Byl krásný a radostný den v totalitním státě, 2. dubna 1981. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák otvíral Palác kultury, ve kterém se čtyři dny nato konal XVI. sjezd KSČ. Před novou budovou stála na vysokém granitovém pylonu pětimetrová socha národního umělce Jana Hány (1927–1994) Radostný den. Typické dílo ve stylu normalizačního socialistického realismu. V roce 1995 se Pakul přejmenoval na Kongresové centrum a v roce 1998 byla socha odstraněna.
Zazvonil zvonek. Už jsou tady, řekla Jarmila K. a já šel otevřít, ale byla to paní, která nesla blahopřání od starostky města na Otavě, protože Jarmila K. měla nedávno jednadevadesát. Ta poděkovala a šla si zase sednout ke stolu, na kterém rovnala fotografie z mládí. Je na nich pěkné selské děvče před vraty statku nebo také s koňmi a pak třeba, jak v pěkných šatech stojí v Praze na nábřeží, odhaduju tak v roce 1947. Fotografie z let, kdy jí bylo dvacet až dvacet sedm chybí, ty roky se nefotila, vlastně ano: z profilu a ánfasu do policejní kartotéky.
Rakousko se stalo svědkem vítězství komunistů ve svém druhém největším městě. Ve Štýrském Hradci získali v obecních volbách téměř devětadvacet procent a předstihli tak lidovce, kteří získali o tři procenta méně. Vítězství komunistů vyvolalo v rakouských médiích i na sociálních sítích obrovskou vlnu překvapených reakcí. Lidovecký starosta Siegfried Nagl, který v čele města stál dlouhých 18 let, už oznámil, že ze své pozice odstoupí.
Před 70 lety, 11. září 1951, prorazil československou železnou oponu rychlík z Prahy do Aše a převezl 110 cestujících do západního Německa. Vlak číslo 3717, později nazvaný "vlak svobody", odjel ve 14:12 z Chebu do Aše, kde ovšem nezastavil, přerazil dřevěnou závoru a přejel státní hranici. Útěk zorganizovali strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa a lékař Jaroslav Švec. Do Československa se poté vrátilo 77 ze 110 cestujících, kteří o plánovaném útěku nevěděli.
Dnes je to šedesát let ode dne, kdy se začala budovat berlínská zeď. Symbol rozdělené Evropy a také režimu, který po válce zavládl v její východní části. Její pád se považuje za faktický konec komunistického „tábora míru“. Berlínská zeď sloužila nějakému praktickému účelu – zabránit lidem z východního Berlína utéci do západního sektoru města. Především byla ale silným symbolem režimu, jenž ho postavil.
Andrej Babiš, případně tým, který za premiéra píše statusy na sociální sítě, se v posledních dnech rozněžnil. Včera na facebooku vyjadřoval vděk své mamince, dnes pro změnu s láskou psal o své prvorozené dceři. A připojil i zdánlivě nesouvisející výrok o tom, proč vlastně studoval - prý aby mohl “vypadnout z komunismu”. “Za bývalého režimu jsem šel samozřejmě studovat zahraniční obchod, abych mohl vypadnout z komunismu, což se mi povedlo. Dělal jsem v Maroku, měl jsem plat 600 dolarů, půlku jsem dával na splátky baráku,” napsal Babiš.
Zprávy o tom, že v Havaně a snad i v jiných kubánských městech vyšli lidé do ulic a protestovali proti vládě, volali, že chtějí svobodu, a mávali vedle svých vlajek i americkými, jež jim tu svobodu pořád ještě symbolizují, už asi nevyvolávají tu správnou emoci. Očekávalo se to po zhroucení sovětského bloku, očekávalo se to po nekonečně odkládané smrti Fidela Castra, vlastně se to čekalo tak dlouho, že už se zapomnělo, že nějaká socialistická Kuba existuje.
Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.
Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž hájí svou minulost spojenou s KSČ. Byl jsem mladý, nerozvážný, o komunistické strany jsem věděl jen to, co se učilo ve škole, Hlas Ameriky jsem poslouchal jen zcela výjimečně, tvrdil v ČT. Stříž tak obhajoval skutečnost, že se stal vojenským prokurátorem ještě před listopadem 1989. Stříž uvedl, že neměl informace o zločinech komunistického režimu například v době padesátých let.
Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami. Pozměňovací návrh by se mohl dostat do vládní novely o dodatečném zvýšení penzí o 300 korun od ledna, který dnes Sněmovna projednává ve druhém čtení. „Hrajete tady předvolební kampaň,“ prohlásila na adresu Jurečkovy úpravy Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Snížení důchodů by se podle ní týkalo například i soudců, státních zástupců nebo učitelů.
Neslavnou řadu hereckých celebrit, které podlehly vábení autoritativních režimů rozšířila další hvězda akčních filmů. Po Gérardu Depardieu a Stevenovi Seagalovi, kteří se z politických důvodů odstěhovali do Ruska, projevil zvláštní politický zájem i Jackie Chan, známý především z kung-fu filmů. Chan oznámil, že se chce stát oficiálním členem Komunistické strany Číny. „Vidím velikost Komunistické strany Číny, a ti splní, co říkají a slibují, v méně než sto letech, v několika dekádách," řekl.
Igor Stříž, kterého ministryně spravedlnosti Marie Benešová vládě navrhuje do funkce nejvyššího státního zástupce (v současné době úřad po rezignaci Pavla Zemana vede jako první náměstek), před revolucí pracoval jako vojenský prokurátor, rovněž byl členem komunistické strany. Seznam Zprávy včera přinesly článek o některých případech, jež v době komunistického režimu žaloval.
Předseda opozičních lidovců Marian Jurečka chce snížit důchody exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění. Jurečka to ve středu uvedl na svém twitterovém účtu.
Nejvražednější politická strana na světě včera oslavila 100 let existence. Čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti výročí založení Čínské komunistické strany pronesl projev na náměstí Nebeského klidu před 70 tisíci lidmi. Při té příležitosti prohlásil, že Čína již nedovolí, aby byla šikanována. Zároveň naznačil, že se chystá šikanovat ostatní.
Čína velkolepě slaví sté výročí komunistické strany. Na pekingském Náměstí nebeského klidu plného 70 000 oslavujících lidí prezident Si Ťin-pching mimo jiné prohlásil, že se Čína nenechá šikanovat ostatními zeměmi. Pokud by se snažily ohrozit velkolepost Číny, narazí prý na silnou jednotu lidu a jejich víru v socialismus. Prezident Si v projevu také prohlásil, že má v plánu sjednocení s Tchaj-wanem a navrácení Hong Kongu pod plnou čínskou nadvládu. Jediná cesta k prosperující zemi a pospolitosti vede podle čínského prezidenta přes socialismus.
Spisovatel a katolický intelektuál Bedřich Fučík, vězeň padesátých let, nejpřesněji definoval rozdíl mezi agresivitou komunismu a nacismu: „Fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež.“ Naprostá většina velkých veřejných procesů padesátých let byla vylhaná a vykonstruovaná a obžalovaní tam na sebe vypovídali zkazky a nesmysly, které vypadaly tak absurdně, až jim mnozí věřili.
V květnu 1921, právě před sto lety, byla v pražském Karlíně na svém ustavujícím sjezdu založena Komunistická strana Československa, jedna z nejpočetnějších a vůbec nejsilnějších komunistických partají na světě. S dědictvím čtyřiceti let její vlády se země někdejšího Československa vypořádávají ještě dnes. V českém parlamentu i třicet let po revoluci zasedají komunističtí poslanci, jejichž hlasy v posledních rocích držely u moci vládu Andreje Babiše.
Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.
Tak přesně před sto lety naši pradědové a prapradědové a také trochu prabáby a praprabáby zakládali v Karlíně bolševickou stranu komunistickou. Byl sice květen, ale ozařovaly je plameny října, které šlehaly z té země naděje, z té země východní, kde Ivan Lenin vyhnal popy a pány a buržousty a reakční intelektuály a podobnou svoloč, přičemž to vyhnání se hodně podobalo masové vraždě a genocidě vlastního obyvatelstva, v nichž se pak v té zemi budoucnosti ještě desetiletí pokračovalo.
Museum Kampa v pátek zahájilo výstavu Rudé století mapující historii komunistické strany a její příběhy. Společně s kurátorem expozice, historikem Petrem Blažkem na výstavě promluvil europoslanec, iniciátor výstavy a současně předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových. Podle Pospíšila jde připomínku komunistických činů podobně jako vloni, kdy si muzeum připomnělo památku Milady Horákové.
Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Zákon bymohl postihnout kolem 7000 lidí. Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru KSČ a KSS, a to do pádu komunismu v roce 1989.
Spoluzakladatelka aktivistického ultralevicového hnutí Black Lives Matter (na černošských životech záleží) vyvolala vlnu kritiky poté, co si koupila dům v Los Angeles za celkem 1,4 milionu dolarů (přes 30 milionů korun) v bohaté a převážně bělošské čtvrti. Informoval o tom například server The Daily Mail. Černošská aktivistka Patrisse Cullorsová koupila dům se třemi ložnicemi, třemi koupelnami, rozsáhlou zahradou a samostatným domem pro hosty. 37letá Cullorsová se nastěhuje do převážně "bílého sousedství".
Premiér Andrej Babiš v pátek poté, co se objevila karta agenta StB Bureše, znovu popřel, že by kdy s komunistickou tajnou policií spolupracoval. Podle předsedy vlády estébáci běžně vedli na lidi složky, aniž by o tom věděli. Kauza jeho spolupráce s StB podle Babiše už nikoho nezajímá, novináři o něm jen neustále lžou, prohlásil. Premiér tak reagoval na dotaz médií, když v pátek ráno představoval s novým ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem očkovací centrum v pražském O2 Universu.
Slovenský Ústav paměti národa objevil ve svých sbírkách statistickou kartu, kterou zavedla StB na svého agenta Bureše. Ústav tuto archiválii může použít jako nový důkaz u soudu, u kterého se premiér Andrej Babiš brání nařčení, že byl agentem komunistické tajné policie. Agentem se Babiš podle záznamu na kartě stal „na základě dobrovolnosti“. Zprávu přinesl server Seznam Zprávy. Slovenský archiv kartu objevil při třídění kartoték. Statistická karta je významný objev, protože se její vytváření řídilo jasně danými pravidly.
Okresní soud v Trutnově uzavřel 40 let starý případ Pavla Wonky. Soud dospěl k závěru, že se nedopustil porušování domovní svobody, za což byl Wonka v roce 1981 odsouzen, uvedl advokát bratrů Wonkových Lubomír Müller. Porušování domovní svobody se měl tehdy dopustit tím, že údajně násilím vnikl do bytu své tchyně. Trutnovský soud o tom rozhodl v úterý.
Čínský miliardář a zakladatel největšího čínského internetového prodejce Alibaba Jack Ma záhadně zmizel z veřejného života. Na veřejnosti nebyl podle dostupných informací viděn od října. Nyní byl navíc zničehonic odstraněn z pozice porotce ve své vlastní televizní reality show. Šestapadesátiletý podnikatel vydělal své jmění, které se pohybuje v řádech desítek miliard dolarů, díky společnosti Alibaba, kterou sám založil.
V letní přestávce mezi karanténami se bouřlivě debatovalo o názorech děkana FF UK, historika Michala Pullmanna, na normalizaci a charakter pozdně komunistického režimu u nás. Diskusi otevřel rozhovor v Týdeníku Echo, Pullmann v něm mj. dovozoval, že po roce 1969 klesal ve společnosti význam hlavní tanků a rostl význam sociálního kapitálu, že na rozdíl od disidenta netrápila uklízečku ze Žďáru nad Sázavou nemožnost volně cestovat nebo že pro velkou část veřejnosti byly důležité novomanželské půjčky a přístupnější lékařská péče, nikoli chybějící svoboda slova.
Přesně před půlstoletím v Polsku došlo k nejmasivnějším dělnickým nepokojům v dobách komunismu. Byly krvavě potlačeny, nicméně paměť o událostech, odehrávajících se převážně v přímořských přístavech na severu země, sehrála klíčovou roli při vzniku hnuti Solidarita o deset let později. V prosinci 1970 se vedení komunistického Polska rozhodlo znovu výrazně zvýšit ceny, zdražily zejména potraviny.
Proces s Rudolfem Slánským a tzv. Spikleneckým centrem je makabrózní událostí našich novodobých dějin a je hodně důvodů jeho příšernost připomínat.
V roce 2014 vyšel v Reflexu článek Dana Hrubého Národní umělec a štětka tajné policie o obzvlášť nechutné formě spolupráce s poúnorovou Statní bezpečností. Provozoval ji na začátku 50. let už tehdy známý herec Vítězslav Vejražka (1915–1973). Sváděl ženy, jež mu vytipovala StB, mezi nimi i svou vlastní tetu, pracovnici italské ambasády, opíjel je v baru a pak je tahal do služebního bytu, přičemž byl z vedlejšího pokoje filmován. Za to byl StB honorován a protežován v divadle i u filmu, byť by ve své profesi byl asi úspěšný i bez toho. Motivovala ho nejspíš vnitřní perverze, chuť ovládat druhé, ale zřejmě i ideologické přesvědčení, že tím něčemu pokrokovému slouží.
