Babišova vláda stále nevybrala nástupce nejvyššího státního zástupce a nastává tak situace, která se dosud neodehrála. Místo po Pavlu Zemanovi sice připadá prvnímu náměstku Igoru Střížovi, přesto bez řádného jmenování nemá veškeré pravomoci. Otázkou tedy stále zůstává, zda by mohl vrátit kauzu premiéra Andreje Babiše (ANO) zpět do hry, pokud by ji odmítl podat k soudu žalobce Jaroslav Šaroch. Podle opozice je nejmenování nového státního zástupce vhodným krokem, protože by se v případě nové vlády zřejmě znovu měnil.

Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil svou rezignaci již 14. května a na svém postu skončil poslední den v červnu. Od té doby se rozjelo kolo hledání nového nejvyššího státního zástupce, kterého navrhuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta také slibovala, že na vládě jméno nového nástupce padne do 30. června a bude vybrán přesně podle zákona o státním zastupitelství.

To se ovšem podle premiéra Andreje Babiše nestalo. Ten totiž uvedl, že se na vládě 28. června o osobě nejvyššího státního zástupce nejednalo. Podle něj bylo důvodem to, že o projednání Benešová nepožádala. Ministryně spravedlnosti však řekla, že úkol navrhnout nového kandidáta splnila. Záleží dle ní na premiérovi, kdy bod na program jednání vlády zařadí.

Babiš poté přiznal, že by se kandidát mohl projednávat na vládě 12. července. Benešová už také zveřejnila, že navrhovaným jménem je právě Igor Stříž, který byl prvním náměstkem Pavla Zemana. Poté, co Stříž nebyl jmenován, však na něj přecházejí některé pravomoci nejvyššího státního zástupce coby náměstka.

Pro premiéra Babiše je pozice nejvyššího státního zástupce klíčová v případě možného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Tu nyní má na stole státní zástupce Jaroslav Šaroch, který kauzu znovu vyhodnocuje. Dříve totiž trestní stíhání zastavil a do hry tak vstoupil Pavel Zeman s tím, že případ vrátil pražskému státnímu zastupitelství. Pokud by i nyní Šaroch chtěl trestní stíhání zastavit, tak by mohla celá kauza spadnout pod stůl.

Řada zákonných pravomoci, jako je například podání dovolání k Nejvyššímu soudu či rušení nezákonných usnesení o zastavení trestního stíhání, je totiž svěřena do pravomoci jen nejvyššímu státnímu zástupci. „Otázka, zda jej v případě uprázdnění křesla může v celé šíři pravomocí zastoupit náměstek, je právně sporná a doposud v praxi nenastala,“ řekl dříve pro Echo24 viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.

Opozice dříve kauzu Čapího hnízda považovala za jednu z největších ukázek Babišových přešlapů. Nyní se ale k osobě nejvyššího státního zástupce nestaví kriticky. Podle nich by nejmenování nového šéfa žalobců mělo počkat až po říjnových sněmovních volbách. „Vzhledem k návrhu, který předložila paní ministryně a který já pokládám za mimořádně špatný, je to asi rozumné rozhodnutí,“ řekl pro Echo24 šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Adept Pirátů a STAN na křeslo ministra spravedlnosti Jakub Michálek (Piráti) pak uvedl, že Babiš je v tomto případě ve střetu zájmů. Šéf žalobců totiž může zasahovat do jeho trestní kauzy a znemožní se tím dozorová pravomoc nejvyššího státního zástupce podle trestního řádu. „To už jednou udělal Pavel Zeman a je tam tříměsíční lhůta. Premiér Babiš sliboval, že se v případě střetu zájmů vyloučí z rozhodování a zůstane za dveřmi, nicméně zde v přímém přenose sledujeme, že rozhodováním činí kroky ve svůj prospěch, které zlepšují jeho šance v běžícím trestním stíhání. Domnívám se tedy, že pan premiér Babiš by především do jmenování nejvyššího státního zástupce neměl vstupovat,“ řekl pro Echo24 Michálek.