Ondřej Šmigol

/

Články autora

Borisova trápení: ryby, Irové a dotace

Zdá se to jako návrat do minulosti. Na pár dnů jako hlavní téma britských médií zmizela světová pandemie a vrátil se starý dobrý brexit. To, že se v hierarchii britských problémů posunul během roku na poslední místo, neznamená, že by proces odcházení Spojeného království z EU byl ukončen. I když Británie Unii formálně opustila, stále probíhají negociace ohledně obchodní dohody: teprve ona má opravdu určit, jaký bude vztah mezi ostrovním královstvím a kontinentem.

Studenti nám zůstali viset v New Yorku

Studium v zahraničí je luxus, na který si zvykla již celá řada českých studentů. Nejde jen o programy Evropské unie, jako je například známý Erasmus, ale i o plnohodnotné studium na těch nejprestižnějších školách v USA a Británii. To se tento rok mění. Pandemie koronaviru zasáhla vysoké školy na celém světě. Řada z nich přešla na distanční studium, výši školného však zachovaly. Británie zase ohlásila, že s koncem brexitového přechodného období studenti z EU přijdou o své výhody, což mimo jiné znamená i násobný růst školného. Studentům v těchto situacích se snaží pomoci nadace Bakala Foundation a její šéfka Michaela Bakala.

Nová americká občanská válka

Nepokoje a protesty v USA s sebou přinášejí i pěknou dávku bizarností. Na internetu je celkem snadné narazit na nejrůznější podivuhodná individua a příklady chování. Například na muže (či ženu, v dnešní době těžko říct), který se promenuje před kordonem newyorských policistů pouze v zelené sukni a přitom se jim vysmívá („Polovina z vás ani nemá vysokoškolské vzdělání“) a černošskému policistovi řekne do očí „jidáši“. Nebo na jednoho ze zadržených protestujících v Portlandu, který je milovník anime s růžovými vlasy.

Středoškoláci si pamatují maximálně pět procent

Martin Roman proslul zejména jako generální ředitel polostátní firmy ČEZ. Od doby, co odešel z čela této energetické společnosti, se však věnuje především problému, jak zlepšit české vzdělávání. Je předsedou správní rady Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), nekomerčně vydává příručky pro učitele. Dokonce kvůli tomu vystudoval magisterskou pedagogiku na britské University College London. Své zkušenosti se snaží předávat dál.

Je třeba zabít Harryho Pottera

Nový školní rok snad bude pro děti vysvobozením. Po půlroční absenci ve školních lavicích je možné, že se do třídy bude těšit i ten největší záškolák. Také pro nejslavnější literární postavu současnosti, Harryho Pottera, byl školní rok vysvobozením z tyranie jeho opatrovníků, strýce a tety Dursleyových. Pro generaci mileniálů byly knihy o Potterovi možná důležitější než škola. Vytvářely jejich světonázor a základní kulturní body. Nyní již můžeme prohlásit, že to byla chyba.

Vystrčilovo odhalení pravé čínské tváře

Slovy „jsem Tchajwanec“, kterými předseda Senátu Miloš Vystrčil zakončil svůj projev v tchajwanském parlamentu, probudil svého vnitřního Johna F. Kennedyho. Byla by to vlastně případná tečka za českým tchajwanským dobrodružstvím, které od začátku bylo více o symbolech než o nějakých reálných výsledcích.

Musíme se připravit na kolaps

Je to muzejní událost roku. Tento týden v Národním muzeu začala egyptologická výstava Sluneční králové, která má představit dějiny a společnost Staré říše a také práci českých egyptologů na vykopávkách v oblasti Abúsíru. Rozsahem je to světově unikátní záležitost. O výstavě, o tom, jak se chystala, ale také co nás studium starého Egypta a archeologie všeobecně může naučit, hovoří prorektor Univerzity Karlovy a bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu profesor Miroslav Bárta.

Žijeme v Orwellově světě

To je až orwellovské! Co by tomu řekl George Orwell? Podobné věty lze v posledních letech slýchat čím dál častěji, ať již oprávněně, či ne. „Orwellovské“ může být chování davů na sociálních sítích, špehování občanů jejich státy, sbírání informací technologickými giganty, kultura „rušení“ a nespočet dalších jevů. To vše má být součástí blížící se dystopie, kterou Orwell předpověděl ve svých nejznámějších románech 1984 a Farma zvířat. Ta poprvé vyšla před 75 lety.

Joe Biden ještě nemá vyhráno

Reakce „Jste feťák?“ není úplně klasickou odpovědí čelného politika na zvídavé otázky reportéra, zvlášť když jde o černocha, takže někdo by v tom mohl hledat rasistický podtext. Svět si ale za posledních pět let již zvykl na podivná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jenže tentokrát to nebyl Trump, kdo urážlivou větu vypustil, ale jeho vyzývatel Joe Biden. Anabáze, jak k výroku došlo, dobře ukazuje, proč letošní americké volby budou docela jízda, ať už vyhraje kdokoli.

Srdečné pozdravy od prezidenta Trumpa

Návštěva amerického ministra zahraničí Mikea Pompea byla nepochybně českou zahraničněpolitickou událostí léta. Pompeo v Praze zahájil své turné po státech střední Evropy, pokračoval pak dál do Slovinska, Rakouska a Polska. Záměr byl jasný, vybudovat protičínskou koalici.

Zakáže Skotsko bibli?

Skotská vládnoucí strana SNP se nyní pustila do usměrňování vyjadřování, které nemá v západní Evropě obdoby. Kritici varují, že ve výsledku by to mohlo vést až k zákazu bible nebo k cenzuře divadelních představení.

Minsk a Hongkong jako naděje i varování

Občas Češi dokážou překvapit sami sebe, třeba když se dozvědí, že organizují pád běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten prohlásil, že demonstrace proti němu, které vypukly po ohlášení volebních výsledků, jsou řízeny telefonicky z Polska, Velké Británie a České republiky. Je trochu záhadou, jak jsme se v této společnosti ocitli.

Hirošima a Nagasaki. Děsivé, ale správné rozhodnutí

Možná až přes dvě stě tisíc mrtvých si vyžádalo atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki. Dnes je to právě 75 let od doby, co bylo bombardováno Nagasaki; Hirošimu potkal stejný osud tři dny předtím. Svět tak zaplavily upomínkové akce, výzvy typu „již nikdy více“, nespočet článků popisujících utrpení lidí, zločinnost atomových zbraní a výzvy k jejich zákazu. I když mnohé je jistě pravda, je nepochybné, že shození atomovek na Japonsko před tři čtvrtě stoletím bylo správné rozhodnutí.

Promluví Ghislaine Maxwellová?

Když 10. srpna 2019 byl v newyorské cele nalezen oběšený miliardář Jeffrey Epstein, celá Amerika se cítila zklamaná. Nejen proto, že Epstein, obviněný ze zneužívání minimálně desítek nezletilých dívek, unikl pozemské spravedlnosti. Hlavně však existuje důvodné podezření, že Epstein byl organizátorem rozsáhlé sítě, která umožňovala sex s nezletilými mocným z celého světa. Epstein byl již jednou za své zločiny zatčen, ale po kontroverzní dohodě dostal v roce 2008 pouze 13 měsíců, a to ještě s možností z vězení docházet do své kanceláře. Jeho druhé zatčení minulý rok mělo konečně dostat Epsteina za mříže na dlouhou dobu. Jeho předčasná smrt tomu však zabránila. Oficiálně šlo o sebevraždu, konspirační teorie, že někdo Epsteina raději navždy umlčel, na sebe nenechala dlouho čekat. Pozornost se v tu chvíli upřela na Epsteinovu přítelkyni a komplice Ghislaine Maxwellovou.

Koho volí Google?

„Nebuď zlý“ je neoficiální motto Googlu. Když v roce 2004 firma vstupovala na burzu, její zakladatelé Sergey Brin a Larry Page tvrdili, že heslo je zavazuje k objektivitě a vyhýbání se střetu zájmů a zaujatosti. Vznešené a krásné ideály, nutné zejména pro firmu, jejíž vyhledávač je nejpoužívanější na světě, tedy má moc třídit a určovat, jaké informace se dostanou k většině lidí. Jenže zvlášť v posledních letech lze o této názorové neutralitě úspěšně pochybovat.

Proti pohádkám od transvestitů

Současný stav světa může zvlášť sociální konzervativce uvrhnout do těžkých depresí. Postupuje „politická korektnost“, vzrůstá vliv LGBT ideologie, maže se rozdíl mezi muži a ženami, kácejí se sochy a přepisuje se historie. Kam se člověk podívá, tam jsou konzervativní hodnoty na ústupu.

V USA skutečný konzervatismus není

Odpovědí na momentálně probíhající kulturní revoluci na Západě by podle mnohých měl být návrat ke starému klasickému liberalismu, založenému na svobodě slova, toleranci opačných názorů a volné diskusi. Na americké pravici se však objevila skupinka myslitelů, kteří tento pohled odmítají. Tvrdí, že nynější „liberálové“ nejsou popřením klasicky chápaného liberalismu, ale jeho logickým důsledkem (více na str. 25). Představují proto alternativní model a tvrdí, že znají cestu k porážce levice v kulturních válkách. Jeden z čelných představitelů tohoto hnutí je i Adrian Vermeule, profesor práva na Harvardově univerzitě.

Rozhodl se Izrael zlikvidovat íránské nebezpečí?

Írán opravdu nemá dobrý rok. Nejdříve mu letos v lednu Američané zabili klíčového generála Kásima Solejmáního, pak v rámci své nervozity omylem sestřelili dopravní letadlo. Následovaly protirežimní protesty. Pak dorazila pandemie, kterou Írán nezvládl. A nyní mu již několik týdnů záhadně vybuchují vojenská a vědecká zařízení, která jsou napojená na jeho jaderný program.

Novější články Starší články