Nedostatek pracovníků, málo surovin a neklesající inflace. To jsou podle spotřebitelů a průmyslníků hlavní důvody, proč se důvěra v ekonomiku po čtvrt roce snížila. Podle průzkumu Českého statistického úřadu je ale důvěra v ekonomiku vyšší než tomu bylo před koronavirovou krizí. A to i přesto, že propouštění zvažuje každý pátý podnikatel ve službách a skoro třetina průmyslníků se chystá zdražit.
Vláda Andreje Babiše (ANO) představila v pondělí další dílčí rozvolnění zákazů a omezení. Zásadní nařízení jako například respirátory v dopravních prostředcích či ve vnitřních prostorech stále platí. A to i přes to, že Nejvyšší správní soud zrušil opatření o povinném nošení respirátorů ve vnitřních prostorech. Nákaz koronavirem v České republice skokově nepřibývá a v nemocnicích je s covidem jen pár desítek hospitalizovaných.
Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství. Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě.
Češi stále nemohou prokázat svou bezinfekčnost laboratorně prokázanými protilátkami. A nemohou ani v situaci, kdy rozsudek Nejvyššího správního soudu uvedl, že se jedná o diskriminaci. Ministerstvo zdravotnictví v současné době ani nechystá, že by k podobnému kroku mělo dojít. Podle ministra Adama Vojtěcha (ANO) se tak stane v případě, že bude mezinárodní shoda. Podle právníků budou mít ale lidé možnost dostat od státu odškodnění za prokázanou diskriminaci.
Green Deal s představenými konkrétními kroky znervózňuje české podniky. Na průmysl totiž bude mířit většina z kroků, kterými chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Česká republika se řadí v Evropské unii k nejvíce závislým zemím právě na oblast průmyslu. K největším změnám patrně dojde u automobilek, kde se počítá s koncem spalovacích motorů. Autoprůmysl tak zřejmě projde velkou změnou, kdy budou muset končit i některé firmy, zejména dodavatelé dílů.
Regulace, zákazy a vyšší cena za služby. To podle některých odborníků čeká poté, co začne platit snaha Evropské unie o plošnou dekarbonizaci. Kromě automobilů se spalovacími motory se restrikce citelně dotknou také lodní či letecké dopravy. Plán na snížení emisí o 55 procent však bude doprovázen znatelnou změnou ekonomiky. Hospodářská komora také upozorňuje, že vláda Andreje Babiše dosud nepředstavila žádnou analýzu dopadů, i když v minulosti premiér se zelenou politikou souhlasil.
Lidé každým měsícem musí platit za některé zboží více peněz, než tomu bylo dříve. Tempo růstu spotřebitelských cen totiž nadále roste i přes mírný pokles v červnu. Nejvíce zdražily pohonné hmoty a oleje, takže zejména řidiči pociťují znatelné dopady. Roste však i cena u neřestí v podobě alkoholu a tabáku. Výhled do budoucna však napovídá, že vysoký růst cen se udrží nejméně do konce roku. To je špatná zpráva zejména pro ty, kteří si spoří své peníze v bankách.
Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše (ANO) bude znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehraje se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Opozice varuje, že tento návrh odskáčou nejvíce běžní občané, kteří si připlatí na benzínu i o 2 koruny navíc a vydělají z toho jen firmy předsedy vlády Babiše.
Cesta z krize bude náročnější a delší než se na první pohled zdálo. Hned poté, co stát rozvolnil přísná pravidla kvůli koronavirové nákaze, se projevil negativní trend zvyšujících se cen. A to jak stavebního materiálu, tak vstupního zboží obecně. Firmy tak proto teď ruší zakázky nebo propočítávají citelné zdražení. Asociace malých a středních podniků tak proto mluví o největší skokové změně v obchodních vztazích od sametové revoluce.
Místo jasné a rychlé pomoci poškozeným lidem po ničivém tornádu se vláda Andreje Babiše vrhla tím nejhorším možným směrem. Státní pomoc totiž trestá zodpovědné občany, kteří si své nemovitosti pojistili. Těm se totiž budou krátit peníze, přičemž nepojištění dostanou finanční sumu v plné výši. Ekonom Petr Bartoň pro Echo24 uvedl, že chování státu může mít negativní důsledky do budoucna. Lidé totiž jsou motivováni k rušení pojistek a místo toho se spoléhají na stát.
Finanční správa dříve ujišťovala, že se podnikatelé nemusejí bát a žádat o kompenzační bonusy v době koronavirové krize. Berňák ale nyní nepřestává s podáváním trestních oznámení, které míří na možné podvodníky. Podle finanční správy se u žádostí o kompenzační bonusy objevily i organizované skupiny, které se snažily získat peníze ze státní kasy. Zavedení těchto bonusů pro podnikatele a živnostníky na začátku provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).
I když se řada podniků musí potýkat s obtížnými podmínkami po těžkých lockdownech a vládních restrikcích, tak se mohou připravit na příchod kontrol. Ty totiž budou zjišťovat, zda společnosti neudělaly chybu při svých žádostech o státní pomoc. Například u programu Antivirus je vysoký počet chybujících firem, březnová data ukazují, že přes 40 procent zkontrolovaných firem muselo vracet peníze. Program je nyní utlumen, přesto se kontroly rozjedu ve velkém.
Babišova vláda stále nevybrala nástupce nejvyššího státního zástupce a nastává tak situace, která se dosud neodehrála. Místo po Pavlu Zemanovi sice připadá prvnímu náměstku Igoru Střížovi, přesto bez řádného jmenování nemá veškeré pravomoci. Otázkou tedy stále zůstává, zda by mohl vrátit kauzu premiéra Andreje Babiše (ANO) zpět do hry, pokud by ji odmítl podat k soudu žalobce Jaroslav Šaroch. Podle opozice je nejmenování nového státního zástupce vhodným krokem, protože by se v případě nové vlády zřejmě znovu měnil.
Nucený home office nařízený kvůli pandemii koronaviru se stává pro řadu pracovníků běžným standardem. A to takovým, že se lidé zpět do svých pracovišť přestávají vracet. Zaměstnavatelé své pracovníky v řadě případů přestávají přemlouvat k návratu a nabízejí jim hybridní režim. Pro firmy to ale znamená zátěž, kdy musí upravovat své smlouvy na pronájem pracovní plochy nebo se musí zbavit přebytečného pracovního materiálu.
Vláda Andreje Babiše po začátku letních prázdnin připravila pro řadu lidí nepříjemnou zátěž. Zpřísnila totiž prokazování bezinfekčnosti, kdy už nebude stačit první dávka očkování proti koronaviru. Za bezinfekční budou od pátku 9. července považováni lidé až po dvou týdnech od druhé dávky. Tu má nyní přes 3,48 milionu lidí v České republice. Pro asi jeden a půl milionu lidí to ale může znamenat komplikace, protože se budou muset prokazovat negativním testem.
Někdejší policista a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta ostře zaútočil na právníky a celý advokátní stav. V programu svého hnutí totiž Šlachta uvedl, že advokáti nepodléhají dostatečné kontrole, drží při sobě a při jejich závažných pochybeních nedochází k postihům. Řešením by pak podle něj měl být nezávislý orgán, který by se zabýval disciplinárními řízeními. Česká advokátní komora se proti tomuto nápadu ostře ohradila a prohlásila, že jeho návrh obsahuje lži a navíc útočí na nezávislost advokacie.
Velký rozruch vyvolaly otevřené dopisy podepsané více jak stovkou odborníků a vědců, kteří rozporují výhody elektromobilů na životní prostředí. Zejména EU se snaží delší dobu bojovat proti autům se spalovacími motory a prosazuje elektromobilitu jako jedinou správnou cestu. To se nelíbí i dvěma českým zástupcům z ČVUT, profesoru Janu Mackovi a docentu Oldřichovi Vítkovi ze strojní fakulty. Ti pro Echo24 uvedli, že se problém ideologizuje a nemluví se o nevýhodách elektromobilů.
Blížící se volby se některé strany snaží využít ke skokovému navýšení důchodů. Největší aktivitu vyvíjejí vládní hnutí ANO a ČSSD, které chtějí přihodit k zákonné valorizaci navíc 300 korun. Jednalo by se tak o největší navýšení nad rámec zákona. Návrh na zvýšení penzí přichází i přesto, že před ním varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje totiž, že jakékoliv navýšení bude na dluh, protože důchodový účet bude tento rok v deficitu.
Společnosti a firmy se už nechtějí dostat do situace, kdy jim stát vypne provoz kvůli dalším vlnám koronaviru. Tento scénář se odehrál v loňském roce a i letos, kdy se některé podnikatelské činnosti musely omezovat či úplně zakazovat. Firmy proto vyzývají stát, aby okamžitě začal koronavirovou situaci řešit a připravil strategii pro fungování společnosti s covidem. Zaměstnavatelé se totiž obávají, že i přes vysokou míru očkovanosti a promořenosti dorazí další vlna koronavirových nákaz na podzim.
Omezení byť jen části automobilky Škody Auto bude představovat výrazné škody v ekonomice, která se nyní probírá z koronavirového vypnutí. Důvodem je tragický nedostatek čipů, na který závod upozorňoval již delší dobu. Ani v dalších týdnech se však neočekávají velké dodávky a proto se výroba omezí. Na automobilku je však navázaná řada subdodavatelů, které mohou problémy s výrobou také postihnout.
Každoroční jednání o výši minimální mzdy skončilo jako vždy nedohodou a hádkou. Odbory spolu se sociální demokracií totiž chtějí skokový nárůst, proti však stojí zástupci zaměstnavatelů. Firmy místo každoročního jednání o navyšování chtějí, aby růst minimální mzdy přestal být politickým nástrojem a aby se jeho výše vázala na medián mezd. Jednání tripartity se ale také stočilo k evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Pokud by se jí stát řídil, minimální mzda by vyskočila až k 19 tisícům korun.
Trend levných hypoték a s tím spojený velký zájem o půjčky na bydlení je zřejmě u konce. Česká národní banka se totiž podle odborníků chystá zvednout úrokové sazby, i když by výsledek měl být velmi těsný. Jednotliví členové rady centrální banky se ke svému rozhodnutí před jednáním nevyjadřují, přesto je to zřejmé z vysoké inflace, která v květnu dosáhla 2,9 procenta. Pokud by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila, bylo by to poprvé od koronavirové krize.
Piráti se již začínají připravovat na chvíli, kdy se začnou podílet na vládě. Vybírají totiž jednotlivá jména, která se budou ucházet o ministerské posty v novém kabinetu, který vznikne po podzimních sněmovních volbách. Kandidáty chce členská základna dosadit na všechny resorty, i když ministerstva v případě úspěchu povedou i zástupci hnutí STAN. Piráti také vybírají jméno na ministerstvo informatiky, které v současné době neexistuje.
Tlak evropské legislativy na udržitelnost projektů se začíná konkrétně projevovat. Generali Česká pojišťovna a Kooperativa totiž do konce letošního roku nechtějí pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren. Podle odborníků se jedná o trend, kterým pojišťovny a banky přistupují k současnému trendu. Zároveň ale upozorňují, že to může znamenat pro státy EU velký problém, protože projekty budou posuzovány podle své zelenosti, nikoli podle ziskovosti.
Sociální demokracie se před volbami vytasila s dalším nápadem, jak ztížit podnikatelům návrat po koronavirové krizi. Po snaze navýšit skokově minimální mzdu a uzákonit pátý týden dovolené přichází vládní ČSSD s návrhem, aby ve firmách tvořily agenturní zaměstnanci jen 10 procent pracovníků. Strana si od toho slibuje zlepšení pracovních podmínek. Naopak firmy mluví o likvidačním návrhu, který přichází v nejhorší možnou dobu.
I když schází jen deset dní do konce éry Pavla Zemana v pozici nejvyššího státního zástupce, stále není vybrán jeho nástupce. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová pro Echo24 uvedla, že bude postupovat podle zákona a premiérovi i vládě jméno představí do konce června. Do výběru ale může zasáhnout předseda vlády Andrej Babiš, který v současné době navíc řeší svou citlivou kauzu Čapí hnízdo. Pokud by k výběru nedošlo, tak po 1. červenci nastane situace, která se v historii České republiky nestala.
Nejenom stavebnictví zachvátil růst cen, který je po koronavirové krizi nejvíce patrný. Vyšší ceny zaznamenávají výrobci v zemědělské i průmyslové výrobě. Pro běžného spotřebitele nemusí být růst cen produktů nyní až tak patrný. Přesto současné ceny předznamenávají budoucí vývoj právě pro běžné lidi, kterým se produkty zdraží. Z meziročního růstu cen se tak dá odhadnout, že poroste cena dřeva, kovů nebo také chemických látek a výrobků.
Opozice roky tvrdě kritizovala Babišovy kroky, mezi které patří elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení k DPH. Je ale pravděpodobné, že nástroje finanční správy zůstanou v provozu i poté, co zasedne nová vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb i bez přispění hnutí ANO. Koalice STAN a Pirátů totiž počítají s možností, že kontrolní hlášení zůstane nezměněné. Strana ODS pak patřila k tvrdým kritikům, dnes však přiznává, že zrušení je jen jednou z možností.
Ekonomika se v řadě zemí po koronavirových potížích snaží vrátit do normálu, i když některé obory se stále potýkají s problémy. Některé, zato zásadní, jsou způsobené nedostatkem čipů, které jsou dnes běžnou záležitostí v řadě elektronických výrobků či v automobilech. Tuzemská výroba se o jejich nedostatku mohla letos přesvědčit poté, co automobilka Škoda Auto musela omezit svou výrobu nebo také rušit směny.
I když se řada firem a společností potýkají po tvrdých lockdownech s nedostatkem peněz, budou zřejmě od příštího roku více zatíženy ze strany státu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž chce razantně zvýšit minimální mzdu na 18 tisíc korun. V současné době je na úrovni 15 200 korun a odborníci varují, že jakékoliv vysoké navýšení by poškodilo už tak vydrancovaný státní rozpočet a vyšší mzda ze zákona by tak byla pouze větším dluhem.
