Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Na lince Washington–Paříž se právě rozjíždí první fronta velkého daňového střetu příštích let. Dřív nebo později musel přijít. Dlouhé roky už doutnal pod povrchem. Byl součástí globálního virtuálního kapitalismu posledního desetiletí. Ostře nasvítil, jak je byznys a obchod čím dál víc globální. Ale daně, které jsou vedle monopolu na násilí hlavní rolí a funkcí státu, zůstávají lokální. Události posledních týdnů ukazují, že ještě dlouho zůstanou.
Britský premiér Boris Johnson má za sebou událostmi a emocemi nabitý týden. Předvedl v něm, že je lídr s velkým politickým talentem a odvahou k překvapivým krokům. Nastavil v něm mantinely pro budoucí vztahy Spojeného království s oběma klíčovými partnery, USA a EU. Oběma vyslal jasný vzkaz, že Británie bude v těch vztazích sebevědomým a silným, nikoli podvolujícím se partnerem. Jak měl Donald Trump své heslo: Let's make America great again, Donald Trump jede podle modelu Global Britain. Silná, nezávislá Británie jako klíčový hráč volného obchodu mezi Evropou a Amerikou.
Velká Británie opustila Evropskou unii. Optimisticky a sebevědomě v očekávání nových šancí. Nikoliv ve strachu a úzkosti, jak mnozí tamní přesvědčení remaineři a evropští zastánci čím dál hlubší integrace a pokoření pro ty, kdo se jí nechtějí účastnit, očekávali. V Londýně se v pátek v noci netruchlilo, ale slavilo. Hodně je to ovlivněno osobností premiéra Borise Johnsona. Ten je sice celou svou kariéru bytostný oportunista, v lepší budoucnost Velké Británie mimo Evropskou unii ale věří dlouhé roky. Jestli je něco skutečný Johnsonův politický projekt, je to suverénní Británie mimo Evropskou unii. Osud mu dal šanci tu operaci dotáhnout. A Britové mu k tomu v posledních prosincových volbách dali silný mandát.
Některé zprávy přicházející ze sousedního Německa, které se rozhodlo být šampionem v pokrokářství, znějí na první poslech jako hodně zlomyslné fake news, jimiž chce nějaký ironický konzervativec Němce karikovat. Výrazným exemplářem tohoto druhu byla zpráva o vydání knihy německé autorky Vereny Brunschweigerové Kinderfrei statt kinderlos (Osvobození od dětí namísto bezdětnosti). Dítě je podle ní pro životní prostředí ještě větší zátěží než uhelné elektrárny, spalovací motory a výkonné vysavače. Jedno malé miminko prý totiž vypustí do světa až padesát tun oxidu uhličitého (CO2) oteplujícího planetu. „Dítě, které se narodí, je to nejhorší, co může někdo provést životnímu prostředí,“ soudí v rozhovoru pro server Krone paní Brunschweigerová. Angažovaná feministka nezastírá, že k napsání knihy ji vedly vlastní zkušenosti. Vadily jí totiž stále se opakující otázky jejího okolí, proč nemá děti. Její kniha má prý sloužit jako inspirace a příručka všem ženám, které zažívají podobné pocity. Zní to jako jedno z vůbec nejbizarnějších vysvětlení odmítání mateřství.
Čínský vliv je populárním tématem české debaty. Potíž s ním je, že reálně se v Česku neodehrává.
Uvázli jsme v mrtvém bodě. Stojíme před obrovskou výzvou. To, jak ji zvládneme, rozhodne o tom, jestli zůstaneme v příštích desetiletích bohatnoucí, prosperující společností, nebo budeme stagnovat a upadat. Rozhodovat bude, jestli se staneme společností důchodců, nebo se této pasti, která přinese stagnaci, dokážeme vyhnout. Na rozhodnutí je nejvyšší čas. V nejbližších několika letech se ale nic nestane. V čele vlády a parlamentní většiny stojí člověk, který je lídrem jediné seniorské strany v Evropě. Andrej Babiš se svým spolkem ANO má nejsilnější podporu ze všech politických stran, víc než dvakrát vyšší než Piráti a ODS, přetahující se o druhé místo. Má ji díky důchodcům. V generaci 60+ ho volí podle průzkumů agentury Kantar pro Českou televizi téměř každý druhý. Podle agentury Median tvoří senioři 42 procent všech Babišových voličů. Ve všech mladších, pracovně aktivních a na státu méně závislých generacích má podporu nesrovnatelně nižší. Lidé nad šedesát mají také výrazně vyšší volební účast a jsou výrazně loajálnější ke straně, kterou si vybrali. Oni jsou Babišovým tvrdým, velmi spolehlivým jádrem. Je to evropský unikát. Nikde jinde není strana, jejíž síla by tak závisela na seniorech.
Americký prezident Donald Trump začal používat cla, tarify a sankce k prosazování amerických ekonomických a politických zájmů tak, jak to na Západě nikdo nedělal dlouhé roky. Je to hlavní pilíř jeho politiky Let’s Make America Great Again. Ta je reakcí na to, jak za předchozích prezidentů ztrácely Spojené státy přirozené instinkty hlavní globální mocnosti a nejsilnější ekonomiky světa. Především svoji pasivitou tolerovaly vztahy, které pro ně byly nevýhodné. Jak v obchodě s Čínou, tak s Evropou. Vyznavač transakční politiky zájmů Trump řekl dost. A začal podle toho jednat. Zatím všichni, kdo se stali terčem jeho tlaku, ustupují. Vědí, že Amerika je ve vzájemném vztahu tím silnějším a oni můžou ztratit víc.
Andrej Babiš o zakázce i liknavosti vlády velmi dobře ví. Ministr vnitra už několikrát žádal o zařazení výběru vysílaček na vládu. Stále toho ale nedosáhl.
Prezident Miloš Zeman patří k hráčům politické scény, jejichž motivaci není pro většinu pozorovatelů veřejného prostoru snadné číst. Ze všech politiků umí nejvíc překvapovat nečekanými rozhodnutími a tahy. Pod svým proslulým heslem, že jen blbec nemění názory, se velmi pružně přizpůsobuje podle okolností zájmům svým a svých voličů. Neschopnost poznat jeho skutečné motivace vede k povrchním stokrát omletým klišé, že Zeman je ruský, případně čínský agent, uhranutý silou autoritářských režimů.
Petr Fiala byl znovu zvolen předsedou ODS se slibem a závazkem, že ji přivede k vítězství v parlamentních volbách.
Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.
Jen blbec nemění názory, říká prezident republiky.
Filozofka Hannah Arendtová, autorka známých úvah o totalitarismu, formulovala v roce 1963 postřeh o „banalitě zla“. Popisuje, jak zločinné režimy drží u moci lidé, kteří jim oddaně slouží. Nechtějí sami nikomu škodit. Jen se zcela přizpůsobí režimu, v němž žijí. Snaží se v něm uspět a mít se co nejlépe. Nepřipouštějí si, čemu slouží. Nebo to aspoň tvrdí. Nebo o tom sami sebe přesvědčují vnitřně. Bez těchto věrných a pracovitých služebníků by zločinné režimy těžko fungovaly. Je to podvolení a kariérismus. Kdyby osud ty lidi zavál do jiných, mnohem lepších režimů, sloužili by jim stejně oddaně.
Příští volební střet mezi Babišem na straně jedné a Piráty a ODS na straně druhé nebude o žádné kulturní válce ani o klimatické změně. Bude čistě o zájmech a přerozdělování veřejných peněz.
Stát loni v časech velmi slušného hospodářského růstu utratil o 28 miliard korun víc, než dokázal vybrat na daních a dalších odvodech od svých občanů. Schodek je o 12 miliard nižší, než kabinetu povolila Poslanecká sněmovna. Vláda si k němu navíc pomohla tím, že na posledních chvíli započetla mimořádné příjmy. Je to nejhorší deficit rozpočtu za poslední čtyři roky. Ministryně financí Alena Schillerová si přesto pochvaluje: „Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních dvacet let.“ Vždycky záleží na tom, z jakého úhlu se na výsledek díváte. Přesně je to vidět na ostře sledovaných důchodech, které Andrej Babiš prodává jako svou prioritu ve výdajích. Loni se na nich rozdělilo 472 miliard korun. O 38 miliard víc než v předchozím roce. Částka, kterou dostal navíc průměrný penzista, se zvýšila nejvíc za poslední roky. Zároveň jsou ale důchody v poměru k platům nejnižší v historii České republiky. Průměrná penze propadla na úroveň 39 procent platu. Ve srovnání s ostatními se penzisté mají nejhůř za posledních šestadvacet let.
Let’s Make America Great Again. Udělejme Ameriku znovu silnou, vyzýval Donald Trump ve své předvolební kampani.
Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.
Na jaderné energetice se nejlépe ukazuje, že Andrej Babiš kecá a nemaká. Zvláštní, že se ho po těch orgiích sebechvály nikdo neptá, kdy už konečně začne stavět.
Když si při příležitosti třiceti let svobody nechal studentský spolek Svobodný listopad dělat u agentury Median velký průzkum na téma Jací jsme? o generaci mezi 18 a 30 lety, vyšel z něj jeden překvapivě velmi silný trend. Strach z blížící se ekologické katastrofy. S tím, že přijde, souhlasí nebo spíš souhlasí 68 procent dotázaných. Pouhých osm procent je přesvědčeno o opaku. Síla ekologického katastrofismu mladé generace překvapila i zadavatele průzkumu.
Letošní rok bude ve znamení politického souboje o budoucí podobu evropské ekonomiky a společnosti. Evropská unie se na svém summitu před koncem loňského roku dohodla, že do roku 2050 se stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Teď ji čeká souboj o to, jak se k tomuto cíli dostane. Základem má být politické kádrování zdrojů energií a branží v průmyslu a službách na „čisté“ a „špinavé“.
Zítra končí desetiletí začínající desítkou. Bylo zlomové a proměnilo svět víc než první dekáda druhého tisíciletí, byť do ní patří tak zlomový moment, jakým bylo 11. září 2001. Tehdy ale ještě západní společnosti držely pohromadě. Nezačaly se samy poškozovat polarizací a vyhrocenými vnitřními spory.
Rostoucí ochota dávat přímo vybízí k dalšímu povzbuzení. Stát by měl vycouvat z podpory veřejně prospěšných věcí a otevřít prostor soukromým dárcům. Prakticky to znamená výrazně omezit dotace pro neziskové organizace, na něž jde ročně ze státního rozpočtu přes 14 miliard korun.
Za důležitými britskými volbami, které usnadnily brexit, zapadl nad ránem dvanáctého prosince výrazně průlomovější moment. Lídři zemí Evropské unie se v jednu hodinu po půlnoci dohodli na Novém zeleném údělu (New Green Deal). Schválili závazek, že Evropská unie se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. O silná slova, vyzdvihující dějinnou roli tohoto závazku, nebyla nouze.
Včera byl zvláštní den, který výstižně ilustroval, v jaké pasti statu quo jsme uvízli.
Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.
Kdo nechytí trend na začátku a nepřipraví se na jeho následky, končí mezi poraženými.
Estonsko udělalo ve světové konkurenci největší skok dopředu ze všech postkomunistických zemí. Tallinn je technologickým centrem, které dalo světu třeba Skype. V Komerční bance už jedenáct měsíců řídí digitalizaci estonský bankéř Margus Simson. Říká, že Česko má nejvyšší čas přizpůsobit svůj ekonomický model digitální éře a čím dál ostřejší globální konkurenci, jinak začne zaostávat.
Obnovené trestní stíhání pro dotační podvod velkého rozsahu. Rozhodnutí Bruselu, že přinejmenším dva roky jeho Agrofert nezákonně čerpal dotace ve stovkách milionů korun. Přirozeně se nabízí otázka, jak na to budou reagovat voliči Andreje Babiše. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dá odhadnout, že ANO v průzkumech moc podpory neztratí. Babišovi stoupenci jsou totiž spolu s komunisty vůbec nejvěrnější.
Veřejný prostor je zamořen rozplizlou debatou o dotacích, které si protiprávně načerpal Agrofert premiéra Andreje Babiše.
Piráti za sebou mají první veřejný vnitrostranický střet, kdy byl z šikany spolustraníků obviněn šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek. Jedna z hlavních tváří strany. Hlasování o odvolání ze stranického vedení nakonec ustál a zatím nevyšel žádný průzkum, který by ukazoval, že by Pirátům hádky před voliči uškodily. Podle průzkumů zůstávají nejsilnější stranou pro voliče ze všech generací mezi 18 a 44 lety.
