Zvon v pražském kostele, nábřežní ulice v Trutnově i bulvár v ukrajinském Kyjevě. To všechno jsou věci, které se pojí s nedělním výročím úmrtí Václava Havla. Politik, dramatik a vězeň svědomí komunistického režimu zemřel přesně před pěti lety, lidé v Česku i v zahraničí si ho u této příležitosti připomínají a pojmenovávají po něm různá místa či věci.
Restituent Jerome Colloredo-Mannsfeld uspěl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve sporu s Českou republikou o vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Evropský soud ve čtvrtek konstatoval, že české soudy porušily jeho práva na spravedlivé soudní řízení. Colloredo-Mannsfeld se na základě rozsudku Evropského soudu bude domáhat obnovy řízení u českých soudů. Restituční spory o Opočno trvají 25 let.
Poláci a Rusové, to je staletí trvající konflikt. Zatímco mezi Čechy rezonovaly panslavistické myšlenky, v Polsku se nikdy neuchytily a i nyní Putinovy imperialistické tendence děsí našeho severního souseda daleko víc, než nás. Je o tom přesvědčen Paweł Ukielski z Muzea varšavského povstání, který poskytl rozhovor deníku Echo24.cz.
Oběti komunistického režimu mají stále nárok na finanční odškodnění. Nejedná se přitom jen o politické vězně a jejich pozůstalé, ale třeba také o tehdejší studenty, kteří byli z politických důvodů vyloučeni z vysoké školy. Tím, že ztratili šanci na lepší vzdělání, nenašli zaměstnání, za které by byli podle svých představ finančně ohodnoceni. Stát proto těmto obětem politické perzekuce přiznává příspěvky k důchodu.
Slovenští komunisté oprášili návrh věnovat poslednímu komunistickému prezidentovi Československa Gustávu Husákovi (1913-1991) pamětní desku. Chtějí tak připomenout jeho podíl na protifašistickém odboji za druhé světové války. Řekl to předseda neparlamentní Komunistické strany Slovenska (KSS) Jozef Hrdlička. Podporu KSS získala u zástupce parlamentní komise proti fašismu.
Šedesátému výročí protikomunistického povstání v Maďarsku, které si vyžádalo až 6000 mrtvých, byla v neděli v zemi věnována série vzpomínkových akcí. Státní ceremoniál se uskutečnil před budovou parlamentu v Budapešti a zúčastnili se ho mimo jiné premiér Viktor Orbán a polský prezident Andrzej Duda. Na místě demonstrovali stoupenci maďarské opozice, kteří se pokusili narušit zejména Orbánův projev hlasitým pískotem z píšťalek.
Nejdřív u Michaely Jílkové v televizním pořadu, pak na koberečku u ředitele. Učitelka základní školy Petra Štěpánová se do povědomí dostala letos na jaře, když veřejně odsoudila komunismus a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve škole, kde pracovala, to nezůstalo bez odezvy. Redakce Echo24.cz získala dokument, ve kterém ředitel školy obviňuje Štěpánovou za to, že vystoupením v České televizi porušila školský zákon. Jenže zákon nic takového neříká.
Čeští komunisté se v posledních letech stali pro média až nezajímavými. Pohoršení, otázky a obavy už budí jiní. Znamená to, že „komunistická otázka“ už byla jednou provždy zodpovězena? Spadla pod stůl? Z KSČM se stala jedna z mnoha tuzemských stran?
Lídr krajské kandidátky hnutí ANO na Vysočině Josef Pavlík zatajil své členství v KSČ. Přiznal ho teprve ve čtvrtek. Objevila se také informace o jeho možném členství v Lidových milicích. Uvádějí to páteční Jihlavské listy.
Komunistická strana a její poslankyně Marta Semelová se nemusí omlouvat za televizní výroky političky o popravené Miladě Horákové či o invazi vojsk z roku 1968. Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský městský soud, který zamítl odvolání právníka Marka Kincla (TOP 09).
Více jak sedmdesát let od konce druhé světové války žádají stále stovky lidí ročně o odškodnění za způsobenou újmu. Pokud úřady jejich nárok uznají, mohou získat jednorázový příspěvek či příplatek k důchodu. Měsíčně jde až o několik tisíc korun. Pro lidi zasažené válkou jde již o jedinou možnosti finanční náhrady, které se mohou domáhat.
Doba je neklidná a nepředvídatelná, těžká mračna na obzoru, cesta se ztrácí v mlhách, střelka kompasu se točí jak káča a odmítá ukázat směr. Ale jedna jistota by tu přece jenom byla – Komunistická strana Čech a Moravy.
Zatímco historici mluví v souvislosti s bratry Mašíny o legitimním ozbrojeném odboji proti komunistickému režimu, část veřejnosti ve Ctiradu a Josefu Mašínovi vrahy, kteří zabili nevinné příslušníky tehdejší komunistické policie SNB. Četníkům Oldřichu Kašíkovi a Jaroslavu Honzátkovi, kteří zemřeli při přepadu služeben SNB počátkem 50. let, KSČM ve spolupráci s Klubem českého pohraničí nechala zhotovit již dříve pamětní desky.
V roce 1966 bylo ve střední Evropě deštivé a studené léto. Příležitostí jít k vodě a ponořit se do ní bylo jen pár, což mohlo tradičně vodomilným Čechům (a Slovákům) kazit náladu. Tyto ohledy nejspíš ale nebyly ty hlavní, proč zdejší tisk zatajil nejdůležitější světové koupání toho roku.
Čína v úterý varovala nově zvolené hongkongské poslance, aby se nevyslovovali pro nezávislost Hongkongu. Kdokoli bude prosazovat hongkongskou nezávislost, může být potrestán, uvedla podle zpravodajského serveru BBC čínská státní média.
Novodobá historie Hongkongu zažila další důležitý milník, vůdci tzv. deštníkové revoluce z roku 2014 se totiž stali po zářijových parlamentních volbách zákonodárci.
Konec prázdnin byl pro starší generaci zpestřován oslavou výročí Slovenského národního povstání. Večer 29. srpna se zapalovaly povstalecké vatry, což přinášelo jistou zajímavost do dětských myslí.
Ústavní soud se v září bude zabývat návrhem, který počítá se začerněním osobních údajů ve spisech StB a dalších materiálech z doby před rokem 1990. Proti přijetí návrhu se bouří archiváři, podle nichž by tak došlo k faktickému znemožnění otevřeného bádání. Ve svém pondělním vydání o tom informují Hospodářské noviny (HN).
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, na jehož agentství u komunistické Veřejné bezpečnosti upozornil nedávno server Echo24.cz, to začíná schytávat i od veřejnosti. Na pátečním odhalení pamětní desky Josefu Mašínovi v Roudnici nad Labem byl dokonce vypískán.
Pozvánka pro někdejšího komunistického funkcionáře Milouše Jakeše na hudební festival Trutnoff stále platí. Ten na ni kývl na jaře po osobní výzvě organizátora a bývalého disidenta Martina Věcheta. Podle něho však není pravděpodobné, že by Jakeš nakonec skutečně dorazil. Věchet za pozvání Jakeše sklidil kritiku, několik kapel kvůli tomu dokonce odřeklo účast. Festival začne ve čtvrtek.
Rozhovor s bývalým zpravodajem britských Timesů Richardem Davym.
Dosud spíše opomíjeným odkazem naší slavné totalitní minulosti byly spartakiády, ty skvostné orgiastické zaškuby mas, rytmizované uvědomělostí a pohlavním pudem pod heslem Za socialismus a mír.
Vrchol Dyleň nedaleko Dolního Žandova zdobí komunistické sousoší pohraničníka se psem. Vztyčit jej tam nechal Klub českého pohraničí (KČP), sousoší podle něj mělo připomenout zásluhy při obraně hranic během komunistického režimu. Kvůli umístění pomníku se zvedla vlna kritika a vznikla také petice za jeho odstranění, protože propaguje totalitní režim. Nevole se obrátila také proti městu Cheb, které sochu organizaci zapůjčilo. Iniciátor vztyčení sousoší a předseda KČP Milan Richter považuje za jedinou totalitu, totalitu peněz. Pomníkem prý chtějí uctít statečnost a obětavost lidí, kteří na hranicích nasazovali život, suverenitu státu a také samotné dílo, jehož autorem je národní umělec.
Podle průzkumu veřejného mínění v roce 2013 souhlasilo s tvrzením, že „Stalin byl moudrý vůdce, který dovedl Sovětský svaz k moci a prosperitě“, 46,8 procenta občanů Ruska. Za velkou historickou osobnost ho mělo 49 procent. Pravděpodobně lze k jeho (byť možná jen zdrženlivým) příznivcům počítat i Vladimira Putina, který se před časem vyjádřil, že by se Stalin neměl „démonizovat“.
„Lidi mi už kolikrát říkali, ať si o tu sochu Gottwalda požádám,“ říká bývalý příbramský havíř Ondřej Stavinoha. „Radil mi to šéf místní pobočky Konfederace politických vězňů pan Zahrádka, ale i starosta Nepomuku.
Polský Instytut Pamięci Narodowej získal několik balíků archivních dokumentů. Jeho ředitel Łukasz Kamiński následně oznámil, že mezi archiváliemi, které nabídla ke koupi za více než 650 000 korun vdova po komunistickém ministru vnitra, je i originál svazku agenta polské Státní bezpečnosti s krycím jménem Bolek, kterým byl nositel Nobelovy ceny míru a bývalý polský president Lech Wałęsa.
Otázku položil diskusní Salon Týdeníku Echo třem expertům. K debatnímu stolu se sešli sociolog a výzkumník veřejného mínění Jan Herzmann, prorektor vysoké školy CEVRO institut Ladislav Mrklas, který se specializuje na politiku střední a východní Evropy, společně s Milanem Znojem, docentem Filozofické fakulty UK a členem poradního sboru Masarykovy demokratické akademie.
Lýdia Kovářová (87) zažila druhou světovou válku jako dospívající dívka – na jejím konci jí bylo 17 let.
V úterý 28. listopadu 1989, kdy byl národ ještě v euforii z pátečního odstoupení komunistického politbyra v čele s Milošem Jakešem, si tehdejší ministr vnitra František Kincl zavolal do kanceláře náčelníka rozvědky Viléma Václavka. „Řekl mi, že nemůže jinak, ale že mě musí odvolat za svévolné jednání,“ vypráví Václavek, dnes jednasedmdesátiletý penzista.
V těchhle předvýročních dnech pamětník co chvíli zavzpomíná. Třeba na Miloše Jakeše, komunistického generálního tajemníka v časech rozpadání se režimu.
