Markéta Pekarová Adamová zdravotnímu výboru, který dnes k pandě II zaujímá stanovisko, vymezila čas do 13. hodiny. Těch 25 členů výboru se schází v 9 ráno, na projednání důležitého zásahu do našich základních lidských práv a svobod má tedy čtyři hodiny. Sotva vláda udělala jeden krok ke zmírnění napětí ve společnosti a zrušila povinné očkování, podniká něco, co napětí opět zvyšuje.
Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Řekl to dnes v Ženevě šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat. Generální ředitel WHO však zároveň varoval před unáhleným optimismem. „Bylo by nebezpečné předpokládat, že omikron byla poslední varianta a že už jsme v konečné fázi,“ prohlásil.
Poslanci budou zřejmě už v úterý jednat o tom, zda se vzdají kontroly nad tvrdými covidovými restrikcemi. S blížícím se koncem platnosti pandemického zákona chce vláda urychleně projednat jeho novelu. Ta by zákon nejen prodlužovala poprvé na neurčito, navíc by přidala do rukou ministerstev či krajských hygien tvrdé nástroje k omezování života. Bez vysvětlování sněmovně, a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády.
Vakcína Novavax, která je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) klíčem k rozproudění stagnujícího očkovacího procesu, by měla být k dispozici pro aplikaci na konci února nebo na začátku března. Válek uvedl, že předregistrace na vakcinaci touto očkovací látku by mohla být spuštěna už za dva týdny. Ministr dodal, že si stojí za rozhodnutím, že by očkování proti koronaviru nemělo být povinné, nevidí k tomu důvod.
Svět se vrátí po covidu-19 k téměř normální situaci do několika měsíců. V rozhovoru s izraelskou televizí to řekl šéf americké farmaceutické firmy Pfizer Albert Bourla, jehož společnost vyrábí vakcíny proti covidu-19. Podle Bourly se nyní firma zaměřila na vývoj vakcíny, jež se bude aplikovat jednou za rok a bude účinná proti všem variantám koronaviru. Odpůrci očkování podle Bourly nesou šířením dezinformací odpovědnost za smrt milionů lidí. "Jsou to zločinci."
V sobotu přibylo v Česku 18.334 nových potvrzených případů nemoci covid-19, to je s přehledem nejvyšší víkendový přírůstek od začátku epidemie. U dalších 2235 lidí testy prokázaly koronavirus opakovaně. Stejně jako v minulých dnech se v mezitýdenním srovnání počty nových případů takřka zdvojnásobily. Navzdory rekordně vysokým přírůstkům nakažených počet pacientů s covidem v nemocnicích dál klesá, v sobotu jich podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo 1486.
Počet zemřelých s covidem-19 přesáhl 37.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za 24 dní, předtím to bylo za 12 dní.Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od října 2020, následně v listopadu a poté ještě loni v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.
Kauza světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće, kterého u protinožců zadrželi a hrozili mu deportací, jelikož nebyl očkován proti koronaviru, upoutala pozornost celého světa k australskému covidovému režimu. Austrálie je fascinující případ. Během pandemie byl transatlantický prostor srovnáván s Dálným východem. Zatímco asijské státy pomocí lockdownů dokázaly víceméně covid zvládnout a vyhnout se velkým ztrátám na životech, Západ do velké míry lockdowny dosáhl leda rozvratu veřejných financí a mrtvým se stejně nevyhnul.
Přes „přívětivější“ systém karantén se začíná opakovat situace z podzimu. Tisíce až desetitisíce dětí míří po převládnutí varianty omikron s podezřením z nákazy domů. Kam to může vést, ukazuje s předstihem například Izrael. Tamní vláda se rozhodla od příštího týdne karantény pro děti a žáky výrazně omezit, jejich výpadky z výuky totiž začaly ohrožovat chod ekonomiky.
Vlna čínského koronaviru mutace omikron k nám dorazila se značným zpožděním po Velké Británii, Francii, Španělsku. Máme tak luxus pozorovat, co se dělo na cestě, kterou jiní prošli před námi. Z příběhů těch zemí se dá vyčíst, co je omikron zač. Že je mnohem infekčnější, což nejlépe ilustrace rekordních 464 tisíc nakažených ve středu ve Francii. To bylo pozitivních 27,3 procenta provedených testů. Francouzi jich tehdy udělali ohromné dva miliony. U nás je pozitivita kolem 30 procent. Když budeme testovat tak masivně jako Francouzi, budeme mít nakažených násobně víc, než vidíme ve statistikách.
V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 2,7 milionu případů pozitivně testovaných na koronavirus. Od září 2020 tempo růstu nákazy rychle stoupalo, výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu, kdy počty prokázaných případů stoupaly o více než 10 000 za den a byly i dny s více než 15 000 případy.
Omikron zatím splňuje všechny předpoklady, a to spíše ty optimističtější. Ve statistikách dochází k výraznému počtu nákaz očkovaných i lidí, kteří již nákazou prošli. Například za poslední den došlo k více než čtyřem tisícům podezření na reinfekci, to je stejně jako bylo reinfekcí za celý prosinec. Zcela jiný příběh je však vidět na datech o hospitalizacích či úmrtí. Zdá se, že zatím silnou ochranu poskytují nejen posilující, ale i dvě dávky očkování, to samé zdá se platí i o předchozím prodělání nákazy.
Ke svému zatím nejdůležitějšímu kroku se vláda Petra Fialy odhodlala ve středu. Zrušila očkovací vyhlášku, která od 1. března nařizovala vakcínu proti covidu lidem nad 60 let a u vybraných povolání. Správně by se samozřejmě mělo psát, že Fialova vláda nezrušila vyhlášku, ale její novelizaci z pera Adama Vojtěcha. A že ta část, v níž se plošně nařizuje očkování podle dosaženého věku, nikdy neměla šanci vstoupit v platnost.
Prudce nakažlivá varianta koronaviru omikron navzdory některým tvrzením zřejmě k promoření, neboli k takzvané kolektivní imunitě ve společnosti nepomůže. Obávají se toho odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich nejsou taková očekávání založena na reálných základech.
Nová politická garnitura je u vlády měsíc. Ale žijeme v tak neobvyklé době a nové skutečnosti se do našich životů derou s takovou vehemencí, že o nějakých sto dnech hájení pro vládu nemůže být řeči. Přebrala řízení ve chvíli, kdy stát zasahoval bezprostředně do života ohromné skupině lidí. Tito lidé nemohou své životy na sto dní přerušit a čekat, až se noví ministři zorientují a čeho se dobere premiér. Běží jim životy.
Úředníci či odborníci ministerstva zdravotnictví mohou dostat silnou páku k omezování života občanů. Vláda schválila novelu pandemického zákona, který se v minulém roce dostával často na světlo kvůli nezákonným opatřením bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO). A právě mantinely možných omezení, která soud stanovil, má novela překročit. Ministr zdravotnictví by tak dostal do ruky některé pravomoci, které nyní dovoluje pouze nouzový stav.
Britský premiér Boris Johnson dnes potvrdil, že od 27. ledna v Anglii skončí většina zbývajících koronavirových omezení. Obyvatelé této části Spojeného království již nebudou muset nosit roušky či pracovat z domova, informují zahraniční agentury. Vědci se podle premiéra domnívají, že vlna způsobená koronavirovou variantou omikron již dosáhla vrcholu. Od 24. března by měla přestat platit povinná karanténa.
Povinné očkování proti nemoci covid-19 vláda Petra Fialy nyní nezavede. Premiér uvedl, že postoj jeho kabinetu k očkování se nemění a vakcinace zůstává podle něj největší zbraní v bojí s pandemií. Důvody pro zavedení povinného očkování, které by byly podložené, nyní vláda nevidí. Vláda také schválila novelu pandemického zákona. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání vlády uvedl, že povinnost očkování jeho kabinet nezavede.
V současné době neexistuje žádný důkaz o tom, že zdravé děti a dospívající potřebují posilující dávku vakcíny proti covidu-19. Řekl to hlavní vědkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) Soumya Swaminathanová, uvedla agentura Reuters. Takzvaný booster povolily pro děti Spojené státy, Německo Izrael či Maďarsko. Podle Swaminathanové je s nově rychle se šířící variantou omikron potřeba provést další výzkum, který by ukázal, jaké skupiny posilující dávky potřebují.
Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.
Lídři pěti stran vládní koalice se sejdou ke speciálnímu jednání. Dalo by se očekávat, že v současné těžké době budou probírat zásadní témata. Že se budou bavit o tom, jak projít covidovou vlnou jménem omikron s co nejmenšími restrikcemi.
Nová varianta omikron začala v Česku rychle dominovat a podobně jako v zahraničí by měla vzít také rychlý spád. Podle odhadů by měla vrcholu dosáhnout v příštím týdnu a na konci měsíce začít rychle klesat. Se zpožděním pak má vrcholit i situace v nemocnicích, kde se zatím rostoucí epidemie prakticky neprojevila. Vláda zvolila strategii pokusit se nástup epidemie zbrzdit, zaznívají však i názory, že je s omikronem na čase návrat k životu před pandemií.
Vláda by měla zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a přistupovat ke koronaviru podobně jako k chřipkové epidemii. Myslí si to viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle ní je nyní v Česku odlišná situace než v minulosti. Imunita obyvatelstva je na zcela jiné úrovni než v počátku pandemie, protože značná část populace se koronavirem již nakazila, někteří i opakovaně či různými variantami, další lidé jsou očkovaní.
Veřejnou debatou na Západě včetně Česka už delší dobu obchází strašidlo vlastního názoru. Je to názor jaksi inherentně hodnotnější, protože jeho nositelé k němu došli „vlastní hlavou“, tedy svoje myšlenky neznečistili kontaktem s názorem někoho jiného, především různě definovaným „mainstreamem“, jsou schopni odolávat stádnímu konformismu, nebo dokonce davové psychóze.
Nově ustavený Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) má už přes čtyřicet členů. Objevují se v něm „staré známé“ tváře, které v pandemii radily už v dobách vlády Andreje Babiše (ANO), ale také několik nových z řad dříve spíše opomíjených kritiků. Kdo však čekal na možné názorové „střety“, bude zřejmě zklamaný. Jednání uvnitř institutu mají totiž probíhat „za zavřenými dveřmi“, tedy zřejmě i bez pořizování zápisů.
Jedním z jevů, které provází demokracii už od jejích počátků, je ztráta smyslu pro to, kdy skončit. Dříve úspěšní politici kandidují do předem ztracených voleb a potápějí svoje strany, aniž by si byli schopni přiznat, že je čas od něčeho couvnout. Tentýž problém, ale v mnohem větším měřítku máme s pandemií covidu. Nemůže trvat věčně, tudíž jednoho dne nevyhnutelně skončí přechodem do endemického stavu.
Hygienici budou přednostně trasovat nakažené koronavirem do 18 let a nad 65 let. Ostatním přijde SMS, aby vyplnili sebetrasovací formulář. Informaci serveru Novinky.cz potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Důvodem je očekávaný velký počet nakažených v sílící vlně epidemie způsobené variantou omikron. Podle Jakoba je takový postup i v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Pravidla karantén se opět mění. Nyní už lidem v případě rizikového kontaktu nepomůže očkování ani předchozí nákaza covidem-19. Nově se také všichni zdravotníci a pracovníci v sociálních službách bez očkování proti nemoci covid-19 musí každý týden testovat. V tomto případě však podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví bude i nadále platit výjimka z testování pro očkované nebo pracovníky, kteří covid-19 prodělali v posledním půl roce.
Všichni zaměstnanci včetně živnostníků a jednatelů firem se musejí ode dneška testovat dvakrát týdně antigenními samotestovacími sadami na covid-19. Následující testování je třeba provést nejdříve třetí den po předchozím. V případě pozitivního testu odejde pracovník na pět dní do karantény. Může podstoupit ověřovací PCR test, pokud bude negativní, smí se hned vrátit do práce. Nově mají očkovaní lidé z veřejného zdravotního pojištění hrazených pět PCR testů měsíčně místo dosavadních dvou.
V Česku v neděli testy potvrdily 7235 nových případů koronaviru, což je nejvyšší nedělní nárůst od konce listopadu. V mezitýdenním srovnání je denní počet nově potvrzených nákaz zhruba o 4500 vyšší. Spolu s denními nárůsty počtu nakažených se zvyšuje i takzvané incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu-19 za posledních sedm dní na každých 100.000 obyvatel. K dnešku se z nedělních 636 zvýšilo na 678. případů. Naproti tomu pacientů s covidem v nemocnicích stále ubývá, v neděli jejich počet klesl na 1505.
