Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.

To přinese zásadní změnu struktury společnosti. Bude mnohem méně hierarchizovaná a mnohem placatější. Bude mnohem méně nadřízených a podřízených. Společnost se bude čím dál víc dělit na ty, kdo něco vymýšlejí, a ty, kdo vytvářejí důmyslnou síť služeb a péče kolem nápadů a života lidí. Té společnosti bude mnohem těžší vládnout. Bude v ní totiž stále víc lidí, kteří jsou okolnostmi nuceni dnes a denně samostatně rozhodovat a riskovat. Budou stále méně jen rutinně vykonávat příkazy nadřízených a zároveň si užívat jistoty bez odpovědnosti. Většina lidí bez ohledu na vzdělání a inteligenci bude čím dál víc muset rozhodovat sama za sebe. Pro elity a lídry je stále těžší přesvědčovat majoritu, aby je následovala. To výrazně promění politiku.

Směr už je dnes tak zřejmý, že není těžké vidět profese, které mají budoucnost a které naopak ztratily perspektivu. Shodují se na nich konzervativci i progresivisté. Americký institut Brookings Institution (ideově blízký levicové Demokratické straně) nedávno přinesl zajímavou studii, která rozdělila současná pracovní místa a profese podle míry ohrožení digitalizací a automatizací. Každé čtvrté místo nyní patří do kategorie s nejvyšším stupněm ohrožení. Jsou to ta skutečně rutinní. Dělnická místa v továrnách nebo úřednická místa v bankách či na poštách. Do nejvyšší kategorie ohrožení se lidé dostanou, když jejich práci mohou ze 70 procent nahradit technologie. Má to velmi konkrétní podobu, kterou si umí každý představit. Všechny běžné rutinní věci v bance, jako je posílání peněz nebo vyřizování půjček, už dnes většina lidí dělá on-line přes internetové bankovnictví. Už nepotřebují paní nebo pána za přepážkou, kterému dají bankovní příkaz nebo předloží žádost o hypotéku. Obojí si sami vyřídí přes mobil nebo počítač. Banky jen v zemích Evropské unie za poslední rok propustily stovky tisíc lidí.

Dalších 36 procent prcovních míst patří do kategorie se středním ohrožením. Technologie a umělá inteligence u nich už dnes mohou převzít 30 až 70 procent jejich práce. Zbývajících necelých čtyřicet procent pracovních pozic patří do skupiny s nejnižší mírou ohrožení. Technologie by dosud nebyly schopné převzít víc než třicet procent jejich práce. To se ale bude s novými objevy rychle měnit.

V různých zemích Západu je rozdělení pracovních míst podle míry ohrožení technologiemi víceméně podobné. My jako stát s největším podílem průmyslu z celé Evropské unie patříme mezi ty víc ohrožené. Máme jeden z největších podílů míst, která se v továrnách dají nahradit technologiemi.

Datový detektiv a manažer etiky

Žebříčků profesí budoucnosti vychází spousta. V trendech se ale shodují. Profesím budoucnosti ve všech dominují „ajťáci“ a datoví specialisté, lékaři, pečovatelé všeho druhu, poradci všeho druhu a obchodníci. Žebříček americké poradenské firmy Cognizant ukazuje 42 profesí budoucnosti. Jedničkou je datový detektiv. Po této kvalifikaci je už dnes ve firmách obrovská poptávka. Není těžké si obsah práce představit. Vykonávají ji lidé, kteří umějí dát dohromady nejrůznější data, skvěle je třídit, využívat a hledat v nich souvislosti. Dvojkou na seznamu míst budoucnosti je další „ajťácká“ profese: správce IT platforem. Trojka už ukazuje, jak moc prostoupila společností a byznysem environmentalistická a lidskoprávní agenda. Za třetí nejperspektivnější profesi se považuje „manažer etiky“. Taková osoba pečlivě sleduje DNA firmy v těchto oblastech a umí vytvářet dobrý obraz společnosti v očích aktivistů a udržovat s nimi vztahy. Je to takový firemní štít proti společenským trendům dnešní doby. Příležitost pro bývalé, procitnuvší aktivisty, jak prodat své know-how a dobře si vydělat. Bude zajímavé sledovat, z kolika z nich se etičtí manažeři stanou.

Čtyřka a pětka jsou opět tvrdě „ajťácké“ profese manažerů pro umělou inteligenci a pro zpracování big data. Šestkou na žebříčku už se dostáváme od technologií k druhému hlavnímu trendu, službám a péči. Kromě „ajťáků“ bude v příštích desetiletích obrovská poptávka po lidech, kteří se budou umět kvalitně starat o staré a nemocné. Ve všech západních společnostech totiž bude stoupat podíl lidí nad pětašedesát. Velmi žádanou profesí proto bude to, čemu v angličtině říkají walker/talker. Je to člověk, který v roli jakéhosi šéfpečovatale chodí za staršími lidmi. Umí si s nimi empaticky popovídat o tom, co potřebují, a sehnat jim potřebné služby. Je to takový manažer kvalitního života seniorů, který propojuje řadu dalších služeb pro staré. Tady je příležitost pro lidi s úplně jinou mentální výbavou, než jsou často introvertní a sociálně nepříliš zdatní ministři dat v IT. Ideální místo pro empatické, pečovatelské typy. A nemá cenu nijak politicky korektně zastírat, že je to profese spíš pro ženy.

Trenéři a pečovatelé

Sedmičkou profesí budoucnosti je poradce pro fitness. Stejně jako je západní společnost čím dál starší, je i čím dál tlustší. Zároveň přibývá lidí, kteří si uvědomují, že je to nejen estetický problém, ale především velké zdravotní riziko, a chtějí proto se sebou něco dělat. V bohatých západních společnostech je už dnes obrovská poptávka po všelijakých osobních trenérech a výživových poradcích. Na osmém místě je profese, která propojuje umělou inteligenci a zdraví. Technik, který bude schopen využít všech znalostí dat k pomoci lékaři s co nejpřesnějšími diagnózami. Devítkou je manažer digitálních technologií pro infrastrukturu měst. Těch všech karet a čipů, které fungují jako univerzální poukázka na všechny služby od městské dopravy přes parkování po galerie. U nás o tom zatím jen sníme, jinde už se to pomalu stává realitou.

Na desáté příčce je analytik a vývojář, který dokáže firmám co nejlépe vymyslet řešení na klíč, které jejich činnosti zvládnou technologie, na co potřebují lidi a kde mají ty nejlepší najít. Pro lepší představu: je to člověk, který dokáže vymýšlet pro zákazníky tak komfortní služby, jako je třeba elektronický obchod Alza. To, že zboží dostanete rychle, blízko a za přijatelnou cenu dopravy, je právě ta harmonie technologie a služeb lidí.

Jedenáctkou je finanční poradce. S technologiemi se velmi výrazně rozšiřuje paleta možností, kde investovat peníze a kde si je naopak na nějaký projekt půjčit. Orientovat se v šířce nabídky přesahuje možnosti člověka, který se celý den věnuje své vlastní profesi. Finanční poradce bude proto pro čím dál víc lidí stejně běžný jako dnes advokát nebo daňový poradce.

Profese na dvanáctém místě se jmenuje digitální krejčí. Reakce na to, že čím dál víc lidí nakupuje oblečení na internetu. Digitální krejčí zajistí, aby se tak dalo šít i na zakázku. Klient pošle na začátku zakázky své míry. A krejčí se pak dostaví s připraveným oblekem nebo šaty na zkoušku.

Třináctka se nazývá manažer pro důvěru (Chief Trust Officer). S tím, jak je svět stále závislejší na digitálních technologiích a jak je konkurence stále větší, si budou firmy čím dál víc dávat záležet na tom, aby byly pro své zákazníky a obchodní partnery důvěryhodné.

Na čtrnáctce je správce nebo kurátor virtuálního obchodního domu. Tato profese je postavená na předpokladu, že přechod nákupů z ulic do virtuálního prostoru bude pokračovat. Postupně už se z dnešních obchodů stanou jen předváděcí galerie, kde si člověk bude moci zboží prohlédnout, ale pak už si ho zakoupí on-line. Bude proto poptávka po poradcích, kteří mu pomohou, jak si nejlépe vybrat. Podobné pozice už jsou dnes velmi často vidět u velkých světových e-shopů.

Zajímavější místa

Seznam profesí budoucnosti dál pokračuje ve stejných trendech. „Ajťáci“ a experti na data, lékaři, poradci, pečovatelé, pomocníci na řízení a údržbu domácností. Všechny podobné žebříčky reflektují stejné trendy. Nenajde se žádný, který by z nich zásadně vybočoval. Z žebříčků je vidět, že ztráta rutinních pracovních míst v továrnách a úřadech nemusí být pro společnost nijak bolavá. Profese technologické společnosti služeb jsou vlastně mnohem pestřejší a zajímavější. Dávají mnohem větší prostor pro vlastní nápady, rozhodování.

Společnost se bude dělit na mozky, které věci vymýšlejí, a pečovatele, kteří zařizují lidem co nejpříjemnější život. Vůbec nejde jen o vysoce intelektuální profese. Otvírá se prostor pro spoustu řemeslníků, jako je třeba ten výše zmíněný digitální krejčí. Především u pečovatelských profesí a míst v různých službách budou ale vysoce ceněné schopnosti velmi dobře komunikovat se zákazníky. Řada lidí, která dnes pracuje v rutinních ohrožených místech dělníků v továrnách nebo úřadech, ty schopnosti nepotřebovala rozvíjet. Technologická společnost služeb je k tomu bude tlačit. Dobře je to vidět právě u profesí řemeslníků. Je něco jiného dělat třeba truhláře ve velké firmě, kam zaměstnanec ráno přijde, udělá přidělený úkol a nikdy se nepotká se samotným zákazníkem, než být truhlářským mistrem, který od začátku pracuje spolu se zákazníkem, probírá s ním možnosti, materiály, detaily. Arogantní, kuňkající protiva, který neumí zaujmout, stěží práci dostane, i když bude řemeslně velmi šikovný. Zákazník v něj nebude mít důvěru a raději sáhne po ochotném konkurentovi, který mu nabídne špičkovou kompletní službu se vším všudy.

Technologická společnost služeb neohrožuje ani tak konkrétní profese, jako spíš mentální ustrojení a nátury lidí.