Oběti komunistického režimu mají stále nárok na finanční odškodnění. Nejedná se přitom jen o politické vězně a jejich pozůstalé, ale třeba také o tehdejší studenty, kteří byli z politických důvodů vyloučeni z vysoké školy. Tím, že ztratili šanci na lepší vzdělání, nenašli zaměstnání, za které by byli podle svých představ finančně ohodnoceni. Stát proto těmto obětem politické perzekuce přiznává příspěvky k důchodu.

Třebaže většina postižených požádala o finanční kompenzaci už v 90. letech, kdy proběhla hlavní vlna odškodnění, ozývají se i dnes lidé, jejichž životy byly komunistickým režimem poznamenány. Někteří z nich se o pomoc obrací na veřejného ochránce práv. „V letošním roce jich bylo zatím deset, přičemž průměr je mezi 10 až 15 podněty za rok,“ uvedla pro Echo24.cz mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Ombudsmanka Anna Šabatová potvrdila, že se stížnosti nejčastěji týkají nepřiznání určitého odškodnění. „Obracejí se na mě však i lidé, kteří si přímo nestěžují na odškodnění, ale spíš na obecně špatnou sociální situaci. Z jejich podnětů přitom vyplývá, že by na nějaký druh odškodnění mohli mít nárok. V odpovědi jim proto radím, aby si o něj požádali,“ řekla pro deník Echo24.cz.

Největší skupinou, která veřejného ochránce práv prosí o pomoc, tvoří bývalí příslušníci Pomocných technických praporů (PTP) a Technických praporů (TP). Na přelomu let 2013 a 2014 jich bylo přes 30. „Nebylo jim přiznáno odškodnění za dobu, kdy byli po zrušení PTP převedeni do TP. Přitom byly oba prapory prakticky to samé,“ zdůvodnila to Šabatová.

Další početnou skupinu představují bývalí studenti vyloučení z politických důvodů z vysokoškolských studií. „Nařízení vlády se totiž vztahuje pouze na studenty vyloučené v období od 25. února 1948 do 31. prosince 1956. Oba předchozí ombudsmani ale zastávali názor, že po konci roku 1956 se politická situace v tehdejším Československu nijak dramaticky nezměnila, takže tímto nelogickým omezením vzniká nová křivda,“ sdělila Hrazdílková. Podle ní kvůli tomu jak Otakar Motejl, tak Pavel Varvařovský jednali s ministry školství, kteří sice přislíbili legislativní nápravu, avšak z rozpočtových důvodů k ní nedošlo.

Šabatová doplnila, že se opakovaně setkává i s podněty těch, kteří z politických důvodů přišli o zaměstnání nebo byli převedeni na horší práci. Podle ombudsmanky se jedná o lidi, kteří mohou důsledky politické perzekuce pociťovat i v dnešní době, ale neví, že pro ně existuje možnost získat například příplatky k důchodu na základě právních předpisů odškodňujících oběti komunistického režimu.

Nárok na příspěvek mají i pozůstalí

Odškodnění pro oběti komunistického režimu padá pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Přiznáváme a vyplácíme příplatek k důchodu, který náleží ‚politickým vězňům‘ z období komunismu a některým jejich pozůstalým. Výše příplatku je závislá na délce doby věznění a vazby,“ uvedla za ČSSZ Renáta Provazníková a doplnila, že k 31. 12. 2015 pobíralo toto odškodnění 5 047 osob a výdaje na něj činily 125 988 398 Kč.

Osobám pronásledovaným komunistickým režimem je vedle příplatku k důchodu určen rovněž zvláštní příspěvek k důchodu. Pro ty, kteří nesplňují podmínky pro nárokování ani jednoho z toho důvodu, že nepobírají důchod z českého důchodového pojištění, tu je možnost požádat o jednorázovou peněžní částku. „V roce 2015 byla tato částka vyplacena devíti osobám v souhrnné výši 2 480 472 Kč,“ uvedla Provazníková.

V neposlední řadě provádí ČSSZ výpočet nebo úpravu důchodu na základě zákona o mimosoudní rehabilitaci, který se týká právě případů, kdy došlo k neoprávněnému vyloučení ze studia nebo ukončení pracovního poměru z důvodu politické perzekuce. „Dále se úprava důchodu týká osob označených za ‚politicky nespolehlivé‘, které byly zařazeny do vojenských táborů nucených prací, pomocných technických praporů, vojenských báňských oddílů, a kněží internovaných v centralizovaných klášterech,“ uvedla pro Echo24.cz Provazníková.

Mezi ty, kteří mohou dále požádat o navýšení procentní výměry důchodu, patří osoby, kterým bylo ministerstvem obrany vydáno osvědčení podle zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu. „Jejich důchod ale nesmí nedosahovat minimální výše uvedené v tomto zákoně,“ zdůraznila Provazníková. V roce 2015 Česká správa sociálního zabezpečení navýšila důchody v 29 takových případech.