Komentáře - 06. března

Daniel Kaiser

Macron v Praze, EDF v Dukovanech? Pomalu

Tak Česká republika má podepsané strategické partnerství s Francií. Hodnotu toho partnerství naznačil Emmanuel Macron, když se včera v Praze nejdřív zdržel ve francouzském lyceu a pak přijel pozdě na jednání se svým protějškem Petrem Pavlem. Vypadalo to, že důležitější je pro něj malé polínko do věčného ohně frankofonie než dochvilnost při návštěvě u strategického partnera na starém hradu českých králů. Prezident Pavel pak se zarážející lehkostí podpořil nedávnou úvahu svého hosta, že by členské státy NATO mohly poslat na (západní) Ukrajinu vojenské jednotky.

05. března

Ondřej Šmigol

Dobrá zpráva pro USA, Trump může dál kandidovat

Donaldu Trumpovi se podařilo překonat jednu z velkých překážek na cestě za prezidentským úřadem. Federální Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že Trumpovo odstranění z kandidátky ve státě Colorado bylo nezákonné. Je to precedent pro podobná rozhodnutí ve státech Maine a Illinois. Bývalý a možná budoucí prezident tak může kandidovat ve všech padesáti státech a nepůjde do voleb s handicapem. Trumpa diskvalifikoval z voleb coloradský Nejvyšší soud. Při svém rozhodnutí se opíral o sekci 3 čtrnáctého dodatku ústavy.

04. března

/

Lex Pfizer v zemi volnosti a rovnosti

Dolní komora francouzského parlamentu schválila návrh zákona, který kriminalizuje kritiku léčebných postupů doporučených nebo přímo nařízených státem. „Boj proti sektářské aberaci“ je oficiálně namířen proti tomu druhu guruů, kteří zrazují své věrné například od chemoterapie s příslibem, že popíjení česnekové šťávy, kloktání dehtu či rituální styk s Mistrem budou mít totožné, tedy vlastně úplně opačné, zkrátka zdraví mnohem prospěšnější účinky než „terapie založené na současném vědeckém poznání“, kterým se norma zaštiťuje. Kdo právě zbystřil, nestrávil poslední léta na samotce, v paralelním vesmíru nebo v kómatu.

03. března

Lukáš Novosad

Markovič je seriál, jakých přibývá, a přece je pořád málo

Uveřejněním šestého dílu na streamovací platformě Voyo skončil seriál Metoda Markovič: Hojer – a skončil úspěšně, jako vyprávění promyšlené, silné, vyzrálé. Což je dobře, protože zpočátku se totéž vyprávění jevilo matoucí. Tvářilo se jako dílo jednoduché, opírající se pouze o prostředí několika interiérů, známých z jiných produkcí, a prostředí spoléhající se na zjevné rámování: vpředu si herci povídají a vzadu za nimi jsou nápadně vystavené dobové rekvizity, které mají vyvolat dojem, že jsme se skutečně ocitli v časech, o nichž se vypráví.

02. března

Jiří Peňás

Poleno, koleno, manželství. Všechno se to natahuje

Na to, co to manželství je, se dříve nahlíželo docela srozumitelně a jednoduše: církevně či úředně potvrzený svazek muže a ženy, kteří se dají dohromady, z čehož mohou (ale nemusejí) vzejít děti. Jsou lidé, kteří věří, že všechno záleží na dohodě. Třeba když se dohodneme, že něčemu budeme říkat „kolínko“, není důvod, abychom tak neříkali všemu, což se kolínku podobá. Třeba „polínku“. Koleno a poleno se liší jen jedním písmenem, tudíž by v tom byl čert, aby to nebylo vlastně totéž: čert a žert je ostatně taky dost blízko. Jde jenom o věc dohody.

01. března

Ondřej Štindl

Řeč stroje

Mnoho salv překvapeného smíchu vyvolalo v minulých dnech chování chatbotu umělé inteligence Google Gemini. Jeho odpovědi na zadání uživatelů byly, mírně řečeno, udivující. Chatbot byl vyzýván k vytváření obrazů z různých období evropských dějin, výsledky často vypadaly jako reklama na Benetton, blahé paměti, případně jako bezmyšlenkovitě naplněná poučka z letáku o potřebnosti inkluze a diverzity. Na požádání vytvářel obrazy, tu evropského rytířstva, tu amerických otců zakladatelů. S neomylnou jistotou ta zadání naplňoval vyobrazením skupin lidí různých ras a genderů,.

29. února

Martin Weiss

O provaze v domě oběšencově

Když v roce 2022 Luiz Inacio Lula da Silva v brazilských prezidentských volbách porazil Jaira Bolsonara, ve světových médiích se rozhostila úleva. Bolsonaro byl populista, v jehož podpoře někteří rozeznávali ruské prsty. Komentátoři nás ovšem nevarovali, že z Luly se stane světově nejviditelnější exponent názoru, že za válku na Ukrajině mohou obě strany (a hlavně USA).

28. února

Sedláci a politika

Minulý týden zažilo Česko hned dva protesty zemědělců. Oba s podobnými požadavky, především proti byrokracii a ekologickým nárokům v zemědělství. Přesto byl jeden z těchto protestů označen představiteli vlády Petra Fialy (ODS) za zpolitizovaný, organizátory pak kabinet prohlásil za „proruskou dezinfoscénu“.

27. února

Dalibor Balšínek

Budou stačit mávátka?

V posledních dnech tlačím na Dana Kaisera, který – ať se to někomu líbí, nebo marně protestuje – dělá jedny z nejlepších rozhovorů v zemi, aby udělal také jeden se sociologem-výzkumníkem o vývoji společenských nálad a posunech v názorech. Vím, že minimálně ODS tyto nálady monitoruje a podle jejích dat se v zásadě dlouhodobě neměnil poměr mezi lidmi volícími demokratické řekněme tradiční strany včetně těch, které loví podporu v protilehlých extrémech.

26. února

Lukáš Kovanda

Proč se Česku zlepšil ratingový výhled?

Nalijme si čistého vína, ratingový výhled se Česku zlepšil z velké části proto, že stále bere ve velkém energie z Ruska. Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno. Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie.

25. února

Lukáš Novosad

Každý přece někoho známe…

Při dvouletém výročí ruské invaze na Ukrajinu mnozí z nás vzpomínají, co dělali, když to začalo. Třeba já se náhle probral uprostřed noci s nejasným zlým pocitem, okamžitě jsem popadl telefon, otevřel zprávy a pochopil, že některé informace se napřed předávají jakousi energetickou vlnou – jinak bych se přece nevzbudil. Jiní třeba po takové době přehodnocují své někdejší názory a dumají, jaký boj to vlastně vedeme. A další, patřím k nim, se naopak ve svých názorech upevnili: skutečně nemáme na práci mnoho podstatnějšího než Rusy v jejich nehorázném chování zastavit.

24. února

Daniel Kaiser

Rakousku je ouzko

Nenápadně vyhlížející zpráva, že ve Vídni byl odsouzen k podmíněnému trestu bývalý kancléř Sebastian Kurz, je už na druhý pohled docela dramatická. Je to nejnovější příklad zneužití justice v politickém boji. Jsme zvyklí na něco takového, zhruba řečeno, na východ od nás. Ale množí se případy i v německy mluvícím světě, tedy v tom, co je pro nás nejbezprostřednější „Západ“. Kurz byl v minulém desetiletí politickou hvězdou středoevropského významu. Předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) se skutečně pravicovým programem, nejen proti masovému přistěhovalectví, ministr zahraničí a posléze předseda vlády.

23. února

Ondřej Štindl

Taky to rádio v hospodě můžete vypnout

Zkusím dnes být trochu pozitivní, nepomlouvat jenom pořád a přijít s praktickým řešením diskutovaného problému, nepěstovat negativistickou, ba nihilistickou paušální kritiku a přijít místo toho s kritikou konstruktivní. Konstruktivní kritika! Zjištění, že tenhle výraz tolik oblíbený mezi bolševickými byrokraty se po desetiletích dočká „revivalu“, opětovného neironického užívání, je jeden z mnoha drobných důvodů, jimiž mne dnešek přivádí k úžasu. No nic. Jde o hudbu. Podražila totiž.

22. února

Martin Weiss

Zázrak s mincí

Rozhovor Tuckera Carlsona s ruským prezidentem vyznívá po pár dnech rázem mnohem hůř. Carlson, jehož oblíbeným terčem v posledních letech byli globalisté, kterým víc záleží na tom, co se děje tisíce kilometrů daleko, než na americké hranici, odletěl z Moskvy do… Dubaje. Na akci jménem World Government Summit. Vystoupil tam na panelu. Na otázku, proč ve svém rozhovoru s Putinem nemluvil o svobodě projevu nebo o věznění Navalného, Carlson mimo jiné řekl, že „každý vůdce zabíjí lidi, včetně toho mého. Každý vůdce zabíjí lidi, někteří víc než jiní“. Načež přišla zpráva o smrti Navalného a Carlson najednou zjistil, že je to „děsivé, barbarské a odporné“ a že by to „žádný slušný člověk nechtěl obhajovat“.

Zpět na hlavní stranu