Blížící se volby se některé strany snaží využít ke skokovému navýšení důchodů. Největší aktivitu vyvíjejí vládní hnutí ANO a ČSSD, které chtějí přihodit k zákonné valorizaci navíc 300 korun. Jednalo by se tak o největší navýšení nad rámec zákona. Návrh na zvýšení penzí přichází i přesto, že před ním varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje totiž, že jakékoliv navýšení bude na dluh, protože důchodový účet bude tento rok v deficitu.

Vláda Andreje Babiše se snaží před volbami nejvíce vyhovět seniorům, kteří v minulosti byli věrnými podporovateli obou stran kabinetu. Jak hnutí ANO, tak sociální demokraté se dříve mohli opřít o hlasy důchodců, kteří k volbám chodí ve velkém počtu. Jenom Babišovo hnutí v minulých volbách v roce 2017 volilo 41 procent seniorů, kteří přišli k volebním urnám.

Původní slib vlády byl, že důchod bude v roce 2021 nad hranicí 15 tisíc korun. To je splněno, protože průměrná penze činí 15 336 korun. Další navýšení tak postrádá i důvod, protože zákonná valorizace se bude pohybovat okolo 460 korun. K tomu chtějí vládní strany přihodit 300 korun a průměrný důchod by se tak vyšplhal na přes 16 tisíc korun. Jednalo by se tak o největší navýšení za vláda Andreje Babiše.

Spolu s důchody roste ale i dluh. V loňském roce systém důchodového pojištění činil deficit 40,6 miliardy korun. Letos na konci dubna schodek vykazoval 10,7 miliardy korun. V letošním roce ministerstvo financí počítá, že schodek bude do 30 miliard. To se ale může změnit navýšením důchodů, které vyjdou na dalších 10 miliard.

Návrh nyní prošel prvním čtením, kde se k němu vyjadřovala i opozice. I ta cítí před volbami příležitost, jak výši důchodů pozměnit. Sněmovna proto odmítla projednání ve zrychleném režimu a zákon tak putuje standardní cestou přes výbory a tři čtení. Během projednání pak vystupovali poslanci a z jejich projevů bylo patrné, že se k případnému vládnímu navýšení nestaví odmítavě.

„My na to možná v podobném duchu nahlížíme i teď při projednávání v rámci tohoto vládního návrhu zákona a toto navýšení nepodporujeme. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že nejenom my, ale i kolegové v rámci koalice Spolu, máme připravené a budeme připravovat několik pozměňovacích návrhů, se kterými chceme seznámit Poslaneckou sněmovnu, ale i českou veřejnost,“ řekl při projednání poslanec za ODS Jan Bauer.

Podobně mluvil i šéf lidovců Marian Jurečka, podle kterého by se měl uzákonit příspěvek 500 korun k měsíčnímu důchodu za každé vychované dítě a pozměňovací návrh by měl mířit i na změnu vdovských a vdoveckých penzí.

Přitom senioři vyšli z koronavirové krize dobře a jejich příjmy nepoklesly. „Starobní důchodci nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci, tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla, nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Před dalším zadlužením varuje Národní rozpočtová rada, podle které jsou veřejné finance pod obrovským tlakem kvůli koronavirové pandemii. „Nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ řekla předsedkyně rady Eva Zamrazilová. Jako příklad uvedla právě navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace a nebo také snížení zdanění příjmů fyzických osob.