků živo, pak je to především ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vedle podpisu smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy se totiž výrazně hovoří i o jejích personálních střetech. Nedávno chtěl kvůli údajným neshodám s ministryní rezignovat velitel generálního štábu Karel Řehka, teď se zase hovoří o tom, že Černochová usiluje o propuštění šéfa Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslava Zavorala.
Vláda se setkala se silnou kritikou svého konsolidačního balíčku, který představila minulý týden. Kromě opozice a odborů se ke kritikům přidal i bývalý prezident Miloš Zeman. Ten na facebooku označil balíček za neprovázanou tříšť více jak 50 nápadů, které povedou k občanské nespokojenosti. Zároveň ho ve středu, kdy Zeman úřaduje ve své kanceláři v Dejvicích, navštívila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Před ní ho poctili návštěvou bývalí vrcholní politici z KSČM Vojtěch Filip a Miloslava Vostrá.
Bývalý prezident Miloš Zeman bude apelovat na vedení hnutí ANO, aby jeho předseda Andrej Babiš zůstal v politice. Skutečných osobností je podle Zemana v politice málo. Babišovi během středeční schůzky vytkl chyby, kterých se dopustil v prezidentské kampani. Babiše bývalý prezident ve středu přijal ve své nové kanceláři v pražských Dejvicích. „Byl to přátelský rozhovor, bavili jsme se o prezidentské kampani, ale i o vyhlídkách hnutí ANO na úspěch v parlamentních volbách,“ řekl Zeman.
Bývalý prezident Miloš Zeman začal týden po otevření své kanceláře úřadovat. Jeho prvním hostem se v Jaselské ulici v pražských Dejvicích stal expremiér Andrej Babiš. „Bývalý prezident republiky Miloš Zeman přátelsky přivítal ve své pražské kanceláři předsedu hnutí ANO Andreje Babiše,“ informoval o setkání Zemanův dlouholetý mluvčí Jiří Ovčáček, který má nadále na starosti Zemanovy mediální záležitosti.
Bývalý prezident Miloš Zeman začal úřadovat ve své nové kanceláři v pražských Dejvicích. Ze zveřejněných fotografií nové prezidentské kanceláře si uživatelé sociálních sítí všimli, že se nachází v místnosti, která původně byla inzerována jako ložnice. Na zveřejněných fotkách je vidět i původní nábytek ložnice. Zmizela jen postel, na jejímž místě stojí pracovní stůl. Prezident Miloš Zeman se ve středu oficiálně nastěhoval do nové kanceláře. Jedná se o byt v ulici Jesenská v Dejvicích ve druhém patře obytného domu.
Bývalý prezident Miloš Zeman ve středu zahájil činnost v nové kanceláři v Jaselské ulici v Praze. V doprovodu ochranné služby do ní přijel v 11:00. V nové kanceláři, kterou má pronajatu od pražského arcibiskupství, plánuje pracovat jeden den v týdnu. Bude v ní přijímat návštěvy nebo poskytovat rozhovory. Jeho bývalý mluvčí, Jiří Ovčáček, mu nadále bude spravovat mediální záležitosti. Kromě toho ale Ovčáček nastoupil jako redaktor a komentátor pro server Život v Česku.
Bývalý mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček si našel novou práci a vrací se do médií – stane se redaktorem a komentátorem společenského webu ŽivotvČesku.cz. Ovčáčkův první článek pro server, který vydává firma Potlesk Media, pojednává právě o bývalém prezidentovi Zemanovi. Někdejší novinář deníku Blesk, Právo nebo komunistických Haló novin v textu tvrdí, že vystupuje jako „mediální zástupce“ exprezidenta.
Působení bývalého prezidenta Miloše Zemana na Hradě vnímají lidé negativně. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ve všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním. Lidé Zemanovi nejvíce vyčítají, že málo dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu. Myslí si to téměř tři čtvrtiny dotázaných. „V porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy,“ uvedlo CVVM.
Bývalý prezident Miloš Zeman příští středu otevře v Jaselské ulici v Praze Bubenči svou kancelář. Zpočátku v ní plánuje být jeden den v týdnu. Kancelář má pronajatu od pražského arcibiskupství. „Kancelář bude otevřena 19. dubna v dopoledních hodinách v Praze 6, v Jaselské ulici. Pan prezident plánuje zde zpočátku pobývat jeden den v týdnu, vždy ve středu,“ uvedl Ovčáček. „Kancelář pronajímá prostřednictvím své firmy pražské arcibiskupství. Nájemcem je spolek Přátelé Miloše Zemana, která má na starosti financování,“ doplnil.
Dosavadní ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vladimír Kruliš nastoupí 3. dubna do České národní banky (ČNB) do sekce kancelář. Bude zodpovídat především za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru. ČTK to řekla ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Média v minulosti spekulovala, že by Kruliš měl sekci kancelář ČNB vést, nastupuje ale na jinou pozici.
Nad návrhem na zřízení sněmovní vyšetřovací komise k hradním kauzám za éry bývalého prezidenta Miloše Zemana by měla být koaliční shoda, míní jeden z trojice iniciátorů Michal Zuna (TOP 09). Jasno o dalším postupu by mělo být na přelomu března a dubna, řekl dnes ČTK. Komise by se měla podle plánů zaměřit zejména na nakládání s utajovanými informacemi v prezidentské kanceláři, ale také na její hospodaření.
Český prezident, jak známo, formálně nedisponuje mnoha výkonnými pravomocemi, z desítky výsadních jsou nejvýznamnějšími jen jmenování premiéra, členů bankovní rady ČNB a jmenování ústavních soudců, ale se souhlasem Senátu. O mnoho více jich neměl ani zakladatel státu TGM, protože republika byla konstituována jako parlamentní demokracie. Čeští prezidenti ale měli větší neformální vliv na chod země. Hrad byl samostatným mocenským centrem, po svém to řešili komunisti, když prezidentem se stával, i když ne vždy, nejvyšší představitel strany.
Bývalý prezident Miloš Zeman žádal premiéra Petra Fialu (ODS) dvakrát o spolupodpis abolice, která může zabránit trestnímu stíhání, pro pracovníky Hradu. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman přitom v minulosti v médiích popřel, že by Fialu o abolici požádal. Podle dřívějších informací z médií chtěl Zeman abolicí zastavit stíhání svého kancléře Vratislava Mynáře
Za porušení povinností při správě majetku potvrdil dnes soud bývalému šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi peněžitý trest 870.000 korun a dvouletý zákaz činnosti. Verdikt je pravomocný. Případ se týká těžby kamene v lánské oboře. Balák byl odsouzený už loni v jiné lánské kauze, a to za ovlivnění dvousetmilionové zakázky. Tehdejší prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák zůstal v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky až do konce loňského roku.
Jan Novák k pátku skončí jako ředitel Správy Pražského hradu. O uvolnění z funkce požádal vedoucí prezidentské kanceláře Janu Vohralíkovou, a to v souvislosti s dlouhodobým pobytem v zahraničí. Na Pražském hradě pracoval za všech tří českých prezidentů.
Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace, podle nichž Zeman na schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí.
Ve svém inauguračním projevu Petr Pavel potvrdil domněnky, že pasivní hlavou státu být rozhodně nehodlá. Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem Česka a zkusil toho využít k maximálně aktivistické politice. Jak přiznal ve svém posledním rozhovoru ve funkci, během prvního funkčního období se pokusil zavést prezidentský systém. Pokud můžeme soudit podle prvního projevu Petra Pavla, v aktivistickém pojetí úřadu se chystá Zemana následovat.
Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci symbolicky skončilo desetileté působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky. Během několikaminutového ceremoniálu zahrála hudba Hradní stráže státní hymnu. Po složení slibu vystřídá Zemana v čele státu dnes odpoledne Petr Pavel. Na Hradčanském náměstí se za deště shromáždila asi stovka lidí, mnozí si o půlnoci připíjeli šampaňským a skandovali "Konečně".
S desetiletou érou úřadování prezidenta Miloše Zemana je spojena řada kauz, které jeho odchodem z Pražského hradu nekončí. Soudy a zřejmě i policie se budou dál zabývat sporem o dotace firmy kancléře Vratislava Mynáře, kauzou kolem hospodaření Miloše Baláka v lánské oboře. A také poslední aférou, kdy kancelář odcházejícího prezidenta podala trestní oznámení na své bývalé zaměstnance kvůli prázdnému skladu s alkoholem a dalším podezřením.
Česká republika bude mít po dnešku čtvrtou hlavu státu za dobu své existence. Petr Pavel ve 14 hodin na společné schůzi obou komor parlamentu ve Vladislavském sále Pražského hradu složí prezidentský slib, následovat pak bude program s veřejností a hosty, korunovaný mší v katedrále sv. Víta a rozhovorem v České televizi. Jak Pavel, tak odcházející prezident Miloš Zeman slibují k programu několik překvapení.
Aktivisté ze satirické skupiny Sametové posvícení uspořádali po vzoru tradičního jarního vynášení morany happening, během něhož desítky lidí odnášely z Hradu „Zemanu“. Ta měla reprezentovat dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, kterému ke středeční půlnoci končí jeho druhý mandát. Jeho nástupce Petr Pavel složí prezidentský slib ve čtvrtek. Pořadatelé chtěli společně s ostatními účastníky akce „oslavit konec dlouhého zimního období“ a rituálně tak zajistit, aby se „odpudivý styl politiky na Pražský hrad už nikdy nevrátil.“
Je to zajisté věc jeho volby, ale podoba příbytku, do kterého se má nastěhovat prezident ve výslužbě, musela zklamat ty, kteří pořád ještě doufali, že Miloš Zeman je ve skutečnosti originální člověk a skrývá nějaké tajemství. A že jen ohled na úřední majestát či snad ohledy na okolí mu brání, aby svou originalitu projevil a zachoval se, jak mu jeho kreativní osobnost velí a přikazuje. Takže sotva bude svobodný a volný, rozletí se jeho nespoutaná mysl, čemuž bude odpovídat také místo, do něhož se stáhne a jež si bude užívat.
Ve chvíli pondělní uzávěrky tohoto vydání Týdeníku Echo zbývaly prezidentu Miloši Zemanovi na Pražském hradě už jen poslední dva dny. S funkcí se rozloučil rozhovorem pro televizi CNN Prima. Ten rozhovor je velmi upřímný. Miloš Zeman si na nic nehraje. Nijak se nestylizuje, ba dokonce zcela otevřeně přiznává a pojmenovává věci, které byly po roky jeho vládnutí zjevné. Podstatu Zemanova prezidentování trefně popsal v minulém vydání Týdeníku Echo v textu Přátelé a nepřátelé Miloše Zemana kolega Martin Weiss. Sám Zeman k tomu posledními rozhovory, především tím zmíněným pro Primu, napsal jakési post scriptum.
ÚHEL POHLEDU: Referování řady zpravodajských médií o sporu BIS–Hrad je jedno velké novinářské zklamání. Považuji to za selhání nové generace žurnalistů píšících v oboru zpravodajských služeb. Myslím, že kyvadlo objektivity se v posledních letech vychýlilo (ve prospěch šéfa BIS Michala Koudelky) až nezdravě a příliš. Ať je Miloš Zeman jakýkoli (a já ho nemilosrdně kritizuji), je to v tomto případě za hranou.
Pošetilý pokus bez šance na úspěch, nebo chytráctví po letech. Odcházející prezident Miloš Zeman o víkendu v jednom ze svých posledních rozhovorů ve funkci přiznal, že se jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 chtěl přiblížit k prezidentskému systému. Podle ústavních právníků to ale nebylo moc důmyslné „doznání“, protože hlava státu něčeho takového nikdy nemohla dosáhnout. Svůj neúspěch odpoutat se od parlamentní demokracie pak navíc Zeman ještě prezentoval veřejně, míní.
Prezident Miloš Zeman na poslední schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) před odchodem z funkce bilancoval svou politickou cestu i novou "poprezidentskou" roli. Mimořádně jsme si připili skleničkou vína, popsal premiér pondělní večeři v Lánech. Ocenil, že před rokem po ruské agresi proti Ukrajině mohlo díky názorovému obratu prezidenta Česko mluvit jedním hlasem. Podle Fialy to přispělo k prestiži ČR v zahraničí.
Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib. Řekl to končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Druhé volební období prezidenta Zemana skončí o půlnoci na čtvrtek.
Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Poprvé tak Zeman přiznal tyto své snahy. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu. Premiér Petr Fiala (ODS) se v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce vůči této snaze ohradil a snahu o zavést prezidentský systém odmítl.
