Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Do školy se skutečně těší devět procent českých dětí ve věku 11 až 15 let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Do školy nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší zhruba 40 procent dětí. Ve škole se celkem líbí asi polovině žáků.
Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.
Proslul veselými knihami o smutných věcech. Třeba o tom, jak nějaký čas strávil v dětském domově, nebo o tom, jak žil pod jednou střechou se svým otcem, strýci, babičkou a alkoholem. V češtině nedávno vyšla kniha Mít a být. Pojednává o posmrtné klinice. Projdeme jí všichni: staneme se jejími pacienty, jakmile bude po nás. Naším úkolem bude odvyknout si žít. Komu se nezadaří, spadne do toho znovu. Vrátí se do života a bude žít navlas stejný příběh. Pak zas odvykačka, dokud nepochopí, že nicota je menší zlo než jako blbeček opakovat svůj nevyvedený život. S belgickým spisovatelem Dimitrim Verhulstem jsme mluvili při příležitosti jeho návštěvy uměleckého festivalu Fall, organizovaného pražským kulturním centrem DOX.
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vládě předložit do konce října. Řekl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík uvedl, že se ředitelé škol s návrhem víceméně neztotožňují.
O chystané změně kurikula pro základní školy – říká se mu Rámcový vzdělávací program, RVP – jsme tu obsáhle psali v květnu. Nález byl celkově spíš neradostný: rozvolnění systému, ještě větší posun od znalostí k tzv. kompetencím, do toho náznaky indoktrinace především ve dvou módních tématech: environmentalismu a genderové ideologii. Ale končili jsme odpovědí předsedy vlády, že „znění revize dosud není definitivní“ a že „cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace“. Jsme o pět měsíců dál.
Nevyhlížím stáří s toužebnou dychtivostí Květy Fialové, ale zrovna začátek září bývá doba, kdy související nepopulární biologické procesy beru na milost. Dobře: starý člověk chátrá, chřadne, schází a odchází. Ale mladý člověk musí do školy. Co se týče škol, líp už bylo. Je poměrně zvláštní a dost strašidelné si připustit, že výsledkem tří dekád křižáckých tažení za kvalitnější vzdělávání je jeho demontáž řízená ministerstvem školství; že porevoluční depolitizace a demokratizace vyústily v politickou výchovu zas jiného druhu. Možná to nějak tkví v podstatě věcí.
Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.
V leckteré soukromé knihovně asi dodnes straší dvousvazkové Politické dějiny světa v datech, kolektivní práce českých historiků dovedená od starověku až do roku 1973 a vydaná v roce 1980. Je to výmluvná vizitka české marxistické historiografie z let sovětské okupace. Nebyl by důvod lézt pro ni po žebříčku k regálu až u stropu, sfoukávat z ní prach a listovat 1825 neilustrovanými stránkami – nebýt toho, že vedoucím čtrnáctičlenného týmu, který ji sepsal, byl Miroslav Hroch, jenž se teď ohlíží za svou kariérou ve Vzpomínkách (podtitul) nazvaných nepřiléhavě Jak jsem to tenkrát viděl.
Mezi zprávami, které se po 1. září tradičně vážou k začátku školy, se letos vyjímá ta o změně hygienické vyhlášky. Změnou padá povinnost mít na školách oddělené toalety pro dívky a pro chlapce. Vyhlášku už před prázdninami zhotovilo ministerstvo zdravotnictví, změn je v ní ještě mnohem víc, ale tato jedna má širší význam. Válkův resort pro ni neuvěřitelně argumentuje mj. „posilováním inkluzivního prostředí a rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví nebo genderovou identitu“. Tím nám ministerstvo zdravotnictví bezděky připomíná dílo, které teď v září dokončuje ministerstvo školství.
S novým školním rokem přichází i řada změn, z nichž některé budily značné kontroverze. Žáci a učitelé tak například usednou do škol, které podle nových pravidel nemusí mít umyvadlo v každé třídě a toalety rozdělené podle pohlaví. Změny se pak dotkly i poplatků za školky či školní družiny. O těch totiž nově nerozhodují ředitelé, ale zřizovatelé škol. Poplatky pak na řadě míst rostly. Stavební a hygienická vyhláška zrevidovaly dosavadní pravidla pro vybavení škol.
Konzervativní uskupení Aliance pro rodinu dnes demonstruje před budovou ministerstva školství proti připravované revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Změna, kterou rezort Mikuláše Beka (STAN) představil letos na jaře, má podle Aliance ideologický podtext. Organizaci například konkrétně vadí, že podle nových RVP se má výuka dějepisu zaměřit mimo jiné na "kritiku genderových rolí" nebo na postavení příslušníků sexuálních menšin napříč historií.
Rodí se plán, který má v desetiletém horizontu výrazně proměnit nynější strukturu vzdělávacího systému. Stojí na myšlence, že problémy nynějšího školství nelze vyřešit jen změnami obsahu vzdělávání, změnit se musí i jeho „architektura“. To v praxi znamená zásadní změny věcí, na které se nesahalo posledních třicet let. Mimo jiné třeba návrat k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách.
Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.
Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.
Umělá inteligence (AI) je ve školách stále oblíbenější. Naznačují to výsledky průzkumu, který v červnu provedla v sedmi evropských zemích agentura Gostudent. Podle jejího šetření využívají tři čtvrtiny studentů (72 procent) umělou inteligenci při domácích úkolech. Tento poměrně nový trend ale také vyvolává diskuse mezi odborníky a učiteli o dopadu rozvoje AI na vzdělávací proces.
Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.
Školní řád může zakázat používání mobilních telefonů, zřizovatel škole ale nemůže přímo určovat či nařizovat jeho obsah. Školní řád vydává ředitel školy po schválení školskou radou. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Zákaz mobilních telefonů ve škole řeší například ve Vsetíně, tamní radní uložili ředitelům základních škol zřizovaných městem, aby to zabezpečili ve školních řádech.
Rada Učené společnosti České republiky zaslala otevřený dopis Českému olympijskému výboru (ČOV) a ministrovi školství Mikuláši Bekovi, v němž se vyjadřuje k problematice využití olympijské symboliky školními znalostními a dovednostními olympiádami. Žádost ČOV, aby nebyl používán termín „olympiáda“, jí připadá „neuvěřitelná a absurdní“. Stejný názor sdílí i ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Patnáctiletý dánský student Rasmus měl problémy s usínáním a chodil do školy nevyspalý. Podle dánských expertů na veřejné zdraví a spánek je to u adolescentů častý jev, protože mají jiný cirkadiánní rytmus než dospělí. Dvacítka škol v Dánsku se nyní po dvouletém zkušebním období rozhodla posunout začátek vyučování na pozdější hodinu, napsal server Euronews.
Ministr školství Mikuláš Bek by rád zavedl povinnou angličtinu už od první třídy, nic proti tomu. Děti jsou v tom věku učenlivé a umět cizí jazyky je potřeba, na tom se shodnou asi všichni. Jiná věc je, jestli by český školský systém dokázal tu výuku provádět způsobem, který by měl smysl. Nedostatečná znalost angličtiny je v české veřejné debatě dlouho probírané téma. A jistě platí: Čím větší znalost, tím lépe. Ze svých letmých pozorování jsem ale nenabyl dojmu, že by Češi ve znalosti toho jazyka v evropském kontextu nějak dramaticky zaostávali.
Zbrojení, tabu století, nouzový stav. To jsou obraty, které se v posledních měsících objevovaly ve vyjádřeních politiků, když hovořili o demografii. O zbrojení hovořil Emmanuel Macron. Francie je přitom pověstná – v porovnání s ostatními zeměmi OECD – nadprůměrnými investicemi do rodinné politiky. Dlouhou dobu také patřila k těm zemím starého kontinentu, kde byla porodnost o něco vyšší. Od roku 2010 však i Francie čelí poklesu. Mezi lety 2022 a 2023 propadla porodnost o šest procent. Na jednu Francouzku nyní připadá v průměru 1,7 dítěte.
Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky.
Německu se vyplatily investice do přistěhovalců, kteří tak získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil Thomas Liebig z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který novinářům představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch Liebig zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie, problematické ale podle něj zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců do pracovního trhu a do společnosti.
Další srovnávací testy poukazují na palčivý problém na českých školách. Ačkoliv se umisťují čeští žáci či studenti ve srovnání s jinými zeměmi na průměru či někdy i nadprůměru, výsledky nahoru často táhne jen malá část. Značná část dětí – a v případě nematuritních oborů jde často i o vysoké desítky procent – přitom postrádá i základní gramotnosti. A to v ohledech, které jsou značně důležité pro život, ať jde o schopnost pracovat s vlastními financemi či vůbec chápat text.
Proděkanem pro ekonomiku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) bude bývalý děkan Miroslav Ševčík. Akademický senát v pondělí na zasedání souhlasil se záměrem děkanky Adély Zubíkové jmenovat proděkany. Na pozici proděkana pro vědu a svého statutárního zástupce navrhla děkanka Miroslava Vacuru. Zubíková při představení kandidátů řekla, že chce zachovat na fakultě kontinuitu.
Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim. Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce.
Školní maturitu by mohla nahradit takzvaná komplexní absolventská práce s obhajobou. Zejména u odborných studijních oborů s maturitou by změna mohla umožnit provázání závěrečné zkoušky s praxí. Přinést by to mohla novela školského zákona, kterou ministerstvo chce předložit do konce měsíce. Novelizovat chce ministerstvo i zákon o vysokých školách, upravit by se mělo postavení Národního akreditačního úřadu. Plánované legislativní změny představili ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a jeho náměstek Jiří Nantl (ODS).
Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativitě, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry ze všech zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Vyplývá to z mezinárodního testování PISA, do kterého se v roce 2022 zapojilo 64 zemí. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.
Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.
