Prudce nakažlivá varianta koronaviru omikron navzdory některým tvrzením zřejmě k promoření, neboli k takzvané kolektivní imunitě ve společnosti nepomůže. Obávají se toho odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich nejsou taková očekávání založena na reálných základech. Zkušenosti z dosavadního vývoje pandemie ukazují, že stádní imunita není zatím řešením, tvrdí WHO. Tvrzení jejích expertů potvrzují i další odborníci z prestižních univerzit.

Od začátku pandemie se i v České republice hovořilo o nutnosti takzvaného promoření, tedy získání kolektivní imunity. Jde o stav, kdy je v populaci vůči určité infekční nemoci imunní dostatečný počet osob, čímž je nepravděpodobné, že se toto onemocnění bude mezi lidmi dále šířit.

Tato naděje byla vloni poměrně silně otřesena především tím, že koronavirus rychle mutoval a následné varianty pak byly schopné obejít imunitu, která vznikla buď očkováním nebo proděláním nákazy některou z předchozích variant. Nynější prudce nakažlivý omikron vyvolal velkou vlnu optimismu, neboť právě jeho vysoká přenosnost v kombinaci s lehkým průběhem může podle některých expertů přispět k rychlému vytvoření této stádní imunity.

WHO však tento optimismus nyní brzdí. Podle současných poznatků je vysoká nakažlivost omikronu důkazem, že koronavirus se „stále učí“ nové způsoby, jakými obcházet lidskou imunitu. „Teoretické poznatky, které by mohly poukazovat na kolektivní imunitu, respektive zastavení šíření viru, jsou zřejmě nerealistické. Musíme čerpat ze zkušeností, které s covidem za ty dva roky máme,“ řekl pro agenturu Reuters epidemiolog Olivier le Polain z WHO.

Experti nadále tvrdí, že nejlepším nástrojem proti pokračování šíření pandemie je očkování ve spojení s proděláním nemoci. Současné vakcíny proti covidu-19 byly primárně navrženy tak, aby zabránily závažnému průběhu onemocnění a úmrtím, nikoliv infekcím. Výsledky klinických studií z konce roku 2020, které ukázaly, že dvě z vakcín mají více než 90% účinnost proti tomuto onemocnění, však původně vzbudily naději, že by virus mohl být do značné míry omezen plošným očkováním, podobně jako se podařilo omezit například spalničky. Později se ukázalo, že koronavirus funguje jinak.

Epidemiolog Marc Lipsitch z Harvard T.H. Chan School of Public Health pro Reuters uvedl, že imunita vůči infekci poměrně rychle slábne, alespoň co se týká vakcín, které jsou v současnosti k dispozici. Na co ale očkování a prodělání nemoci funguje velmi dobře, je právě těžký průběh nemoci a úmrtí.

Imunitu proti opětovné nákaze omikron neposkytne ani podle dalších odborníků. Řešením by mohly být vakcíny, které jsou v současnosti ve vývoji a mají být účinné i proti potenciálním novým variantám, tvrdí Pasi Penttinen, přední odborník na chřipku z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí

Podle expertů je problém, že myšlenku stádní imunity jako cesty ven z pandemie je těžké potlačit. „Tyto věci se objevily v médiích: ‚Stádní imunity dosáhneme, až bude očkováno 60 % populace‘. To se nestalo. Pak se mluvilo o 80 %. Opět se to nestalo,“ řekl agentuře Reuters Francois Balloux, profesor výpočetní systémové biologie na University College London. „I když to zní hrozně, myslím, že se musíme připravit na to, že naprostá většina, v podstatě všichni, budou vystaveni SARS-CoV-2,“ dodal.

Odborníci na celosvětové zdravotnictví očekávají, že se koronavirus nakonec stane endemickým, bude trvale cirkulovat v populaci a způsobovat sporadické nárůsty. Výskyt viru omikronu však vyvolal otázky, kdy přesně k tomu může dojít. „Dostaneme se tam, ale v tuto chvíli tam ještě nejsme,“ řekl již zmíněný Olivier le Polain z WHO.