Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality.

Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. V České televizi (ČT) dnes řekl, že pro něj aktuálně nejsou prioritní ambice stát se ústavním soudcem, ale spíš se chce vypořádat s obviněními ve veřejném prostoru. „Otázka, zda se stanu ústavním soudcem, v tuto chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ řekl.

Fremr by podle svých slov bral jako uznání obvinění, která jsou na něj vržena, kdyby na kandidaturu rezignoval již nyní. „Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ konstatoval. Počká, až prezident Petr Pavel jeho jmenování přehodnotí. „Já vítám, že to případné jmenování odložil,“ uvedl ve čtvrtek Fremr.

Sám se neodvažuje předvídat, jak Pavlovo vyhodnocení dopadne. Kdyby se ho ale Pavel rozhodl jmenovat, tak podle svých slov zváží, zda to přijme. Mohlo by to totiž podle něj ohrozit respekt k Ústavnímu soudu. Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita, doplnil soudce. „Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ uvedl.

Média v posledních dnech rozebírala Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Kromě kauzy kolem Olšanských hřbitovů, nově upozornili senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová (za ODS) na to, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 soudil přes 100 lidí za opuštění republiky, tedy za emigraci.

Prezident Pavel v reakci na to uvedl, že soudce zatím nejmenuje, třebaže Fremr získal těsný souhlas Senátu, který musí prezidentovu nominaci posvětit. Pavel v úterý uvedl, že nechce Fremrovo jmenování uspěchat a bude jednat se senátory, konzultovat s odborníky. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl v úterý Pavel.