Nebývale tvrdá slova náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky o jaderné válce s Ruskem vyvolávají rozruch napříč společností. Na posledním výboru pro obranu se jimi zabývali i poslanci. Straší Řehka jaderným konfliktem zbytečně, nebo je nutné se připravit na nejhorší možný scénář, jak sám generál říká?
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro Severoatlantickou alianci (NATO). V úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Řehky nelze spoléhat na věčný mír a v souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.
Do oblasti Blízkého východu připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio. Oznámilo to dnes na platformě X velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Neobvyklé oznámení doložilo fotografií ponorky v Suezském průplavu. Identitu ponorky velitelství neupřesnilo a není jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jedna ze 14 ponorek nesoucích balistické střely Trident-II.
Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu dnes uvedl, že svržení jaderné bomby na Pásmo Gazy představuje "jednu z možností", jak by se jeho země měla zachovat v probíhající válce s palestinským radikálním hnutí Hamás. Ti, kdo mávají palestinskou vlajkou, by podle něj "neměli nadále žít na zemském povrchu." Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí Elijahova slova odmítl s tím, že jsou "odtržena od reality", a následně ministra suspendoval z jednání vlády.
Spojené státy pracují na vývoji nové jaderné bomby B61-13, která by měla být 24krát silnější než bomba, která byla za 2. světové války svržena na japonské město Hirošima. Pentagon chce poskytnout "další možnosti proti některým obtížnějším a rozsáhlejším vojenským cílům" a odkazuje na jadernou politiku z roku 2022. "Rozhodnutí o konstrukci nové jaderné pumy odráží měnící se bezpečnostní prostředí a geopoliticky rostoucí hrozby," uvedl náměstek ministra obrany pro kosmickou politiku John Plumb
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nevyloučil, že by Rusko mohlo po třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky a že by mohlo odstoupit od ratifikace smlouvy o jejich všeobecném zákazu. Oznámil také, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž schopnosti označil za bezkonkurenční. Putin také ohlásil dokončení vývoje „supertěžké“ mezikontinentální rakety Sarmat, která by měla být v nejbližší době zařazena do výzbroje.
Rusko se pravděpodobně chystá na testování rakety s jaderným pohonem Burevestnik. Dokládají to satelitní snímky vojenské základny v Arktidě, kde byla v minulých dnech zaznamenána neobvyklá aktivita vojenských letadel a vozidel. Na této základně byla raketa testována již dříve. Informoval o tom web The New York Times. V Arktidě, na místě, kde se v uplynulých letech už podobné takové testy prováděly, se podle satelitních snímků chystá Rusko o experimentální odstřelení jedné ze svých strategických zbraní.
Rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem je podle mínění Ruska zločin. Řekl to ve čtvrtek náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O novém balíku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy Kč), v němž budou poprvé náboje pro tanky Abrams s ochuzeným uranem, informovalo americké ministerstvo obrany ve středu.
Za socialismu vycházelo ve srovnání s dneškem málo knih. Tak se stávalo, že v jedné generaci se rodinné knihovny často podobaly. Jedna z knih, které se v nich často vyskytovaly, se jmenovala Jasnější než tisíc sluncí a pojednávala o osudech a myšlenkách amerických a německých jaderných vědců. Napsal ji západní autor (Rakušan Robert Jungk) a vyšla ve dvou vydáních, v letech 1963 a 1965, takže z ní čerpaly své představy o vzniku jaderné bomby celé generace.
„Stal jsem se smrtí, ničitelem světů,“ řekl fyzik Robert Oppenheimer při prvním experimentálním odpálení atomové bomby roku 1945. Nebo si to snad jen pomyslel a k té myšlence se přiznal až později; paměť svědků nebývá dokonalá. Pro vystižení bezprostředního dojmu z gigantického hřibu zvedajícího se nad pouští každopádně ta slova z indického eposu Bhagadvagíta stačila.
Pokud bude protiofenzíva Kyjeva úspěšná, Moskva bude muset použít jadernou zbraň. Prohlásil to v neděli ruský exprezident Dmitrij Medveděv, který, jak připomněla agentura Reuters, podobná ostrá prohlášení činí často, zřejmě ve snaze odradit západní země od poskytování další pomoci Ukrajině. Medveděv je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady, tedy orgánu, jemuž předsedá prezident Vladimir Putin.
Letošní prázdniny nabízejí v kinech program bohatý a hojný, jako by se svět filmu vrátil o několik let zpátky a nepostihla ho ani covidová pandemie, ani ekonomická krize, ani pokusy pátrat po nových formách ideální distribuce skrze streamovací platformy, zkracující, nebo dokonce úplně odstraňující časové prodlevy mezi uvedením snímků v biografech a v „televizi“. Ukázalo se totiž, že uvedení souběžné či velmi brzké puštění filmu do televizí odčerpává diváky z kina – zatímco dřív byli ochotni chodit na veřejná filmová představení i čtvrt roku po jejich premiéře, protože jinde je vidět nemohli.
Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.
Neúspěšná vzpoura zakladatele žoldnéřské Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina znovu nastolila otázku, kde všude Rusko skladuje svůj jaderný arzenál a kdo všechno by k němu v případě vnitropolitické krize, nebo dokonce rozpadu Ruské federace, mohl získat přístup. Zatímco kódy k aktivaci strategických jaderných zbraní jsou pod centrální kontrolou Vladimira Putina přímo z Kremlu, u těch menších, taktických už tak přísný režim nepanuje.
Polský premiér Mateusz Morawiecki na summitu v Bruselu o migraci šokoval prohlášením o jaderných zbraních. V reakci na ruské jaderné zbraně v Bělorusku uvedl, že by se Polsko rádo zapojilo do programu sdílení jaderných zbraní NATO a mělo tak na svém území jaderné hlavice. Informuje například polský server Do Rzeczy. Morawiecki zdůraznil, že by to mělo být rozhodnutí americké strany a partnerů NATO. „Nechceme nečinně přihlížet,“ řekl šéf polské vlády.
Akademický žurnál The Bulletin of the Atomic Scientists, proslulý analýzou politiky v oblasti jaderných zbraní, vydal článek, ve kterém argumentuje, že je přínosné aplikovat LGBTQ+ identitu na jaderné zbraně. Podle článku to může posílit mezinárodní bezpečnost a proměnit podobu současného jaderného odzbrojování.
Spojené státy před několika dny uspořádaly jednání vládních expertů s protějšky z Číny, Ruska, Francie a Británie o snižování „strategického rizika“ kolem jaderných zbraní a o politice v této oblasti. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. V prohlášení vyzdvihuje profesionalitu účastníků, žádné výsledky jednání ale nezmiňuje.
První ruské jaderné hlavice byly dopraveny do Běloruska, oznámil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Celou dodávku taktických jaderných zbraní pak Minsk obdrží do konce letošního roku, uvedl podle agentury TASS prezident. "Jak víte, jednali jsme o tom, že na běloruské území rozmístíme tyto taktické jaderné zbraně. K tomu došlo - první jaderné hlavice byly dodány na území Běloruska. Je to první krok. Před koncem roku tuto práci plně dokončíme," řekl Putin.
Počet jaderných hlavic, které by mohly použít světové armády, se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to pondělní zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba 90 procent jaderných zbraní mají Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o jejich jaderných arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají.
Rusko začne rozmísťovat jaderné zbraně v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při páteční schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči. Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku.
Za extrémně negativní označil americký prezident Joe Biden svou reakci na zprávy o tom, že Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska. Napsala to agentura Reuters. O zahájení přesunu zbraní ve čtvrtek informoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, tak pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Medveděv podle ruských médií nevyloučil, že by Západ mohl Kyjevu spolu se stíhačkami F-16 poskytnout i jaderné zbraně.
Ministři obrany Běloruska a Ruska Viktar Chrenin a Sergej Šojgu v Minsku podepsali dokumenty o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, ohlásila státní agentura Belta. Až dosud Rusko své jaderné zbraně mělo jen na svém území či na svých plavidlech a letounech.
Rusko rozmístí své taktické jaderné zbraně v Bělorusku blízko západních hranic této země. V neděli to prohlásil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. Podle agentury Reuters to nejspíš povede k dalšímu zvýšení napětí mezi Ruskem a Západem. O rozmístění taktických jaderných zbraní v zemi, která je spolu s Ruskem formálně součástí takzvaného svazového soustátí, informoval ruský prezident Vladimir Putin koncem března. Stát by se tak mělo v létě.
Rusko zahájilo cvičení s mezikontinentálním balistickým raketovým systémem Jars a několika tisíci vojáky. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reutes, podle níž jde o další pokus Moskvy předvést svou jadernou sílu.
Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čína vyzvala ke snížení rizika konfliktu mezi jadernými mocnostmi. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. "Shodli jsme se s (běloruským vůdcem Alexanderem) Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní)," řekl Putin. Podle agentur ruský prezident připomněl, že Bělorusko o umístění jaderných zbraní dlouho žádalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START omezující počet jaderných zbraní. Informovala o tom dnes agentura TASS. O případném obnovení účasti na dohodě, kterou Rusko uzavřelo s USA v roce 2010, může rozhodnout opět prezident, doplnila agentura. Zákon už byl zveřejněn, a nabyl tak účinnosti.
Obohacování uranu v Íránu na vysokou úroveň je nepřijatelné, islámská republika nesmí získat jaderné zbraně. Dnes to v Berlíně po jednání s izraelským ministrem zahraničí Elim Kohenem prohlásila jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková. „Obohacování uranu na vysokou úroveň nelze ospravedlnit žádnými civilními důvody. S mým izraelským kolegou jsme se shodli, že Írán nesmí získat jaderné zbraně,“ řekla Baerbocková.
Výhružky ruských představitelů nabírají čím dál děsivějších rozměrů. Bývalý prezident a nynější místopředseda bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv publikoval rozsáhlý historický traktát, ve kterém hodnotil rozpad SSSR a roli Západu v něm. Varoval, že Rusko podobný scénář v současnosti nepřipustí. Ohrožena je podle Medveděva celá lidská civilizace. Text publikoval list Izvěstija. Současná situace je podle Medveděva pouze posunutím situace po pádu Sovětského svazu
