Bratři Mašíni dál rozdělují společnost. Poststalinisté opěvují oběti jejich odboje
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zatímco historici mluví v souvislosti s bratry Mašíny o legitimním ozbrojeném odboji proti komunistickému režimu, část veřejnosti ve Ctiradu a Josefu Mašínovi vrahy, kteří zabili nevinné příslušníky tehdejší komunistické policie SNB.
Četníkům Oldřichu Kašíkovi a Jaroslavu Honzátkovi, kteří zemřeli při přepadu služeben SNB počátkem 50. let, KSČM ve spolupráci s Klubem českého pohraničí nechala zhotovit již dříve pamětní desky. Letos se k nim připojila i policejní odborová organizace Unie bezpečnostních složek, která dvojici strážmistrů udělila čestné medaile za službu vlasti. Ocenění pro komunistické oběti odbojové skupiny však vyvolává kontroverze.
„Bratři Mašínové nejsou žádní hrdinové, ani odbojáři. Z našeho pohledu jde o vrahy, kteří zavraždili naše kolegy. Chtěli jsme proto v reakci na krok bývalého premiéra Topolánka ocenit jejich oběti čestnou medailí za službu vlasti, na kterou jsme uspořádali sbírku. Teď u příležitosti 65. výročí jejich smrti jsme je udělili. Nevidíme v tom politickou akci,“ řekl deníku Echo24.cz předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.
Čestnou medaili předala policejní odborová organizace nejdříve 13. září vnukovi strážmistra Oldřicha Kašíka, kterého odbojová skupina kolem Josefa a Ctirada Mašínů zabila při přepadu služebny Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Chlumci nad Cidlinou, o dva týdny později pak i synovi dalšího četníka, Jaroslava Honzátky, kterého skupina usmrtila na stanici v Čelákovicích.
Mladý příslušník SNB, kterého Mašínové svázali, omámili a posléze mu podřízli hrdlo, se navíc letos 28. září dočkal znovuodhalení pamětní desky. Před pěti lety ji po asi dvacetileté přestávce na místo vrátila KSČM ve spolupráci s Klubem českého pohraničí. „V tomto domě byla stanice SNB. Zde byl dne 28. 9. 1951 teroristy zákeřně zavražděn příslušník SNB Jaroslav Honzátko. Čest jeho památce,“ stojí na pamětní desce obdobně jako v případě zastřeleného Kašíka.
Uctění památky komunistických obětí bratří Mašínů však opět vyvolalo debaty o tom, zda se jednalo o hrdiny, či vrahy:
Jasno má například historik Radek Schovánek, podle kterého byl jejich ozbrojený odboj legitimní. Vyznamenání ze strany komunistů pro oběti bratří Mašínů považuje za drzost. KSČM podle něj zkouší, co česká společnost vydrží.
„Komunistický režim v 50. letech byl v regulérní válce se svými občany. Rozděloval je do tříd, likvidoval je a zavíral do vězení. Nejméně 297 lidí od Milady Horákové po Záviše Kalandru bylo z politických důvodů popraveno, státní moc je zavraždila. Ozbrojený odboj byl legitimní, lidé měli právo se bránit. V každé válce umírají vojáci a policista v uniformě je představitelem režimu. Podle mého názoru byli Mašínové hrdinové,“ uvedl deníku Echo24.cz historik Schovánek.
Ocenění se Mašínům po revoluci dostalo ze strany vedení země jen v roce 2008 od zmíněného expremiéra Mirka Topolánka, který jim udělil nově vytvořenou plaketu předsedy vlády. Podpory se skupině dostalo na pohřbu Milana Paumera v roce 2010 i od tehdejšího premiéra Petra Nečase. Od českých prezidentů však i přes opakované návrhy nejvyšší státní vyznamenání nepřichází.
Strážmistra Oldřicha Kašíka odbojová skupina zastřelila 13. září 1951 po přepadu služebny Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Chlumci nad Cidlinou, kde si chtěla opatřit zbraně pro další činnost. Šlo o první větší akci bratrů Mašínů, na které je doprovázel ještě Paumer. Ctirad Mašín nejdříve Kašíka udeřil několikrát železnou tyčí, příslušník SNB (ač s rozbitou hlavou) nebyl stále mrtev, byl proto Josefem Mašínem zastřelen.
O dva týdny později se stejným úmyslem sehnat další zbraně se vydala skupina doplněná o Zbyňka Janatu na služebnu SNB do nedalekých Čelákovic. Tamního četníka Jaroslava Honzátka čtveřice spoutala a omámila chloroformem. Skupina si odnesla několik samopalů, pistole a střelivo. Ctirad Mašín se však na služebnu záhy vrátil a spoutaného Honzátka podřízl skautskou dýkou. Podle pozdějších vyjádření skupiny tak učinil zřejmě z obav z možného prozrazení skupiny.