Tag: reforma

Články k tagu

Revize školních ,,osnov“? Ve školách budí odpor. Nikdo ani neví, co se děti budou učit

Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec.

Pavel podepsal důchodovou reformu. Věk odchodu se zvýší na 67 let, penze se sníží

Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od přespříštího roku se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Na střední z osmé třídy a „malá maturita“. Zásadní změna českého školství získává podporu

Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám.

V Polsku panuje na velkých cílech shoda

Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.

Úřad práce zavře méně poboček. Místo 83 jich zavřeme asi 50, řekl Jurečka

Úřad práce zúží seznam poboček, které se chystá uzavřít. Místo původně plánovaných 83 jich bude asi pět desítek. Dál by měla zůstat zatím v provozu pracoviště v takzvaných obcích s rozšířenou působností, tedy ve větších místech. S rušením se počítá v menších obcích, oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po dnešním jednání s generálním ředitelem úřadu práce Danielem Krištofem. Úřad práce začátkem listopadu oznámil, že se chystá postupně zrušit 83 ze svých 369 poboček po Česku, tedy více než pětinu.

Platy jako v Německu nějak mít můžeme... Stanjura mlží okolo Fialova výroku

Jde hlavně o ambiciózní cíle, už teď mají někteří zaměstnanci platy jako jejich kolegové v Německu. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura v reakci na výrok premiéra Petra Fialy (oba ODS). Vláda podle něj nemůže výši mezd přímo ovlivnit, musí ale nastavovat zlepšit podnikatelské prostředí. Konkrétní však být nechtěl, většina ekonomů považuje závazek za nerealistický. Premiér Fiala o víkendu v České televizi řekl, že potřebuje ještě čtyři roky a budou mít Češi platy jako Němci.

Transformaci ekonomiky Česko zvládlo, dohánění Západu ale zpomalilo, varuje exministr Kočárník

Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.

„Mám o vás strach, to nevypadá dobře.“ Babiš s Fialou pokračují v přestřelce o německé platy

Současný a bývalý premiér pokračují od pátečního rána ve společném osočování. Hádka se točí kolem výroku premiéra Petra Fialy (ODS), který slíbil do pěti let dohnat německé platy. „Andrej Babiš na mne zuřivě útočí a stupňuje osobní urážky. Proč? Protože ho představa, že by někdy musel platit svým zaměstnancům německé či rakouské mzdy, dohání k šílenství,“ pokračoval premiér Fiala na síti X. Bývalý premiér Babiš na to konto znovu vyjádřil obavy o premiérovo zdraví.

Fiala chce české univerzity mezi špičkou, těm však chybí peníze. Chystá se nový zákon

Jak to, že my nemáme žádnou univerzitu mezi stovkou nejlepších na světě? Musíme mít. A vytvořit podmínky, aby to šlo. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že chce české univerzity dostat mezi světovou špičku. Vláda však zatím nevyhovuje ani základním finančním požadavkům univerzit, které tak dle svých slov ztrácí konkurenceschopnost. Pomoci má jednak ve středu schválená novelu zákona o vysokých školách a MŠMT už začalo chystat úplně nový zákon.

Analýza navrhuje změnu daně z příjmu, současný systém nemotivuje část lidí pracovat

Současné nastavení daně z příjmu fyzických osob v Česku snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat, když zdanění jejich příjmů je výrazně vyšší než v západoevropských zemích. Uvádí to analýza, kterou zveřejnila společnost PAQ Research. Doporučuje reformu daně tak, aby se snížilo daňové zatížení nízkopříjmových, například úpravou čerpání daňových bonusů nebo změnou některých odpočtů. Podle analýzy by změny nastavení daní znamenaly pro veřejné rozpočty náklady ve výši maximálně 16 miliard korun.

Co chce ještě vláda do konce volebního období stihnout? Na novoty ubývá čas každým dnem

Pravděpodobnost, že se stihne legislativní proces u čehokoliv nového, je každým dnem menší. Vládní strany tak už spíše směřují svou pozornost k projednání a schválení zásadních rozdělaných návrhů, jako je důchodová reforma, zavedení superdávky, Lex OZE III, novela zákona o státní službě či zákon o silniční dopravě, který zavede. Legislativní proces trvá obvykle šest až 12 měsíců, v průměru se obvykle hovoří o devíti měsících.

Fiala dokázal „neuvěřitelné věci“. Rekordní zchudnutí a ukončení české energetiky

Ještě na začátku letošního roku vláda tvrdila, že už se do žádných velkých reforem pouštět nebude. Protože voliči prý nechtějí „žádné razantní změny“. O jedenáct měsíců později oznamuje premiér Petr Fiala (ODS), že potřebuje ještě čtyři roky vládnutí, a pak se budou mít všichni dobře. Je to docela protiřečení si. Nechme stranou nesmyslná tvrzení o tom, že za osm let tu budeme mít platy jako v Německu.

Spor kvůli „srovnání s Německem.“ Bez velkých cílů budeme mít mzdy jako v Agrofertu, říká Fiala

Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že Česko dožene za pár let německé platy, vyvolal velké pozdvižení a to včetně opozičního hnutí ANO. Do Fialy se opřel jak jeho předseda Andrej Babiš, tak třeba bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Premiér kontroval tím, že pokud Česko nebude mít velké cíle, bude mít za pár let mzdy jako mají zaměstnanci Agrofertu. Fiala doufá, že po volbách příští rok bude mít současná vládní koalice možnost dokončit změny, které začala.

„Potřeboval bych alespoň 8 let, abychom měli platy jako v Německu,“ řekl Fiala

Poradce prezidenta Petra Pavla, ekonom David Marek řekl již dříve České televizi, že v návrhu rozpočtu na příští rok jsou nevyjasněné položky, nedoporučuje ho podepsat. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že rozpočet je odpovědně sestavený a prorůstový. "Neočekávám veto od prezidenta Petra Pavla. Věřím, že rozpočet je realisticky navržený," řekl Fiala. Premiér rovněž avizoval, že pokud by vládl po volbách příští rok ještě další čtyři léta, byly by u nás platy stejné jako v Německu.

Česká historie má být passé

Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60. Filozofická fakulta tu jedná z nezbytí, cítí potřebu přidat zaměstnancům, kterým tak jako všem inflace požrala čtvrtinu platu

„Je to paskvil, až budu u vlády, zruším to,“ říká Babiš k důchodové reformě

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ve Sněmovně opět kritizoval vládní návrh důchodové reformy. V úvodním vystoupení k mimořádné schůzi, kterou nechal k závěrečnému schvalování penzijní novely svolat koaliční tábor, ji označil za paskvil a za "podvod na lidi". Koalice před tím prosadila v dolní komoře návrh, podle kterého bude moci poslanecká debata k programu schůze trvat v případě potřeby i přes noc.

Pacientské organizace si stěžují: čím dál více utracených peněz, ale horší péče

Do debaty o budoucí podobě zdravotnictví se zapojily organizace zastupující pacienty. V příštích deseti letech by chtěly reálnější konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, definovaný standard a z toho plynoucí možnost využívat nadstandardní péči i otevřenost dat o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.

Nové dávky od Jurečky? Důkladný majetkový striptýz. Žádat o ně půjde i na poště

Reforma dávkového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má motivovat žadatele k práci i razantněji vstoupit do jejich soukromí. Tvrdším majetkovým testem budou muset nově projít i žadatelé, kteří mají zájem o populární příspěvek na bydlení. Revize dávek obsahuje také pojistky pro skutečně zranitelné. Zároveň nově umožní žádat o dávky na pobočkách České pošty.

MMF: Vynucený přechod na elektromobilitu vyjde Česko draho, do pěti let může o práci přijít až 70 tisíc lidí

Staronovým předsedou lidovců se v pátek stal ministr zemědělství Marek Výborný. Svého předchůdce a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku porazil ve druhém kole volby na sjezdu v Olomouci se ziskem 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Podle expertů je otázka, zda změna KDU-ČSL pomůže, je to však signál směrem k pokračování koalice Spolu.

Hlavně strategicky

Máme nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Znamená to pro nás něco? Ne, vůbec nic. Spolu s Vlčkem máme také jeho novou vládní hospodářskou strategii, která si dává za cíl zařadit Česko do roku 2040 mezi 10 nejbohatších zemí Evropské unie. Také má prý samozřejmě nastartovat hospodářský růst a zvýšit naši konkurenceschopnost. Znamená pro nás něco nová strategie? Také ne. Asi bychom nespočítali, kolik takových strategií už bylo slavně představeno, ale ve finále se buď žádné plány nedotáhly, nebo se pro jistotu nezačalo dělat vůbec nic a plynule se na ně zapomnělo.

Je za vteřinu dvanáct

V Salonu Echa tentokrát zkoumáme, jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory. Do studia přišli místopředseda ODS Alexandr Vondra a jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek. Proti nim se na dálku připojil pirát Mikuláš Peksa, který sice nově už není v Evropském parlamentu, ale výmluvně jsme ho zastihli v Bruselu.

Rošáda s náročnými profesemi vyvolává spor i ve vládní koalici

Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.

Čtení, které klidu nepřidá

Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.

„Evropský projekt v bodu zlomu.“ EU nezvládla najít své místo v brutálním světě. Úpadek je nezastavitelný

Politické ochrnutí, apatie a ekonomické zaostávání. Taková slova používá agentura Bloomberg k popisu stavu, v jakém se nachází Evropa. To všechno hrozí ukončit ambice EU stát se globální silou. Děje se spíš opak, protože kombinace přeregulovanosti, tvrdých dekarbonizačních cílů a dotací pokřivujících trh stále více prohlubuje hospodářský úpadek Evropy. Ten se stává, jak uvádí Bloomberg, nezastavitelným.

Slučování škol peníze neušetří. Chybí i analýza dopadu na kvalitu vzdělávání, zní z ANO

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.

Průběžná zpráva o debilizaci české mládeže

O chystané změně kurikula pro základní školy – říká se mu Rámcový vzdělávací program, RVP – jsme tu obsáhle psali v květnu. Nález byl celkově spíš neradostný: rozvolnění systému, ještě větší posun od znalostí k tzv. kompetencím, do toho náznaky indoktrinace především ve dvou módních tématech: environmentalismu a genderové ideologii. Ale končili jsme odpovědí předsedy vlády, že „znění revize dosud není definitivní“ a že „cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace“. Jsme o pět měsíců dál.

Penzijní reforma je ve finále. Na sto tisíc lidí může přijít o výhodné předčasné penze

Sporná vládní reforma penzí je ve Sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v dnešním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Jurečka: Lidé půjdou do důchodu nejpozději v 67 letech. „Z práce do rakve,“ kritizuje SPD

Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl dnes poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“.

„Budu obstrukční a dlouhý.“ Babiš ve sněmovně vyčítal vládě, že „okrádá důchodce“

Ostře sledovaný návrh Fialovy vlády na reformu penzí, která počítá se zvyšováním věku odchodu do starobní penze podle průměrného věku dožití, se dnes podle očekávání stal předmětem vášnivé debaty na mimořádné schůzi poslanců. Opozice vládní předlohu odmítá a nenechává na kabinetu nitku suchou. „Nikdy v dějinách České republiky tu nebyla tak neschopná, tak arogantní a tak asociální vláda,“ plísnil Fialovy ministry šéf ANO Andrej Babiš během svého tříhodinového obstrukčního projevu.