Nejvýraznější, nejpestřejší postava polistopadové justice usedla do čela nejmocnější instituce. Josef Baxa vždy zdůrazňuje, že člověk by měl být v rovnováze a souladu se svou rolí. Co od něho čekat v křesle předsedy Ústavního soudu?
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyšle do soutěže o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek režiséra Tomáše Mašína Bratři. Drama vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. V premiéře bude film v českých kinech uveden 26. října. ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků z 12 českých hraných a dokumentárních filmů.
Potloukáte-li se jako turista batůžkář po bývalém východním bloku, od Estonska až po Bulharsko, spatříte sice různých graffiti strašně moc, ale srpy ani kladiva mezi nimi nebudou. Není to jen tím, že v některých těch státech je symbol bývalé sovětské moci zakázán zákonem; sprejeři si se zněním zákona notoricky hlavu nelámou. Hlavním důvodem je skutečnost, že se znakem genocidy, tyranie a imperiální agrese vůči menším národům se ani většina autorů nočních malůvek špinit nechce.
Slovenský nejvyšší soud již rozhodl ve sporu předsedy hnutí ANO a českého expremiéra Andreje Babiše se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) ohledně evidence Babiše u československé tajné policie StB jako agenta. Znění verdiktu a jeho zdůvodnění soud oznámí až po doručení rozhodnutí účastníkům sporu. ČTK to dnes napsala mluvčí soudu Alexandra Važanová. Babiš loni podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který jeho žalobu v případu zamítl.
Po soudci Robertu Fremrovi, který kvůli své činnosti za komunismu nedávno vzdal kandidaturu na Ústavní soud, se objevuje problém i v minulosti nově jmenovaného šéfa soudu Josefa Baxy. Ten podle serveru Novinky.cz v roce 1985 odsoudil sedmnáctiletého mladíka za pokus o emigraci z Československa. Baxa mu tehdy uložil podmínku. Předseda Ústavního soudu přitom v průběhu kauzy Fremr musel odpovídat na otázky, zda se také nedopustil kontroverzního rozsudku. Tehdy připustil, že to možné, dodal ale, že si na nic konkrétního nevzpomíná.
Americký senátor Bernie Sanders rád kritizoval bezmyšlenkovitý růst kapitalismu: „Nepotřebujete výběr z 23 druhů deodorantů nebo 19 druhů tenisek, když některé děti v této zemi trpí hlady,“ řekl v roce 2015 v typickém rozhovoru. Socialista Sanders by se měl seznámit s tím, co se děje v zemi, kde vládne strana, jež si říká komunistická. Agentura Bloomberg přinesla reportáž o čínských hřbitovech elektromobilů. Fotografie z dronů ukazují, jak se jich na okrajích měst hromadí tisíce.
Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.
Případ soudce Roberta Fremra, který se na závěr své profesní kariéry ucházel o prestižní, respektovaný a společenský post ústavního soudce, instituce, jež se jako jediná těší důvěře jinak polarizované společnosti. Soudce Fremr pod tlakem nových a nových skutečností, které prokazovaly ochotu oddaně sloužit komunistickému totalitnímu režimu v procesech s jeho nepřáteli, se v pondělí rozhodl na kandidaturu soudce rezignovat. Zdůvodnil to tím, že byl vystaven mediálnímu tlaku a nechtěl spory o vlastní důvěryhodnost poškozovat dobré jméno Ústavního soudu.
Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.
Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr oznámil mimořádný brífink k aktuální situaci týkající se jeho nominace na ústavního soudce. Fremr čelí několika kauzám týkajícím se jeho působení v předlistopadové trestní justici. Podílel se na zpolitizovaném soudním procesu Olšanských hřbitovů a v 80. letech také soudil stovky lidí za emigraci. Jak upozornil deník Echo24, Fremr v roce 1985 odsoudil na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.
Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.
Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.
Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že podezírá vůdce ukrajinských komunistů Petra Simoněnka ze schvalování ruské agrese a z veřejných výzev k převzetí moci v zemi. Na internet nyní unikly fotografie ze zásahu ukrajinských úřadů v jeho luxusním sídle. Simoněnkova vila, která se nachází poblíž Kyjeva, zeje prázdnotou od loňského jara, kdy byl předák ukrajinské komunistické strany v průběhu ruského ústupu z oblasti evakuován ruskými speciálními silami, tvrdí SBU.
Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.
Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.
Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Angyalossy to uvedl ve vyjádření, které zaslala redakci Echo24 mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?
Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.
Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.
Značná část debaty, která se točí okolo případného jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem, vychází z toho, že se měl ještě před rokem 1989 podílet na zpolitizovaném soudním procesu Olšanské hřbitovy. Fremr se hájí tím, že se rozhodnutí trestního senátu, který vedl, dle jeho vědomí nikdo nesnažil ovlivnit. Jeho kritici nicméně poukazují na to, že tehdejší Československá televize natočila o případu propagandistický dokument, a soudce tedy musel vědět, že se komunistický režim snaží proces zpropagovat.
Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin sice politický vývoj nezměnil, mnohým ale dodával v době normalizace sílu. A koncem 80. let připomínka studenta Univerzity Karlovy, který se narodil 11. srpna 1948 ve středostavovské rodině ze Všetat, předznamenala konec totalitního režimu v Československu.
Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?
Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.
Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředí se jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí
Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05. Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa.
Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.
